Scenár:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrajú:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (viac)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (185)
Film začíná záběrem na pomník a zarostlé koleje, které byly němou připomínkou hrůzných událostí. Ze záběru mě mrazilo v zádech, protože jsem věděla, co v nejbližší chvíli nastane. Kde se to v lidech bere, že dokážou s druhými jednat hůř než se zvířaty? Lidé násilně zavření v dobytčácích si museli prožít své, ale opravdové peklo na zemi je teprve čekalo, Osvětim. Nedivím se, že se někteří zbláznili a někteří zemřeli. Možná to pro ně bylo vysvobození od těch všech hrůz. V dnešní době si ani neumíme představit to utrpení, které na vlastní kůži zažívali. ()
Svět, ohraničený čtyřmi stěnami dobytčáku, nelidské podmínky, které daly vodě cenu zlata - šest dní cesty, která končila u bran pekla. V česko-německé spolupráci vzniklo silné sugestivní drama o osudu posledních berlínských Židů. O radikální proměně životních hodnot ... o smrti, která se měla stát lehčí než život ... o naději, která se vzpírala uvěřit skutečnosti ... o narůstajícím zoufalství i odevzdanosti ... o nevyhnutelných rozporech plných emocí, ale i soudržnosti a odvaze v nesourodém společenství uvnitř jednoho vagónu, kde se pár jednotlivců úporně pokoušelo o záchranu ... a o malé tanečnici, která střípek té přicházející hrůzy pochopila. ()
V skutočnosti to bolo určite strašnejšie ako vo filme, v ňom sa nepodarilo tú stiesnenú atmosféru navodiť a preniesť na diváka. Naviac som mal pocit, že som to celé už niekde videl a pozerám remake. Herci vyzerali aj po šiestich dňoch bez jedla a skoro bez vody zdravo a spokojne, to tiež nepridalo na dojmoch. Taký televízny priemer k výročiu konca vojny. ()
Posledný vlak som videl v marci 2008 v raritnom prastarom kine (vesnička Nučice při Prahe, v kine boli suché záchody - latriny!), čo filmu nesmierne pridalo na atmosfére a mne na pozitívnom dojme z neho. Oceniť je treba zámer tvorcov ukázať intenzitu predpeklia, kým ostatní filmári ukazujú len samotné peklo. Posledný vlak, celý sa odohrávajúci vo vlaku smerujúcom do Osviečimy, končí príchodom do pekla, pričom divák je už tu tak zhrozený, že nepotrebujete ani nechce ísť ďalej. Spočiatku film pôsobí ako režijný debut naivného režiséra divadelných komédií, postupne ale prejde do depresívnej drámy, ťažiacej z dusnej atmosféry a osvedčenej nálepky „takto to skutočne bolo“. Škoda len, že sa filmu nedarí viacej ťažiť z jednotlivých postáv. ()
Vo svojej kategórii poslabší film, ale čo sa týka toho, že celý film sa odohráva len a len v jednom vozni vlaku + nejaká tá krajina vôkol vlaku je to celkom slušné dielo. Film "Posledný vlak" je akási ukážka deportácie židov do koncentračných táborov. Poukazuje celkom detailne na to, čo všetko si prežili ľudia vo vlakoch cestou do "pracovných táborov". Ak ste zvedavý tak ako ja, tak odporúčam pozrieť, film je vkusný a na svoju tématiku slušne spracovaný. 3* ()
Galéria (17)
Fotka © Concorde Filmverleih GmbH
Zaujímavosti (10)
- Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)
- Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)
- Během natáčení spadl spolurežisér Joseph Vilsmaier z plošiny ve výšce tří metrů, kvůli této nehodě musel být hospitalizován se středně těžkými zraněními. (hansel97)
Reklama