The Day of the Doctor (S07E15)

První epizoda Doctora na kterou už jsem čekal jako fanoušek. Doctora jsem totiž objevil až v roce 2013 nedlouho před tím než oslavil padesáté výročí. Těšil jsem se na setkání Doktorů, hlavně na dvojici Tennant a Smith, i když musím přiznat, že i Hurt byl skvělý. I proto k tomu přistupuji dost možná trochu nekriticky, ale mě se příběh prostě líbil a užil jsem si ho. (25.01.2014)

Tento jedinečný díl legendárního seriálu Doctor Who považuji za velmi vydařený, přímo skvělý. Samozřejmě je opravdu těžké vmáčknout všechno ze seriálu, který už běží 50 let, do jednoho 80minutového dílu. Když si to člověk uvědomil hned, že není možné tam dát všechny Doctory, aby to nevypadalo přehnaně, užil si díl od začátku až do konce. Je tam mnoho skrytých faktů, a to záhadné se konečně vyřešilo. Time War a její výsledek. Když to tehdy Davies vymyslel, udělal jednu chybu - odstranil Gallifrey a všechny Timelordy s ní. Smekám před Moffatem, že je dokázal tak mistrně vrátit zpátky. A navíc byl díl plný vtipu (interakce tří Doctorů, určitě se každý zasmál a nejen jednou), vrátila se Rose (i když jen jako vědomí Momentu, ale o tom lze polemizovat - Bad Wolf přece) a různé připomínky dřívějších společníků/společnic a mnoho návratů do minulých dílů. A co se týče konce, nenacházím vhodná slova, abych mohla vyjádřit to štěstí, když jsem viděla to shromáždění (plus ten Kurátor, smekám znovu před Moffatem). Jediné, co mě zklamalo, bylo to, že se tam neobjevil Eccleston osobně, ale to není chyba tvůrců. Další věc, která mě hodně potěšila, byla ta, že udělali několik bonusů ještě mimo výroční díl - miniepizody (především ta s Paulem McGannem a jeho 8. Doctorem, geniální) a navíc ještě The Five(ish) Doctors reboot. V podstatě se do výročí zapojili všichni žijící Doctoři. A co víc si vlastně přát? Pro Doctora vytvořili další dějovou linii - hledání Gallifrey. Nevěřím, že by někdo nebyl rád. Podle mého to nemělo chybu. (10.12.2013)

Brouzdání ve vtípcích nedávných sérií, pomrknutí na znalce těch dávných a zároveň čistá Moffatovina, která nedokázala a ani nechtěla být jen oslavným zpěvem. Díky kombinaci Mattovy vyřídilky a Davidových nekonečných očí měl den Doktorův nejvyšší hodnocení téměř předplacené, ale na pozadí Pádu Gallifrey, tíhy odpuštění, střídání vzhledu Tardis, možnosti naznačeného kurátorství nebo kouzlu posledního záběru mu nic fanouškovsky přidávat nemusím. (02.12.2013)

Milostný dopis fanouškům Doktora a díl, který podává ruku jak divákům pouze obnoveného seriálu, tak těm, kteří znají i díly staré půl století. Moffat ve svém obvyklém stylu na začátku diváky mate, hraje si s kánonem seriálu způsobem, který se rozhodně ne každému musí líbit, ale tentokrát přidává nečekanou porci humoru a pro dobrou míru i lásky ke klasickému univerzu Doctora Who. Nejsilnější zbraní téhle epizody je určitě interakce tří Doktorů. Matt Smith předvádí esenci Jedenáctky ve zkratce, tu zvláštní směs dětinskosti a staré duše - a kontrast i spojitosti s hravou Tennantovou Desítkou jsou zábavné. Návrat Davida Tennanta je neskutečně milý a trochu smutný (když přijde řeč na jeho nejistotu ohledně budoucnosti) zároveň, ale rozhodně nebyl pro děj nevyhnutelný. Opravdu vynikající je ovšem posmutnělý John Hurt, jehož herectví pro mě hlavně ospravedlňuje nepoužití osmé Doktorovy inkarnace (Paul McGann). O moc víc než přátelský polibek fanouškům bohužel tenhle speciál není. Doktora sice směřuje na jeho domovskou planetu, ale toho se ve skutečnosti jenom tak nedočkáme. (09.01.2014)

Nemyslel jsem si, že u mě nějaký díl překoná End of Time, ale tomuhle se to podařilo. Vidět zpět Tennanta bylo perfektní. Dokonalý byl i John Hurt. U něj mě opravdu mrzí, že už se s ním nesetkáme. Navíc jsem si uvědomil, jak mi bude chybět i Smith, což už je fakt na prášky, když vám bude chybět někdo další. Ale prostě tohle je bomba. Ani nevím jestli vidět všech 13 doktorů bylo "Fantastic" nebo "Brilliant". Jen tak dál Doktore. (25.11.2013)