VOD (1)
Série(7) / Epizódy(33)
Obsahy(1)
Projekt britského Channel 4 Černé zrcadlo je antologií samostatných televizních povídek, zasazených do blízké budoucnosti. Tak blízké, že se v mnoha ohledech prolíná s dobou, kterou právě prožíváme. Mrazivě černohumorná série se prostřednictvím technologicko-paranoidního podobenství zamýšlí nad nečekanými a často nezamýšlenými důsledky prudkého rozvoje technologií a velmi trefně zachycuje těkavý neklid současného moderního světa. Jejím duchovním otcem a autorem je proslulý enfant terrible britské televizní tvorby Charlie Brooker (*1971), pro jehož tvorbu je charakteristický vždy přítomný prvek kontroverze. Brooker však rozhodně není žádný bezduchý prvoplánový provokatér a jeho promyšlené a inteligentní scénáře prozrazují bystrého pozorovatele, který vždy přesně ví, co chce k současnému světu říci. A že to zpravidla nebývá nic lichotivého, již patří k Brookerově naturelu. (Česká televize)
(viac)Videá (23)
Recenzie (582)
Black Mirror je sci-fi v podobě, v jaké ho mám nejradši: skrz zobrazení nepříliš vzdálené budoucnosti ukazuje problémy, které jsou vysoce aktuální. Stejně jako každý díl zobrazuje jiný příběh a jiné postavy, tak i sociální kritika má v každé epizodě jiný rozměr: někdy se autor zaměřuje na pomstychtivost, jindy jde o nespokojenost společnosti se současnými politickými elitami, která může vést k sympatizaci s kýmkoliv, kdo není politicky koretní, a která nabízí srovnání s nedávným zvolením Donalda Trumpa. Vzhledem k tomu, že jednotlivé díly nejsou provázany společnou příběhovou kostrou, si také u Black Mirror každý najde jinou epizodu, která ho zaujme. A tak zatímco internet oslavuje především Fifteen Million Merits, The Entire History of You a White Christmas, mě mnohem více dostaly The National Anthem, White Bear a hlavně Shut Up and Dance. ()
Black Mirror je bezesporu sociálně důležitý a trestuhodně ojedinělý sociálně-osvětový počin a bylo by fajn, kdyby každý člověk musel všechny díly vidět a diskutovat v rámci společenské výchovy dřív, než ho pustí k maturitě. Jen škoda, že jako umělecké dílo je zbytečně kvalitativně rozkolísaný, že nápady nejsou vždycky vytěžené na maximum s adekvátní průraznou silou a tříštivým potenciálem těch nejlepších dílů a samozřejmě také, že jich není rok co rok víc, aby postupně pokryly všechny neuralgické body soudobého lidstva, protože by jinak mohl mít fantastický ozdravný účinek – vracet milionům diváků prožitek či aspoň povědomí původní citlivosti a emočních reakcí právě tam, kde je každodenní realita chce mít otupělé, navyklé a netečné. *** Všechny náměty, představené technologické vynálezy a vize blízké budoucnosti vystavěné na jejich společenském využití/zneužití, jsou bezesporu dobře zvolené (často nejsou originální, naopak: těží z plejády těch nejodvážnějších a nejnebezpečnějších vizí, které se objevily ve světové scifi a anti-utopické literatuře a obstály jako platné komentáře současného světa a jeho nelaskavého vývoje, a jako takové ještě ani zdaleka nejsou vyčerpány – co naplat, prognostická scifi literatura pořád ještě běží mílovými kroky před filmem), ale hodně ztratí na efektu, když jsou ilustrovány na příliš banálním, schematickém příběhu. *** U těch několika dílů, kde se téma potká se správně navrženým a dostatečně komplexním příběhem a s důsledným zpracováním, jež člověka vtáhne a nenechá ho se odpojit, to funguje parádně – na představené vize, na možnosti využití či zneužití konkrétních technologií a případné následky a s nimi spojené prožitky člověk už jen tak nezapomene. Kdežto jiné vize, byť stejně nebezpečné a silné (některé nápady jsou v literatuře dávno prozkoumány a rozehrány mnohem komplexněji a působivěji), bohužel tolik nevyniknou. *** *** Top klenoty (ale je potřeba to vidět celé, žádný díl nejde pod tři hvězdy, většina je na čtyři a zásadní síla je v naléhavé působivosti celého provokativního komplexu): Patnáct milionů meritů (S01E02), Lovná zvěř (S02E02), DJ na odstřel (S04E04). *~ ()
Seriál jen jednou šlápne do měkkého, ale pravda je, že šlápne pořádně a ještě to hodně rozšlape. Ale přesto zůstává zábavným počinem plným fantazie. Tvoří svébytný svět, a to nejen v San Juniperu. Nabízí satirický pohled na vztahy lidí mezi sebou, technologiemi a médii. Mazy Dayová do tohoto seriálu vůbec nepatří, je apendixem, jenž je nutno vyříznout. Pro účely střízlivého nadšení z Černého zrcadla jsem tudíž tento malý chirurgický zákrok pro své potřeby učinila. Z 26 epizod jsem si pouze u jedné říkala, že něco malinko podobného jsem již viděla. ()
Kam až je člověk ochotný zajít a co všechno je schopný podstoupit? Dvě zásadní otázky, jejichž odpověď zpracovává britská série od BBC Black Mirror složená z několika na sebe nenavazujících příběhů, zato všechny naléhavý, zajímavý a zneklidňující, kdy hlavním společným jmenovatelem je závislost na moderních technologiích. Zapněte svoje černý zrcadlo a sledujte kam to všechno možná spěje. ()
Do tolika různých psychických stavů mě ještě žádnej seriál nedostal. Zlehka a naprosto nerušivě futuristický alegorie na současnou společnost, který veskrze pobavěj v detailech ("stárnoucí" manželskej sex) a šokujou při vyznívání celku (rychlokvašky ze superstar), doplňuje zejména vyčerpávající lynč bílýho medvěda a všehovšudy jedinej slabší díl, zařazenej (ne)příhodně na úplnej závěr. Čim mě osobně Black Mirror asi nejvíc překvapilo, že i přes tu minimálně podpovrchovou nevraživost divákovi nabízí hned několik vyloženě sympatických postav (Jessica Brown Findlay!!); ve čtvrtý "curtisovský" povídce, která by mimochodem zasloužila regulérní filmovou stopáž, rovnou dvě naráz. --- "Drying my hands" - "Impressive" ()
Galéria (257)
Fotka © Zeppotron/Channel 4/Netflix
Zaujímavosti (180)
- V této epizodě mají cameo dvě osoby blízké Jessemu Plemonsovi (Robert Daly). Jeho snoubenka a herečka Kirsten Dunst, se kterou hrál v seriálu Fargo (od r. 2014), se mihne v kanceláři. Hlasem postavy Gamer691 je pak Aaron Paul, který s Plemonsem hrál v seriálu Perníkový táta (od r. 2008). (hansel97)
- Když Marie (Rosemarie DeWitt) v čase 36:52 vchází do obchodu, má v pravé ruce tašku. V dalším záběru v obchodě ji už nemá. (DJMaroko)
- Pia (Myha'la Herrold) zmíní postavu Hannibala Lectera (Anthony Hopkins) z filmu Mlčení jehňátek (1991). (griph)
Reklama