The Alamo
Réžia:
John WayneScenár:
James Edward GrantKamera:
William H. ClothierHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
John Wayne, Richard Widmark, Laurence Harvey, Frankie Avalon, Patrick Wayne, Linda Cristal, Joan O'Brien, Chill Wills, Joseph Calleia, Ken Curtis (viac)Obsahy(2)
O pevnosti, která se stala symbolem vzdoru. O obráncích, kteří se stali symboly hrdinství... Je rok 1836 a sedmi tisícová mexická armáda pod vedením generála Santa Anny pochoduje na sever přes území Texasu. V cestě jim stojí bývalá misie a nyní nouzová pevnost Alamo v San Antoniu, kterou nařídil americký generál Houston (R. Boone) bránit, a zdržet tak nepřítele, dokud se mu nepodaří sestavit bojeschopné vojsko. Obranou polorozpadlé pevnosti pověřil plukovníka Williama Travise (L. Harvey), jenž má po svém boku také velitele dobrovolníků Jima Bowieho (R. Widmark) a bývalého kongresmana opředeného legendami Davyho Croketta (J. Wayne). Před Alamem se za pár dnů začnou formovat mexické pluky, posily stále nepřicházejí a napětí uvnitř pevnosti se stupňuje. Konflikty vznikají hlavně mezi tvrdošíjným Travisem, který se snaží zoufale držet obránce pohromadě i za cenu lží, a Bowiem, který Travisovo velení nehodlá respektovat. Roztržky však musejí jít stranou. Santa Annův úder se blíží a osamocená dvoustovka mužů se bude muset postavit tváří v tvář mnohonásobné přesile, aby získala drahocenný čas pro Houstona… John Wayne se zajímal o zfilmování slavné bitvy o Alamo již od roku 1945 ještě pod hlavičkou studia Republic Pictures, ale svůj vysnění válečný western se mu podařilo dokončit až se svou vlastní společnosti Batjack v koprodukci s United Artists v roce 1960. Sám se navíc chopil režie a zainvestoval projekt jedním a půl milionem dolarů z osobních zdrojů. Snímek se se svým konečným rozpočtem dvanácti milionů dolarů zařadil ke kolosálním produkcím té doby jako Spartakus (1960, taktéž 12 milionů), Ben-Hur (1959, 15 milionů) či Pád říše římské (1964, 16 milionů). S dvacetimilionovými tržbami se jistě nestal propadákem, ale v poměru k rozpočtu ani výrazným kasovním trhákem. Do již tak vysoké ceny filmu se započítala i částka za stavbu autentické repliky původní pevnosti s celou vesnicí, kterou trvalo vybudovat dva roky. Ta se ale následně stala hojně vyhledávanou filmařskou lokací pro více než stovku dalších projektů, nejčastěji westernů jako Dva jeli spolu (1961), Bandolero! (1962) nebo minisérii Osamělá holubice (1988). (Česká televize)
(viac)Recenzie (69)
Texaská pevnosť Alamo a boj o ňu je dodnes symbolom oddanosti a odvahy. Tento film produkoval i režíroval J. Wayne, plus hlavná rola, teda J. Wayne je kompletne "alamovaný", ale za výsledok mu skladám poklonu. Samozrejme bez chýb to nie je, je to skôr jednostranný pohľad na udatných texasanov a dobrovoľníkov z Tenessesse. Mexický generál Santa Anna je tu skôr v polohe toho vzadu, čo vydáva povely. Davové a akčné scény v záverečnej bitve sú veľkolepé a sú dokonca lepšie ako v nedávnom novšom spracovaní - Pevnost Alamo. Z taktického hľadiska mi nedalo a vŕtalo mi v hlave prečo nestavali barikády, nekopali jamy okolo pevnosti, nerobili pasce...Pri takýchto útokoch sa to samo pýta, času na to mali dosť. Ja viem , whisky bola lepšia...Navyše tony pušného prachu trestuhodne nevyužili, teda aspoň vo filme. Film je solídnym kultúrnym zážitkom, navyše dostanete aspoň základné informácie o tejto významnej historickej udalosti. 80%. ()
Aj keď sa mi naskytuje príležitosť porovnávania s novším počinom z roku ’04, nechcem to až tak rozoberať. Len na konfrontáciu, tento film je o vyše pol hodinu dlhší a nudí oveľa menej, než rozpočtovo, efektovo a kulisovo atraktívnejšie novšie prevedenie. Wayne sa dal na cestu serióznejšieho zobrazenia udalostí, ktoré postihli v danom čase misiu (pevnosť) Alamo a je to vidieť. Je vidieť, že počas toľkých rolí, najmä westernového zamerania, čosi pochytil aj od kolegov na režisérskych stoličkách. Chýba mi len trošku konkrétnejšie zameranie na jednotlivé charaktery a tie bobrie čapice a kožušiny rôznych iných zverov na hlavách pištoľníkov, navyše v horúcom Texase, vyzerali pomerne komicky. 75%. ()
Tento film je pre mňa asi jedným z najrozumnejších stvárnení udalostí okolo Alama v roku 1836. Nepostrehol som výrazné ponižovanie Mexičanov ako to bolo v neskorších dielach. Masové scény stály za pozretie. Problém je však v dĺžke filmu, ktorá na svoju veľkosť neponúka zaujímavejšie situácie, je v nej veľa prebytočných rozhovorov, herecky ani po iných stránkach to nie je oslnivé a v podstate je to nuda. Ku kvalitným svetovým dielam to neradím, je to skôr bežný film napriek veľkosti, kde sa nejedná o žiadny malý western. ()
Výborný velkofilm Johna Waynea. Zajímavý a dobře zpracovaný příběh, špičkový herci (Widmark exceleje, ostatní nezaostávají), skvělá kamera, velice dobrá hudba. Dlouhá stopáž v kombinaci s pomalým tempem filmu neubližuje. Zkrátka klasika žánru a perfektní westernově-válečný velkofilm. Remake z roku 2004 se Waynovo snímku zdaleka nevyrovná, ale také není nejhorší. ()
Adelante! Arriba! Tak tohle je pravá waynovka, už proto. že si ji režíroval sám mistr, podle svýho naturelu a podle svýho gusta. Ale proč se jeho mementum stalo právě Alamo? Proč se nedržel oblíbeného tématu "singing cowboy, dancing horse"? William Travis má jiný punc než George Armstrong Custer, i když oba skončili stejně. Likvidační války proti Indiánům v roce 1960 už nebyly oblíbené ani v USA - Mexičané nechávají odjet ženy a děti do bezpečí, zatímco skalp 14 leté Indiánky byl nejdražší (počítaly se i skalpy dětí, které mohla mít). Navíc je tu je spousta polopravd, už třeba: Antonio López de Santa Anna není jenom generálem Santa Anna (jak je to ve filmu), ale také prezidentem Mexika. Pohrobek má pravdu, když v první větě své recenze píše, že si J.W. splnil svůj věčný (spíš bych řekl velký) sen. Má ale i pravdu v poslední větě, že se americko-mexická "válka" (správně v uvozovkách) musela nějak ospravedlnit. ()
Galéria (238)
Zaujímavosti (19)
- Během natáčení bitvy se jedno z děl uvolnilo, přejelo přes chodidlo Laurence Harveyho a vážně mu poškodilo nárt. Herec ale neopustil natáčení a zranění si léčil sám. (Karlos80)
- John Wayne původně zamýšlel, aby Richard Widmark hrál Davyho Crocketta, zatímco Wayne sám by hrál malou roli Sama Houstona (Richard Boone), aby mohl soustředit svou energii na režii filmu. Nicméně Wayne byl schopen získat finanční podporu pouze v případě, že by hrál jednu z hlavních rolí, a tak se rozhodl hrát Crocketta a obsadil Widmarka jako Jima Bowieho. (Marek06)
- Jedna z komparzistek, LeJean Eldridgeová, byla během natáčení zastřelena svým přítelem, rovněž členem komparzu. (Karlos80)
Reklama