Scenár:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrajú:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (viac)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (185)
Nic nového pod sluncem, což však není málo. Film je natočen přesně tak, jak byste od podobného filmu čekali. Na jednu stranu bez špetky nápadu či "originality", na druhou stranu s některými zajímavými hereckými výkony. Obzvlášť se mi líbil Stanislav Zindulka a Juraj Kukura. Pokud ale hledáte nadprůměrný film točící se kolem Židů, Pianista je lepší volbou. Poslední vlak jsou slabší čtyři hvězdy. ()
Silný a emotivní zážitek to rozhodně je, ale jakými postupy jej tvůrci docilují? Citové vydírání, kýčovité flashbacky, hollywoodská melodramata. Jen několik postav, jako například malá dívka a dvě matky jsou psychologicky dobře vykreslené a několik okamžiků je opravdu drásavých a nepříjemných. To však stačí jen na mírný nadprůměr. ()
Další válečný film patřící do kolonky "otřesné". Na mě až moc sugestivně podaný příběh jednoho vagónu vlaku směřujícího do Osvětimi. Zoufalá atmosféra byla takřka hmatatelná a ještě více jí umocňovaly prostřihy do minulosti, kdy všichni zúčastnění žili normální život. Několik scén pro mě zřejmě zůstane nezapomenutelných, ale jestli něco z hlavy nedostanu,- spoiller-, tak jsou to první krůčky batolete zakopávajícího a lezoucího po mrtvolách v přecpaném vagonu. 90% ()
Až moc srdceryvných scén, ikdyž to o nich bylo, byla by lepší trochu jiná forma, jinak filmy se židovskou tématikou jsou silným šálkem kávy samy od sebe a proto je i občas rád shlídnu. Snímek je to povedený a herci hrají tak jak mají, jen mi tam pořád něco tak trochu nesedělo, třeba sem se jenom špatně vyspal :-) ()
Tak tohle je, řekl bych, extrémně těžké téma na filmové zpracování. Zde se to, dle mého, moc nepovedlo. Nemám ponětí, jestli je film alespoň částečně založen na nějaké skutečné události nebo na výpovědích očitých svědků z Polska či Německa, každopádně některé skutečnosti, které jsou ve filmu ukázány, jsou velice podivné a nevěrohodné. Na druhou stranu je tu všechno, zrůdné nacistické smýšlení, zoufalost, která dohání lidi k šílenství, a také obraz toho, že tito lidé pouze přežívali než nakonec zemřeli, naštěstí ne všichni. Celkově se ovšem jedná o prvoplánovou směsici natlačených emocí a nuceného soucitu v amatérském zpracování, spoléhající jen na "sílu" samotného tématu. ()
Galéria (17)
Fotka © Concorde Filmverleih GmbH
Zaujímavosti (10)
- Záběry, které ukazují přijíždějící vlak do KL Auschwitz-Birkenau (Březinka), jsou ve skutečnosti obrácené, tj. vlak jede směrem od táborové brány. Druhá kolej ve skutečnosti neexistuje, rozmístění kolejí uvnitř tábora taktéž neodpovídá (jsou tři a vlevo při pohledu z tábora k bráně). (Zilin)
- Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
- Ve filmu byla použita lokomotiva řady 555, tzv "Němka". (Indy_Brabino)
Reklama