Rambo: Do pekla a naspäť

Stalloneho navrat do druhe z jeho velkych roli neni tak nostalgicky jako v pripade Rockyho (i kdyz i tady se vzpominkove sekvence najdou), ale mozna o to je zabavnejsi. Rambo se vraci v neuveritelne brutalni jizde, kde umiraji decka, koncetiny letaji na vsechny strany, prasata zerou lidi za ziva a hlavni hrdina doslova trha barmske vojaky na kusy. Brutalita je to navic hnusna, uveritelna a nechutne realna, coz je dost rozdil proti drtive vetsine soucasnych filmu. Tentokrat nesel John do akce sam, ale podporuje ho skupinka vojaku, kde vynika predevsim skvely sniper, mozna i diky tomu je barmske dobrodruzstvi uveritelnejsi. Dnesni mladezi, neznale predchozich trech dilu, film asi moc nerekne, ale nostalgici budou celou dobu chrochtat blahem. (19.01.2008)

Sly po druhe a definitivne stvrdzuje svoj comeback sposobom tornada niciaceho aj tie najvacsie stavby pochyb. Osobne pre mna testosteronova jazda, ktoru som od tretieho Bourna nezazil. Rambo 4 (podobne ako Rocky 6) je navratom nielen k teme, ale i k zanru a jeho preneseniu do noveho milenia. Oldschoolove rozvrhnutie deja je poctou i sikovnym pomrkavanim na jeden zo zakladnych stavebnych kamenov zanru (Rambo II), ako i zvysne casti sucasnej kvadrilogie. Zaroven v sebe vsak nesie i prvky moderny - John uz nie je soliterom (i ked najvacsi kus "prace" samozrejme ostava na nom), flasbackove momenty su rovnako hrave, dynamicky zostrihane a "trendy" kolorizovane ako zaverecny duel v Rocky 6. A nad tym vsetkym stoji brutalita - hnusna, spinava s nadychom realnosti. Brutalita v celej svojej nahote a pocetnom zastupeni, ktora vsetkych sucasnych mladych "reznikov" nechava v kute s hanbou, otvorenou sankou po zem a s pocitom, ze tam kde "oni dnes koncia s velkohubymi recami o posuvani hranic, dedusko Sly iba zacina...". Mozno sa sporit o jednoduchosti deja (kto cakal nieco ine, je ovsem naivny) ci samoucelnosti nasilia, ovsem cit pre dokonalu gradaciu nielen jednotlivych sekvencii, ale i celeho pribehu sa Rambovi upriet neda. Na konci filmu som osobne mohol adrenalin vyzarovat v nekonciacom kolobehu erupcii. [Kontr. projekcia] (02.02.2008)

Nechci dělat přemoudřelýho, ale já jsem to říkal. Mělo se to jmenovat Rambo: Sly is back! a v lepší formě, než kdykoliv předtím. A to tahle série měla skončit už v první části, když Rambo povídá na konci s Trautmanem, jehož pistole ho měla původně zabít (a jestli jste si všimli, použili tenhle původní alternativní konec v Rambově noční můře). Sly s přibývajícím věkem se stává stále více lidštějším, měkčí horou svalů s více krušnými životními zápisy ve tváři... Jako kdyby našel něco, co i ten jeho bezintonační hrubej hlas změnilo. Jediná větší vada filmu je, že příběh je příliš jednoduchej, Rambo si se svou loďkou pluje po i proti proudu, jako by byl na nedělním výletu s rodinkou, a cesta z a do Barmy trvá jen pár hodin a nikdo si vetřelců vůbec nevšimne. Vlastně se divím, že tam už nenaběhli Bushovi vykradači hrobek a všechny tam nepostříleli, když tak všude po světě rádi samozvaně ochraňují mír a spravedlnost... Jinak to ale je nejdrsnější akční jízda, bez nějakých humorných suchých hlášek, bez jakýhokoliv odlehčení. Myslím, že Rambo má náběh k tomu, aby pozměnil novodobou akční filmovou scénu. A přiznejme si, už by to bylo skutečně zapotřebí. To neustálé létání na provazech, uhýbání kulkám, střílení o 106 bez nějakého viditelnějšího účinku, hraní si s barvičkama a s filtrama, humorné hláškující postavy k odlehčení děje a ta všudypřítomná nezbytná cenzura, aby naše dospělé mozky náhodou neviděly něco, co by nebyly schopny snést... Tomu všemu neřádu se Rambo vyhnul a já říkám, díky Slyi, že jsi to nevzdal. Už teď v březnu vím, že lepší film letos do kin z USA nepůjde. Takováto úžasná věc (Slyův návrat) se totiž stává maximálně jednou za deset let... (oprava: Ironman je pro mě na stejné úrovni). (06.03.2008)

Rambo: Do pekla a zpět názorně ukazuje (a v předchozích komentářích k Rambovi, již jsem naznačil), že válka jako pokračování politiky je nejen učiněný chameleon, protože v každém konkrétním případě trochu mění svoji povahu, nýbrž i svými jevy v celku, se zřetelem na tendence, které ji určují, je to vrtošivá trojice, složená z prvotní násilnosti svého živlu, totiž z nenávisti a nepřátelství, na které je třeba pohlížet jako na slepý přirozený pud, ze hry pravděpodobností a náhody, které z ní dělají volnou duševní činnost, a z podřízené povahy politického nástroje, která ji podrobuje jen a jen rozumu. Z toho jako pouhý diváci chápeme, že Rambo na cestě do válečného konfliktu a zpět do bezpečí, rozseká všem prdel tak, že jim z nich budou cáry lítat. Opět. (22.10.2012)

Scénář: Art Monterastelli, Sylvester Stallone .. Johne, Johne. Bez jednotky pitomých žoldáků, pumy z Druhé světové a statického vysokorážního kanónu na to už nemáš, co? ;-) Kde je nějaký kontaktní souboj? ___ Film John Rambo (i kino verze nese tento název!) je zajímavý pouze v brutalitě, protože takhle odvážné krvavé amputační scény se často nevidí (za deset let od vylodění na Omaha Beach). Ale je jen a pouze o ní a nakonec je jí překvapivě málo a zatraceně dlouho trvá, než vůbec na plno začne (zkratkovitý konec vzhledem k dlouhé přípravě na něj). Scénář je plytký, vlastně jen klišovitou kopii známého postupu, jen v jiném konfliktu. Větší část dialogů nemá daleko k demenci, i když ta naivita misionářů skutečně pobaví a hubu si v ní vymáchat vlastně zaslouží. Podobně přiblblá je i banda žoldáků, kde zase baví, že John nad jejich rozhovorem s nadhledem veterána mlčí. Rambo má vlažnější spád než jsem čekal, potřebný kvalitní střih/zvuk a na nynější korektní poměry dosti naturalistickou akci, ze které se místy poctivě svíral žaludek. Nebýt ní, nemá vlastně nic, mimo drobet nostalgického podtextu, k nabídnutí a zapamatování. Upozorňuji, že nemám nic proti brutální akci, naopak si jí cením - potěší víc než v kdejakém samoúčelném hororu. Ale šroubovat hodnocení jen za ni? Nebo za pomýlené uzavření série? 70%. _ Black Box Projekce. (17.02.2008)