Prístav nádeje

Film jsem kdysi dávno viděla. Paměť mi osvěžily až televizní ukázky, při kterých jsem zjistila, že jsem ten film dávno viděla. Je to takový další z mnoha. Další z romantických "komedií", které mi nic moc neříkají. Někdy nudí, sem tam se objeví zábavná scéna. Sandra mi v poslední době už nic neříká. Taková nijaká herečka. Zkrátka a dobře, kdysi jednou jsem to viděla a stačilo mi. (17.06.2013)

Zcela přesně rozumím jejím pocitům v téhle roli, akorát dozvědět se to před celým národem ve státní televizi, to pak nabírá úplně jiný rozměr ... Jinak typická, romantická slaďárna a já se v posledních pár měsících sladkému snažím vyhýbat co to jde. Nevím proč, ale v těchto dnech dostávám na takové filmy častější doporučení a to nepočítám ty nechutně sladké a vynikající darované čokošky, kterými mám v práci přecpaný šuplík ... to bude asi nějaké znamení ;-) (28.07.2013)

SPOILER: Sandra je v práci. Probírá fotografie. K sakru, všechny jsou zkažené. Ne, jedna je OK. Je na ní přítel, fešák s kyticí. Zahledí se z okna. Bože, on tam stojí. Je prosluněnej den, Sandra vychází ze dveří s rozpuštěnýma loknama, zahleděná do kovboje s pugétem, opřeného o svůj jeep. Spustí se lovesong s chraplákem Bryana Adamse. Ona nakloní hlavu a usměje se, on taky. Jde k němu. Kamera zpomalí. Obejmou se. Vezme ji do náručí a usadí do svý káry. Odjíždí. Spolu. KONEC SPOILERU. No hlavně, že babička byla spokojená :-) (13.06.2010)

Nevěra je mrcha. Když se navíc oznámí před televizními kamerami a muchlování probíhá řadu měsíců s nejlepší kamarádkou, je to ještě větší rána. Touha po bezpečí zhrzenou Sandru Bullock zažene domů do texaského zapadákova. Čeká tam na ni a její dceru excentrická matka a pohledný kutil. A několik bývalých přátel, kteří nikdy nerozdýchali její dokonalost (nějaké to vítězství při volbě královny krásy). Ovšem i kdyby tam čekal třeba Optimus Prime, bylo by to jedno. Tahle romance je tak rutinní a utahaná až hanba. Kromě sbírky klišé nabízí několik vážných momentů, které jsou ovšem dramatické asi jako příprava nedělního oběda (kupříkladu setkání otce s dcerou po pohřbu). Uznávaný herec Forest Whitaker coby režisér totálně průměrný. A trestuhodně nezajímavý. (07.02.2018)

Romantika mě minula bez povšimnutí, chladná a odměřená. Drama projevilo alespoň náznak zájmu, když přišlo, úkosem na mě pohlédlo, vztáhlo ruku a zlehka se mě dotklo. Ale o nic dalšího se nepokusilo a jeho prsty nezanechaly žádný otisk - nic, nač bych mohla vzpomínat, o čem bych mohla přemýšlet, čeho bych měla litovat nebo co bych si měla přát. Nic, čemu bych mohla VĚŘIT. (13.11.2012)