Ulica

Každý všední den se těším až bude 18:30 h. a já si sednu k TV a pustím si tento "nekonečný" seriál. Hrají zde dobře herci i "neherci". Zní to neuvěřitelně, ale Ulice mě baví prostě pořád. Stává se mi, že si někdy pravá jména herců pletu s jejich seriálovými postavami:) Jen škoda, že se přes léto nevysílá. Pro mě jasných pět hvězd a asi nikdy nepochopím tak nízké hodnocení zde na CSFD. (14.06.2008)

Unikám před tímto seriálem do hospody. Teď je tam týden nová číšnice a začala to sledovat. Tak co už mám sakra dělat, abych se tomu vyhl? Horší natahovanou slátaninu jsem totiž ještě neviděl. Je mi trapně za celý štáb a sem tam šikovného herce. Ale více než milionová sledovanost, skleničky šampaňského. To člověka hned trapnost a stud přejde... (01.12.2008)

Někdy tento seriál okem zahlédnu. Zhruba první dvě sezóny na dnešní českou seriálovou tvorbu ušly. Jakmile ale nabývaly další stovky epizod, odcházeli staří dobří herci a přicházeli noví, většinou hrozní, seriál stále více a více upadal k odpadu. Dnes to sice stejně ještě tak úplně odpad není, pár starých veteránů to ještě táhne a občas se objeví dobrá zápletka, ale má to k tomu odpadu velmi blízko. (02.01.2007)

Na začátak jednu pikantnost. Seriál je mezi prvními 200 NEJHORŠÍMI seriály a, teď se podržte, současně je také mezi prvními 200 NEJOBLÍBENĚJŠÍMI. Což je děsně vtipné a ještě více fajn. Ne, dělám si srandu. Fajn to není a vtipné už vůbec ne. Za sebe se musím upřímně přiznat. Ano pane, hřešil jsem. Provinil jsem se těžkým zločinem několik dílů jsem viděl....celých! Nejsmutnější na tom všem je, že se mi nelíbily, ale už ten fakt, že jsem je vůbec viděl....celé, naznačuje, že tento seriál v mých očím řadím mnohem výš než třeba takovou laskominku jako je Ordinace v růžovoučké zahradě. Chtělo by se skoro až říct, že musí být obrovský kumšt natočit více než 2000 dílů a neopakovat se. Bohužel se to říct nedá. I to málo co jsem viděl se opakovalo až fuj. Takže takový odpádek z kategorie méně odpadových. (28.12.2011)

Když se řekne "Ulice", vybaví se mi spojení "každej blbej den". Hned potom se mi vybaví postava mladého faráře halekající protestsong o tom jak mladý lidi s báglama z domu vodcházej. A upřímně řečeno, po umělecké stránce je tahle druhá myšlenka daleko větší nářez a zaujme daleko víc než takřka denní trápení těch několika nováckých lidiček a jejich řešení "všedních starostí", jako jsou nevěry, útěky dětí z domu, nechtěná láska milionáře, boj o komunální moc, dcera přivádějící si přítele z vyššího stupně bytí, minulost pronáledující ubohou feťačku svedenou na scestí a podobně. Nicméně sem tam se objeví nějaký ten překvapivě povedený vtip nebo scénka skutečně jako ze života, a upřímně řečeno, daleko víc mě vytáčí idiocie dialogů v Ordinaci V Růžové Zahradě nebo vůbec totální esence zoufalství jménem Bazén či papundeklová Rodinná Pouta. Ano, i v Ulici se setkáme s archetypem seriálového dialogu: "Dylane, jsem v hajzlu, rozvázala se mi tkanička u boty." "Nechceš si o tom promluvit?", ale skutečně by to mohlo být mnohem horší. A vzhledem ke kadenci by to byl mnohem větší nápor na nervy a duševní zdraví než výše uvedené "skvosty televizní zábavy". PS: Za díl s nějakou VELMI ODVÁŽNOU lesbickou scénou (už dávno ne toho roztomilého děvčátka s rovnátky z Jojo klubu) Patricie Solaříkové a Michaely Badinkové bych šel i výš než na tři hvězdy:)) (21.09.2006)