Československý filmový týždenník

"soudružka Voloďová dostala vyznamenání za svou práci a přínos socialistické společnosti, protože se jí podařilo splnit plán na 290 %....Už ne zdaleka tak úspěšný byl soudruh Kováč, který splnil na pouhých 120 % ovšem s příslibem světlejších zítřků..".......tak tenhle blok zpráv mě vždycky hodně bavil............moje hodnocení = 8 z 10. (27.10.2014)

Jde o cenný dokument doby a přesně tak se na týdeníky musíme dívat. Poválečné nadšení vystřídalo nadšení budovatelské, ale i strach z čistek. Pod tím vším politickým balastem se skrývá skutečný život. A o tom to je... Hesla o budování socialismu zaznívají pod snímky obchodů, jejichž vitríny sice zdobí obří portréty politiků s hesly k výročí revoluce, ale jejichž regály jsou prázdné. Ironie? Ne, skutečnost! V tom jsme žili. (20.08.2011)

Nemám s tímto pořadem absolutně žádný problém – podívat se zpátky do minulosti za pomoci těchto krátkých vzpomínkových videí, člověk se tam dozví nebo uvidí ledasco zajímavého – nejen z politického hlediska, propagandy. Já v té době nežil, narodil jsem se pár let před Sametovou (Husákovic děcko), takže nějak extra nepociťuji žádnou zášť… (21.03.2021)

Když se poprvé od 1989 vysílal seriál 30 případů majora Zemana, strašně se řešilo, že by vlastně mohlo jít o mystifikaci těch lidí(převážně mladých), kteří neví jak to bylo "doopravdy". Tak se vymyslelo, že bude před každým dílem osvětlující komentář. I tak toto dílko sledovalo 1,8 mil. diváků. Člověk má totiž tendence vytěsňovat to špatné a nostalgicky vzpomínat na "staré dobré časy". A to je tak jediné nebezpečí, které Československý filmový týdeník představuje. Líčení idylických časů za vlády rudé svině, totiž natolik ostře kontrastuje s dnešním děním, že i pamětníci mají pocit, že to: ".....tenkrát nebylo zas tak strašný". Zato dnes... . Neumím si představit, jak vnímají tyto týdeníky dvacetiletí, ale pro ty kteří jsou trochu v obraze, jde o unikátní výpověď o tom, jak se dá s lidmi manipulovat pomocí médií. A proč že se manipulovalo? No aby lidi měli víru. Protože když měli lidi víru, tak byli schopni žít spokojeně i v načančaném lágru zvaném ČSSR. Ale zdaleka ne vše byla mystifikace a s odstupem doby by bylo fér ocenit i tu spoustu velkých a dobrých vvěcí, které se v té době staly. I proto se na tyto týdeníky rád dívám a snažím se je vidět objektivně. Navíc se absurditou některých věcí dobře bavím. Těmi 4**** nehodnotím úroveň týdeníků, ani jejich výběr. Hodnotím snahu chytrých lidí v ČT zpřístupnit nám záznamy z doby, kdy se v médiích lhalo a ničemu se nedalo na 100% věřit. Takže s odstupem máme možnost udělat si vlastní názor na období, které bylo bezesporu z historického hlediska zajímavé. (30.08.2011)

Komunistická propaganda ve 21.století. Máme to zapotřebí? Nemuselo by to býti tak často, soudruzi z ČT. Kapitalismus nám sice mele z posledního, přesto návrat ke komunismu opravdu nechceme. Ale musím přiznat, že je to celkem sranda. Někdy se rád podívám, jak naši stateční soudruzi měli všechny pětiletky splněny s předstihem, zatímco ubozí a zkažení kapitalisté ze západu nám tiše záviděli naši rozvinutou, socialistickou společnost. :) (04.01.2009)