Vejce – Příběh natvrdo

„Vejce“ předběhlo dobu - obávám se totiž, že film, resp. jeho rozuzlení bude s unikajícím časem, jenž nám zbývá k radikální změně kurzu stran ekologické politiky a z toho jakés takés záchraně životního prostoru, čím dál aktuálnější. Inu, že je to pěkně pomyšlení, že v jistém ohledu o brzkém zítřku nejpravdivěji vypovídá takřka padesát let stará absurdní komedie? Jak k tomu mohlo dojít? To víte, severské národy (tedy i Švédové) vždy byly citlivější na exploataci přírodních zdrojů. ___ Aby těch na mou maličkost až podivuhodně sebejistých tvrzení nebylo málo, troufnu si v tomto už tak troufalém (má pramalá zkušenost se švédskou kinematografii mě neopravňuje k generalizujícímu výroku, s nimž přicházím o dva řádky výš + určitě se můžete ptát, kde beru tu jistotu, co se stane v budoucnu; nepovím!) komentáři ještě tvrdit, že film by se jistojistě líbil Sigmundu Freudovi – se všemi těmi jeho Oidipovskými komplexy a myšlenkami na to, že „každý syn si přeje vidět svého otce mrtvého“. Otec se zde totiž od prvních minut s železnou rukou rozpíná nad synem, vládne mu a vytyčuje mu „oběžnou dráhu“, nakonec i onen zoufalý čin, kdy se syn SPOILER rozhodne proti otci vztáhnout ruku a pokusí se jej zastřelit, nakonec vyznívá tak, že naplňuje otcovský odkaz, než že by z něj vyvazoval, stává se jim bezděčně stejně tak agresivním a nemilosrdným, mužem jdoucí přes mrtvoly, toto pak ztvrdí tím, že se pokusí nahradit otce v rodičovském loži; naštěstí, či naneštěstí (?) otec pokus o atentát přežije, svého syna jakožto konkurenta a mladší náhražku sebe sama zapudí, čímž mu dá nejlepší dar, který mu mohl dát – možnost zařídit se v životě podle svého. SPOILER Díky za tip Willymu K., vždy, když se budu škrabat na prdeli, tak si na tenhle film vzpomenu (a to není málo). A taky si na něj vzpomenu vždy, když uvidím Martina Freemana, Gösta Ekman mu je – aspoň v tomto snímku – hrozně podobný, až se ptám, zda-li nebyli v přízni? Asi ne, to ale nevadí, svět se kvůli tomu nezboří! 75 % (08.04.2023)

Tenhle prazvláštní severský mix různých žánrů neříkám, že šel úplně mimo mě, ale nijak speciálně jsem se s ním ani nepotkal. Dokud to v první polovině jede v tý rovině absurdní černý komedie tak to funguje jakž takž dobře, ale ta druhá s předáváním poselství už šla trochu mimo mě. Ano chápu co se nám film snaží říct, ale obávám se že na návrat k přírodě a tradičním hodnotám je v dnešní době už trochu pozdě. Přesto nezaujatý průměr.55% (17.04.2023)

Natvrdo řečeno tohle je ulítlost non plus ultra, nicméně podařilo se mi zachytit sdělení i myšlenku a to se počítá i cení.. Max von Sydow má dostatečné charisma i herecký um, aby mohl věrohodně sehrát roli despoty a Gösta Ekman vypadá místy opravdu slabomyslně, dokonce bych mu možná uvěřila i to, že uvízne v kaluži mezi lekníny.. Mýma očima žánrově nezařaditelné a tento absurdní styl není mým filmovým šálkem.. (07.04.2023)

Poprvé jsem z tohoto filmu zůstal v šoku a zároveň oněměl úžasem, opakovaně si ho vychutnávám snad ještě více... Absurdní (tragi)komedie se sci-fi prvkem nabírá největší grády, když se v polovině přesune z moderního světa přímo k oblíbeným kořenům tradiční severské kultury, to jest motiv spjatosti člověka s přírodou. V této části nechybí ani nádherné kamerové záběry v přírodě, pro starší skandinávské filmy typické, ovšem Alfredson nabízí tento motiv v tak originálním a absurdním balení, že by mu mohli závidět i zkušení hastrmani z českých rybníčků. Naprosto neočekávatelný vývoj děje, který spěje k velice trefné kritice konzumní společnosti, si na svých bedrech pevně drží osobitý nadhled, neotřelý absurdní humor, ale také po celý čas skvělý výkon Gösty Ekmana, u nějž místy taky žasnete, co vše byl schopen pro svou roli podstoupit. Navíc mu ještě naplno v netradiční komediální roli konkuruje sám velký Max von Sydow v postavě diktátora rodiny i továrny. Určitě jde o jednu z nejoriginálnějších komedií, jaké jsem kdy viděl, a současně výborně propracovanou, včetně myšlenky a poselství. Myslím, že to naprosto trefně vyjádřil ve svém komentář uživatel Pafl, když napsal: "... zatímco v Americe 70. let se kritici rozplývali nad imaginací Nového Holywoodu, ve Švédsku se točily filmy, jaké si dnes ani nedovedeme představit. Prvotřídní." [100%] (18.02.2021)

To, co zbytek světa objevuje v posledních pár letech, kritizoval Alfresdon již před téměř půl stoletím. Mimo jiné rozevírá i náruč osobnímu green dealu bez nutnosti popsat stohy papíru, projednat stovky hodin a stejně nic nevyřešit. Jo, kdo chce, skočí do rybníka, ostatní si mohou pořizovat škrábátka na různé tělesné výčnělky i otvory. Max von Sydow v roli otce je ztělesněním všeho, co lze nenávidět na korporátu. Na rozdíl od Bardema v Dobrém šéfovi nemá smůlu na podřadné herce v ostatních rolích. (21.05.2023)