Krajina prílivu

První GIlliamův film, který se mi vlastně vůbec nelíbí. Bratři Grimmové byli sice nechutně mainstreamoví, ale kdyby to nebyl Gilliam, řekla bych OK. Strach a hnus v Las Vegas byla totální ujetina, ale takovým extrémním způsobem, že na to stejně člověk zíral celou dobu s otevřenou pusou i když neměl páru, která vlastně bije... Na Krajinu přílivu jsem se začla dívat s očekáváním, že půjde o jeden z "nejnormálnějších" Gilliamových filmů. A výsledek? Myslím, že KevSpa to vystihla perfektně - WTF? Skvělý rozjezd po pár minutách upadne v letargii a fantasmagorii takového ražení, že se mi povedlo u filmu usnout (a to jsem se na to dívala jedno krásné slunné odpoledne, bez jakéhokoliv spánkového deficitu). Jediné, co je hodné ocenění, je malá Jordelle Ferland, jejíž talent je nepřehlédnutelný a hraje opravdu nádherně. (12.03.2008)

No čo povedať? Čakal som ujetinu, ale až takúto?...hm.... Tento film by sa dal hádam najlepšie charakterizovať asi nejak takto: absurdita nakopená na ešte väčšej absurdite. A v tej spleti absurdít iba zriedka na vás mrkne niečo aspoň trocha normálnejšie. Fantasy? Horor? Zabudnite. Už úvodné scénky dávajú jasný odkaz, že toto jednoducho nebude klasický film. Ide vlastne len o akýsi halucinogénny obraz a fantázie jedného veľmi ale veľmi smutného dievčatka, pričom dialógy si idú svojou vlastnou cestou pomimo, vytvárajúc tak ešte väčší chaos a zdanlivo blábolivý bordel. Napriek tomu však film nezatracujem, pretože v pozadí a medzi riadkami je cítiť mimoriadne hutnú, ťaživú a smutnú drámu s ešte smutnejšou pointou. 50/100 (16.09.2014)

Divné. Gilliam chtěl nejspíš říct, že děti, steně jako dospělí, občas potřebují uniknout do svého světa, akorát k tomu nepotřebujou drogy apod. A že se v tom svém světě můžou, stejně jako dospělí, snadno ztratit. Nevím, zda je Gilliam dítě, nebo dospělý, ale ztratil se v tom teda pekelně. Navíc je to většinou dost hnusný a neustále to staví diváka do poněkud pedofilní pozice.. děkuju, nechci... (04.09.2007)

Strašně divný film, jehož nejlepší částí je asi úvodní, rocková, lehce úchylná píseň v podání Jeffa Bridgese. Kdyby role tohoto pána nesestávala ve většině případů pouze v hraní nehybné sochy, asi bych byla spokojenější, ale takhle... to byla prostě pekelně zdrogovaná nuda. A to i přesto, že malé Jodelle Ferland předvídám budoucnost s nějakým tím zlatým plešounkem. (02.04.2010)

Spoilery! Na jednu stranu je třeba určitě ocenit nekončící fantazii Terryho Gilliama a především fakt, že se umí dokonale odlišovat od většiny tvůrců, čímž mohou vznikat podobné velice originální náměty, které ovšem logicky nesednou každému, protože se opravdu výrazně vyhýbá současným osvědčeným stereotypům a namísto toho nám prezentuje nápady z nejtemnějších zákoutí své mysli. Tato dvouhodinová dávka deprese skutečně nesedne každému. Divák je nucen sledovat 2 hodiny malé samorostlé děvčátko, jehož oba rodiče jsou těžcí heroinisté v poslední fázi života. A tak se dítě naučí v rámci obranného mechanizmu stále více a častěji unikat do svého vnitřního světa a odolávat tak kruté realitě okolo. Po smrti obou rodičů, která nastane asi v první čtvrtině filmu, divák sleduje už jen čirou beznaděj a cítí se až do závěrečných titulků velice nepříjemně. Bohužel se ovšem současně stíhá nudit, protože snímek je opravdu velice stereotypní. K vidění je tedy spíše pouze několik šílených momentů, které vám zaručeně na dlouhou dobu uvíznou v paměti, než že by se ve vás zapsal snímek jako celek. Docela mě zaráží, že snímek s velmi intenzivním pedofilním nádechem odolal přísné cenzuře. Jodelle Ferland byla ovšem v této nesmírně obtížné roli zcela přirozená a úžasná. Gilliam ukázal, že zřejmě umí velice dobře pracovat s malými herci. Stejně tak po umělecké stránce je snímek velmi vysoko, ale to není u Gilliama zřejmě nijak překvapující. Lepší 2 hvězdy. (29.06.2019)