Vejce – Příběh natvrdo

Další film na kterej jsem narazil v diskuzi VRK a nebýt této diskuze neměl bych o jeho existenci nejmenší ponětí. Jde vskutku o hodně zvláštní a řekl bych i žánrově těžko zařaditelnej film. A pro mě osobně i těžko hodnotitelnej. Začátek mě totiž moc nechytil a já si říkal, že tohle asi nebude zrovna snímek pro mě. V určitý chvíli ale začíná přicházet menší zlom(scéna vystřihnutá jako s grotesky s Laurelem a Hardym) a mě připadalo jako by štafetovej kolík přebral jinej scénárista/režisér. Film začínal být zajímavější a úplnej zlom nastal když se šlo do vody. Zde mi připadalo jako by film o5 přebral další scénárista/režisér a film dostal zase úplně jinej směr a náboj. Pasáž v jezeře je zcela jistě ta nejlepší z filmu. A pakliže vás nechytne začátek tak jako mě tak už jen kvůli tmu stojí za to vydržet. Následný návrat z přírody do reality k rodičům a do fabriky nepřináší nic dobrého a tak je prakticky ten konec tím nesmysluplnějším vyústěním jaký mohl film nabídnout. Já ale popravdě nevím jak tenhle švédskej kousek jako celek ohodnotit. Zaujetí ve mně rozdmýchával velmi pomalu ale když už se mu to podařilo byl to celkem zajímavej zážitek. Lepší 3hvězdy. (09.06.2024)

Tenhle prazvláštní severský mix různých žánrů neříkám, že šel úplně mimo mě, ale nijak speciálně jsem se s ním ani nepotkal. Dokud to v první polovině jede v tý rovině absurdní černý komedie tak to funguje jakž takž dobře, ale ta druhá s předáváním poselství už šla trochu mimo mě. Ano chápu co se nám film snaží říct, ale obávám se že na návrat k přírodě a tradičním hodnotám je v dnešní době už trochu pozdě. Přesto nezaujatý průměr.55% (17.04.2023)

„Slípka, zadek, art, podnikání start.“ Zda a jak slepice snášejí absurdní art známo není, leč Omnibus by příště raději snášel vejce než další Vejce. Nebo si vzadu do kalhot, dle návodu, zasunul NIXiTCH, geniální švédský vynález hodný Járy Cimrmana. V Čechách kupodivu zatím nepatentován, vhodný pro start-up. Jak jsem si užil exkurzi do Alfredsonovy drůbežárny? Asi jako Gösta Ekman otcovraždu a pokus o incest, s výsledkem tristním. Stovky nosnic sice vyzobaly žánrový mix sociální satiry, grotesky s prvky surrealismu a oidipovského dramatu. A v jezírku jsem si rochnil a fajně obrůstal žabincem, provázán s přírodou. Bohužel ale, i přes intenzivní namáčení „chytrého a dobře strukturovaného“ scénáře, musím konstatovat, že mi to přišlo nějaké... suché.  KVÍZOVÉ KVOKÉNKO: [][] Chceme-li si užít „kritický pohled na společnost“, podíváme se:  A) Do slepičího zadku. B) Na Vejce... C) Na O kuřatech... D) Na tv zprávy a do zrcadla. [][] Odpověď C) je správně, D) je neutrální, A) a B) jsou dvě rovnocené, stejně špatné možnosti. S Vejcem jako s bouřkou, hlavně se z toho nepo... Třikrát to zaťukám, lžičkou na skořápku. (06.04.2023)

To, co zbytek světa objevuje v posledních pár letech, kritizoval Alfresdon již před téměř půl stoletím. Mimo jiné rozevírá i náruč osobnímu green dealu bez nutnosti popsat stohy papíru, projednat stovky hodin a stejně nic nevyřešit. Jo, kdo chce, skočí do rybníka, ostatní si mohou pořizovat škrábátka na různé tělesné výčnělky i otvory. Max von Sydow v roli otce je ztělesněním všeho, co lze nenávidět na korporátu. Na rozdíl od Bardema v Dobrém šéfovi nemá smůlu na podřadné herce v ostatních rolích. (21.05.2023)

„Vejce“ předběhlo dobu - obávám se totiž, že film, resp. jeho rozuzlení bude s unikajícím časem, jenž nám zbývá k radikální změně kurzu stran ekologické politiky a z toho jakés takés záchraně životního prostoru, čím dál aktuálnější. Inu, že je to pěkně pomyšlení, že v jistém ohledu o brzkém zítřku nejpravdivěji vypovídá takřka padesát let stará absurdní komedie? Jak k tomu mohlo dojít? To víte, severské národy (tedy i Švédové) vždy byly citlivější na exploataci přírodních zdrojů. ___ Aby těch na mou maličkost až podivuhodně sebejistých tvrzení nebylo málo, troufnu si v tomto už tak troufalém (má pramalá zkušenost se švédskou kinematografii mě neopravňuje k generalizujícímu výroku, s nimž přicházím o dva řádky výš + určitě se můžete ptát, kde beru tu jistotu, co se stane v budoucnu; nepovím!) komentáři ještě tvrdit, že film by se jistojistě líbil Sigmundu Freudovi – se všemi těmi jeho Oidipovskými komplexy a myšlenkami na to, že „každý syn si přeje vidět svého otce mrtvého“. Otec se zde totiž od prvních minut s železnou rukou rozpíná nad synem, vládne mu a vytyčuje mu „oběžnou dráhu“, nakonec i onen zoufalý čin, kdy se syn SPOILER rozhodne proti otci vztáhnout ruku a pokusí se jej zastřelit, nakonec vyznívá tak, že naplňuje otcovský odkaz, než že by z něj vyvazoval, stává se jim bezděčně stejně tak agresivním a nemilosrdným, mužem jdoucí přes mrtvoly, toto pak ztvrdí tím, že se pokusí nahradit otce v rodičovském loži; naštěstí, či naneštěstí (?) otec pokus o atentát přežije, svého syna jakožto konkurenta a mladší náhražku sebe sama zapudí, čímž mu dá nejlepší dar, který mu mohl dát – možnost zařídit se v životě podle svého. SPOILER Díky za tip Willymu K., vždy, když se budu škrabat na prdeli, tak si na tenhle film vzpomenu (a to není málo). A taky si na něj vzpomenu vždy, když uvidím Martina Freemana, Gösta Ekman mu je – aspoň v tomto snímku – hrozně podobný, až se ptám, zda-li nebyli v přízni? Asi ne, to ale nevadí, svět se kvůli tomu nezboří! 75 % (08.04.2023)