Panic je nanic

Nějaká česká sebranka se rozhodla natočit české Prci,prci,prcičky. To se ale samozřejmě nepodařilo a tak banda ubohejch náctiletejch fracků běhá kdesi. A k tomu ze Superstáru přiběhne absolutně nudná,ničim nevynikající Vaňková! Ano tento film je asi pro pubertální část publika, ale i tak co to sakra je ? Radši tu i hodinu a půl budu koukat hezky z okna! (04.01.2008)

Tomuhle filmu nelze upřít snahu vyrovnat se americkým teenage komediím a právě v tom tkví jeho největší slabina. Na své americké vzory nedosáhne ani omylem, ale přesto to není film na odpis. Ústřední neokoukaná chlapecká trojice umí hrát a slabiny scénáře umí maskovat. U filmu jsem se celkem bavil, ale o nějakém veledílu nemůže být řeč, ale na druhé straně moc teenage komedií se u nás zrovna netočí, a jako pokus to bylo sympatické. (29.03.2009)

PANIC JE NA NIC. Tenhle film je na nic. Je to produkt postavený na uměle vytvořeném kultu celebrity jménem Šárka Vaňková, které zde sekundují další trapní výrostci. Tato skoro vítězka (druhá za Langerovou) první soutěže ČESKO HLEDÁ SUPERSTAR si zkusila vlastní estrádní show na Nově. Navzdory obrovské reklamě a profesionální podpoře zkrachovala hned po prvním díle. Jako bavička se neosvědčila, tak to zkusila jako herečka. Se stejným výsledkem. Milion sms hlasů ze Superstar se nepodařilo přetransformovat v masu diváků nadšeně plnící multikina. A to jsme mohli vidět reklamy na každém rohu. Nová česká teenagerská komedie propadla na celé čáře. Další marketingový debakl. Nutno dodat, že ani jako zpěvačka to nedotáhla dál než na průměrná muzikálová vystoupení. Jediné pozitivum z této celebrity si odnesly bulvární deníky, kterým několik let přivydělávala na chleba. Už je asi na čase tuto umělou celebritu definitivně zapomenout. Vlastně. On si jí ještě někdo pamatuje? (03.08.2011)

„Scénář byl plný vtipu, který vychází z reálných situací, do kterých se mladí kluci zákonitě dostanou, když nemají žádné zkušenosti s holkama. Přišlo mi, že má silný autentický výraz pro mladou generaci. To bylo pro mě rozhodující, proč jsem scénář přijal.“ - Tj. jen krátký, pro zoufalého diváka „lehce“ rozpačitý, úryvek z rozhovoru s režisérem snímku. Já osobně bych naopak ústřední trio spolu se "scénáristou" posadil na patník a nacpal do nich nějakou násilnou metodou (abych jim to vrátil) nutnou dávku logiky a inteligence!! Na některé skoky v ději nás nikdo neupozorní, na zoufalé dialogy tvůrci asi chodili do nejvzdálenějších končin někde v Horní Dolní, jejich konání srážené hubou k zemi prostoduchými reakcemi dohání k slzám – stejně jako ztrapňování hereckých legend (Milena Dvorská). Do závěrečných titulků vede cesta bolavá, okořeněná měřením předností Šárky Vaňkové, která vlastně žádná prsa nemá!! K tomu všemu nevýrazná kamera kroužící neustále kolem intimních partií hlavních hrdinek, až to místy hraničí s pedofilií.. Děkuju nejen za slibného režiséra Marka S. Waterse, za Sexbombu od vedle, za Chrise a Paula Weitzovi, kteří leccos odstartovali, když přivřu oči, tak i za kdejaké jiné „poprcičkovské“ komedie z americké provenience, ale i za toho Kotka s Mádlem. Po shlédnutí Panice si člověk srovná v hlavě jejich význam. Nejnižší možné hodnocení nedávám za nějaké zásadní znechucení (režisér s tělními tekutinami naštěstí nevyrukoval - navíc oproti mladšímu Ro(c)ku podvraťáků není tak smutně vulgární), nýbrž za naprosto nenápaditý odvar zvučnějších teenagerovských komedií, laciný soundtrack, za podprůměrné herecké výkony, bez jakéhokoliv náznaku humoru, originality, stylu. A už jen za to neustálé tlemení (tak ve stopadesáti případech jsem netušil, čemu se vlastně smějí) bych je všechny na onom METRU oběsil!! (30.12.2006)