Sestry Brontëovy

Když porovnám tuto verzi s pozdějším filmem o mých oblíbených spisovatelkách (Očím skryté), toto zpracování mě oslovilo mnohem víc. Při prvním zhlédnutí mě příběh úplně fascinoval. Četla jsem pak několik životopisných knih o těchto úžasných ženách, zaujal mě nejen jejich smutný osud, ale i příběh jejich talentovaného bratra Branwella. Výborně obsazený film, éterická Isabelle Adjani jako nespoutaná Emily (moje nejoblíbenější ze sester), ponurá atmosféra, život v chudobě, drsné prostředí, osamělost...Pomalé tempo filmu mi vyhovovalo. Působivý film, který můžu vidět opakovaně a pořád mě dojímá. (04.04.2022)

neznalec podrobných životopisů členů rodiny Bronteových, ke kterým se řadím, se může místy v ději a občas příliš rychlých střizích asi trochu ztrácet, ale přesto jde o dosti působivý film, místy syrový a poetický jako krajina, kde žili a která se stala učitelem i věznitelem, tvůrcem i ničitelem všech čtyř sourozenců. Nelze opomenout výborné herecké výkony (hlavně Isabelle – Emily a Isabelle – Anna, která jako kdyby vystoupila z obrazů prerafaelitů). (04.09.2012)

Melancholická pavučina, v níž se třpytí talent tak jasný, tak éterickou "rozcuchaností," neuchopitelně chvějivými, tajuplnými vůněmi oslňující. Melancholická pavučina, nad níž se klene hrozba zanícených duší. Hladina, z níž se paprskovitě odráží mihotající se světlo poeticky zahalené, náladovým svitem přítmí ve vnitřní magii rozprostřené. Postihnout, dotknout se a protnout spanilé duše s ryzí nadpozemskostí. Podivný to dar-nedar, který ovívá a třepí krajinu, která spiritualitou hoří, která tělesné schránky do sinavých katakomb posílá, která múzičnost hostí, která tone v neprostupnosti, ve které smrt je černým poslem v bárce přítomnosti. (21.11.2015)

Zajímavá kombinace mé nejoblíbenější epochy anglických dějin a okouzlujícího šarmu francouzkých hereček v příběhu atraktivních osobností. Viktoriánskou éru mám děsně rád a taktéž skoro všechny literáty spadající mezi anglické kritické realisty (od sester přes Thackeraye a Hardyho po Dickense). Navíc z estetického hlediska se jedná o jeden z nejkrásnějších snímků (žádný artový průjem), jaký jsem kdy viděl. A k tomu lahůdkově vybrané představitelky jednotlivých sester. Na až éterickou Emily v podání fascinující Isabelle Adjani nedokážu zapomenout, stejně tak na uhlazený výkon M.F Pisier jakožto Charlotte. Výtky mám jen ke dvěma věcem. Proč dostal tolik prostoru bratr a také ke francouzštině, která se nehodila, ale jedná se francouzký film, takže tato výtka je zcestná... Film pro trpělivé a ochotné diváky, kteří jsou ochotní jít filmu naproti. Historické (ne)přesnosti nehodnotím, nejedná se o dokument. Být to v angličtině, jdu na pět. Silné čtyři. (09.03.2014)

Film mne donutil najít si něco o sestrách na Wiki a velmi mne překvapilo, jak moc se držel životopisných faktů v životech sourozenců.... Souhlasím s názorem, zde již napsaným, že drsná krajina a počasí (a pravděpodobně v důsledku toho chatrné zdraví) společně s tím, že vyrůstali prakticky v izolaci, odkázáni sami na sebe, se projevila v jejich dílech a proto jsou přírodní záběry bezútěšných vřesovišť (kdo si při sledování nevzpomněl na láskou pomateného Heatclifa, an bloudí krajinou a volá Kateřinu, ať hodí kamenem!) a "dialogy" jsou spíše tichem plným nevyřčených vět. (21.02.2014)