Vysťahovalci

Pomalé, což je ještě umocněno olbřímí stopáží čili je to pocitově dvakrát tak dlouhé, plné táhlých tichých záběrů na trpící lopotící se Švédy na zmrzlých neúrodných polích, zvracejících na přeplněné nemocemi sužované kocábce či sužované nekonečnou cestou skrze pustiny Ameriky za snem o lepším životě. Navzdory výše uvedenému to však není unylé či nudné. Především díky mnohavrstevným postavám a výkonům (nejen) dua Sydow/Ullmannová. Navíc je to nádherně natočené a naturalisticky vtahující do denní rolnické severské rutiny poloviny devatenáctého století. Největším problémem tak je střední pasáž (či chcete-li druhá kapitola) na lodi, kde místo kolovrátkové hodiny na jedno brdo stačila úderná dvacetiminutovka. Ono by vůbec nějaké to citlivé pokrácení neuškodilo. Přeci jen stopáž tři a čtvrt hodiny na ani ne tři sta padesáti stránkový román, je málokdy vídaný poměr. Je to díky tomu velmi věrné předloze a ve výsledku tedy ke své škodě až příliš ilustrační; jakkoli nepopiratelně dobré. (27.12.2017)

První díl rozsáhlé švédské historické ságy nás seznamuje s rodinou Karla-Oskara a jeho sousedy. Ve Švédsku třeli bídu s nouzí, neúroda a žádná šance žít si trochu líp. Proto se, po dlouhém váhání, rozhodli zkusit štěstí za oceánem. Informace o nové zemi měli jen kusé, nikdo z jejich okolí se zatím do Ameriky nevydal. Druhá část Vystěhovalců se odehrává na lodi, cesta trvající více než 10 týdnů, si vyžádala mnohé oběti. Třetí část je již v nové zemi, do které všichni vkládají velké naděje. Ale většina věcí se velmi liší od jejich představ. Tento film je podán velmi podrobně, všechno má logiku a navazuje na sebe. Moc se mi líbil. (05.05.2017)

„To musí být opravdová bída ve Švédsku, když už se stěhují i vši...“ V první hodině vyčerpávějící sociální drama plné bídy a vzdáleně se blýskající naděje se dává v druhé hodině do pohybu s lodí plné pasažérů, kteří jdou hledat štěstí za oceánem v „nové zemi“. Jan Troell natočil velkolepé epické dílo s krásným citem pro malebně vyladěné kamerové obrazy a obrovským smyslem pro pohltivý realismus. Herecké hvězdy švédského filmu velké z největších, Max von Sydow a Liv Ullmannová, podali tradičně vynikající výkony, u nichž je zbytečně dodávat, že překvapili. Překvapil mě ale filmový zážitek jako takový, dost jsem se bál, že půjde o pocitově nekonečnou záležitost a spočátku to tak i vnímal. Ale dokonale vykreslená atmosféra ve všech prostředích mi přes místy zdlouhavější dění na jedném místě skoro nedávala vydechnout a stále víc na mě přenášela silné emoce i bez jakýchkoliv tvůrčích pokusů prvoplánovaně dojat. V poslední třetí hodině s putováním přeživších po Americe jsem už hltal naprosto každý záběr, všechny scenérie a přes tísnivý pocit jsem s hrdinami příběhu v doufal to poslední... NADĚJI. A řekl bych a věřím, že se neztratila ani po zdrcující pointě, jsem teď ve velkém očekávání nad volným pokračováním tohoto velkého vyprávění o švédských vystěhovalcích za velkou louží. 90% (28.11.2020)

Film byl velmi působivý. Dlouhá stopáž vůbec nevadila, naopak, nebylo tam jediné hluché místo. Život v osadě a historická cesta přes oceán je ztvárněna velmi reálně, výkon Maxe von Sydowa netřeba komentovat, byl úžasný. Spolu s Liv Ullman tvořili nádherný a hlavně velmi věrohodný pár. Beznaděj na začátku filmu na mě úplně dýchala a od okamžiku, co se rozhodlo, že odjíždí do Ameriky, jsem si přála, aby tam už byli a našli svůj kus štěstí. Tento film rozhodně řadím k jednomu z nejlepších, co jsem tento rok viděla a myslím, že je velká škoda, jak je opomíjen. (11.05.2014)

Shlédnuto v den vítězství pana Bidena v prezidentských volbách... nejen z důvodu touhy po poznání, či spíše nahlédnutí do reálií emigrantské odysey směr přes velkou louži na západ. Zaujme pasáž, že leckteří otroci se v pol. 19. stol. v USA měli lépe než mnozí svobodní venkovani napříč Evropou. Zejména a především zaujme kinematografický mág Troell - pomalá, poctivá, arcirealistická, přesto strhující podívaná, která náročného diváka pozře a přesto jej nasytí uměleckou laskominou. (08.11.2020)