Černé zrcadlo

Po prvých dvoch dieloch dávam zatiaľ štyri. Mimoriadne zaujímavý projekt, ktorý si zobral za úlohu skutočne veľké sústo a darí sa mu spracovať ho vcelku obstojne. Alegorické poňatie je miestami vyhrotené síce až do extrémov, ale nazdávam sa, že tým chcú tvorcovia vysvetliť pointu aj menej chápavému obecenstvu, pretože niektoré scény vyznievajú príliš doslovne a vyhroteno, až je zaťažko uveriť, že by sa v danej chvíli jedinec daným štýlom zachoval, čo je aj trocha na škodu. Nedá sa ale určite uprieť, že Black Mirror je naozaj úprimný v tom čo predstavuje - odvrátenú stranu reality a v rámci nej ľudskú zlobu, ješitnosť, pretvárku, malichernosť (doplnte si všetko nepekné čo vás napadne) a nepriaznivé následky moderných technológií. Nejedná sa ale o ľahký seriál, je zaťažujúci jak na mozgové závity, z dôvodu konceptu, ktorý vyžaduje zamyslieť sa po každej jednej časti nad tým, čo nám chcel básnik vlastne povedať, no taktiež je náročný aj po stránke emotívnej, pretože vyvoláva v divákovi pocity, ktoré nepatria do kategórie radostných. A vzhľadom na to, že je každý diel odlišný od nového, čiže na seba nenaväzujú, rozhodol som sa ich hodnotiť jednotlivo a nie po sériách, ako to robievam pri iných seriáloch. P.S. posledná epizóda prvej sezóny vylepšila hodnotenie na piatu hviezdu. S01E01 (80%), S01E02 (90%), S01E03 (90%), S02E01 (85%) (09.12.2016)

Neuveriteľne originálny počin, riešiaci množstvo podôb morálnych otázok, ktoré si ľudia nemajú odvahu položiť. A mimochodom, že tento seriál nemá s hororom nič spoločné, si zrejme uvedomili všetci, okrem "admina". Škrtni ten žáner, veď je to je trápne takto "klamať" - [Séria I: e1 - 4☆, e2 - 3☆, e3 - 5☆] (27.10.2016)

Lepší 4*, 5* a 4*. Konfrontační kladení otázek, na které pravděpodobně nechceme znát odpovědi, ledva však můžeme předstírat, že se nás netýkají. Každý ze tří příběhů je postaven na dilematu, jaké lidstvo ZATÍM řešit nemuselo a každý z nich zároveň řeší, nakolik jsme ještě schopni uchovat si tváří tvář „černému zrcadlu“ zdravý úsudek. Navenek není důvod, aby obsah médií podléhal jiným morálním kritériím než žitá skutečnost. Média, zejména televize, jsou ale na prezentaci vzdálených světů, jež se nás netýkají a jichž se zřejmě nikdy nedotkneme (někdy bohužel, jindy bohudík), založená. Dávka syrové reality, obrazů, které nejenže se nás bezprostředně dotýkají, ale na jejichž vzniku máme podíl (byť jenom ten, že jsme nedokázali říct „ne“), drsným, bohužel jen krátkodobým nahlédnutím do světa za zrcadlem, do světa, který přece neubližuje. Druhá povídka ve svém vrcholném okamžiku zároveň poukazuje na postmoderní znevažování veškerých hodnot. Náznak závažného musí být v zárodku proměněn v součást hry, jejíž pravidla jsou široce akceptována. Pohlcení opozičního hlasu jednolitým televizním tokem tak znemožňuje skutečnou a trvalejší změnu. Všechno je legrace a kdo to tak nebere, nepochopil, jak má hrát. Třetí epizodu hodnotím jako nejslabší, přesto stále nadprůměrnou, pro její komorní měřítko (díky němuž má ale šanci zarýt se hloub pod kůži) a podobnost technologie záznamu prožívaného s hračkou ze Zvláštních dnů, kde šlo právě o onen prostředek dalekosáhlejších společenských změn. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, fmash, r3plicator (16.07.2012)

Několik vln vědeckotechnické revoluce sice výrazným způsobem pozvedlo naši průměrnou životní úroveň a umožnilo nám obklopit se zajímavými technologickými hračkami, vývoj společnosti ale za možnostmi technologií zaostává. Jsme stále otroky svých emocí a své biologické podstaty, čelíme velmi podobným problémům, s jakými se musely vyrovnávat předchozí generace. Korupce, zneužívání služebního postavení a populismus se objevovaly v politice starověkého Říma a čelíme jim i dnes. I nadále churavíme, stárneme a umíráme, i dnes se snažíme zakládat rodiny a obstát na pracovním trhu, zkrátka uspět v životě. Černé zrcadlo je seriál, který nastavuje obraz lidem v nepříliš vzdálené budoucnosti, zkoumá, kam nás mohou konkrétní vynálezy zavést, jak ovlivní naše životy a jak snadno mohou být zneužity. Technologie nemají morálku ani ideologii, vždy záleží na lidech, jak s nimi naloží. Protože ale k onomu zrcadlu přidali autoři seriálu přívlastek černé, je myslím jasné, že u nich převládá skepse, vize budoucnosti jsou znepokojivé a laděné do temných tónů. V některých dílech se sice objevují prvky ironie a komedie, ale je to humor jízlivý a černý. Úroveň jednotlivých povídek sice kolísá, jako celek si ale Černého zrcadla považuju a pokládám ho za jeden z nejzdařilejších počinů na poli televizní produkce sci-fi žánru. Celkový dojem: 90 %. (18.07.2017)

Neobvyklý a nesmírně vtahující seriál, který Vás již od samotného začátku neodolatelně dráždí svými dilematy, morálními otázkami a především pouhým drobným nahlédnutím za oponu toho všeho. Záměr tvůrců je tedy jasný – nechat pracovat divákovu představivost, nechat ho tápat v tváří tvář nastavenému neúprosnému černému zrcadlu, které bez skrupulí a v celé své nahotě ukazuje všechny zjevné i skryté nedostatky lidské nátury, jež se zdají v kombinaci s futuristickými doplňky pro snadnější život a komunikaci ještě o kus hrozivější. Black Mirror se rovněž může pochlubit unikátním atributem kde je každá epizoda jiná co se příběhu, koncepce a stylizace týče, pročež se před Vámi rozevře rozmanitá, mnohdy přetechnizovaná blízká budoucnost se všemi svými originálními dějovými zákrutami a nečekanými rozuzleními. Za zmínku tedy stojí i atraktivní a vzhledem k povaze jednotlivých dílů i neustále se měnící herecké obsazení, v němž téměř vždy poznáte někoho známého z jiného seriálu či filmu. Co tedy dodat na závěr? Black Mirror je v podstatě soubor povídek, u nichž bych si zcela snadno dokázal představit jejich přetavení do celovečerní podoby. Jsou totiž nádherně chytlavé, dráždivé a strhující, zkrátka DOKONALÉ. Výborná práce! (Netflix) „Authenticity is in woefully short supply.” (08.09.2019)