Réžia:
Paul GreengrassScenár:
Paul GreengrassKamera:
Barry AckroydHudba:
John PowellHrajú:
Cheyenne Jackson, Khalid Abdalla, Lewis Alsamari, Trish Gates, Omar Berdouni, Jamie Harding, Gregg Henry, Ben Sliney, John Rothman, Corey Johnson (viac)Obsahy(2)
Lietadlo spoločnosti United Airlines sa jedenásteho septembra 2001 o 10.06 zrútilo na pole neďaleko dedinky Shanksville v štáte Pensylvánia. Žiaden zo 44 ľudí na palube katastrofu neprežil... Let číslo 93 z New Yorku do San Francisca v ten deň, ktorý sa krvavými písmenami naveky zapísal do dejín nielen USA, ale celého sveta, uniesli samovražední atentátnici z Al-Káidy. Ich cieľom bol Biely dom. No kým tri ďalšie lietadlá 11. septembra naplnili svoje hrôzostrašné osudy a narazili do budovy WTC a Pentagónu, pasažierom letu číslo 93 sa podarilo zmeniť kurz, ktorý mali naplánovaný štyria teroristi nachádzajúci sa na palube. Čo presne sa však vtedy stalo? Nuž... (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 269)
Ani několik hodin po zhlédnutí tohoto filmu nemohu přijít na dostatečná slova chvály, které by k němu pasovaly. Greengrass prostě vytvořil jeden z těch filmů, které nevznikají každý den, a které se nedají popsat. Tento film prostě musíte vidět, nic jinému k tomu napsat nemohu. Jedině to, že zažijete neopakovatelný zážitek. ()
Příběh o letadlu z 11. září 2001, které jako jediné nestačilo dolétnout ke svému cíli. Hraný dokument, který je více než důstojnou poctou těm co v letadle zahynuli. Kdo ví jak by film dopadl nebýt Greengrasovi precizní a bezchybné režie (Lépe už to snad ani nejde), při které jsem místy myslel, že se mi zastavil tep. Mohu každému jen doporučit...... ()
je zvláštní, že ze svého dětství si toho moc nepamtuju... pamatuju si jistý okamžiky... ale mnoho jich není.. a mrzí mě, že zrovna 11. září vím přesně co se dělo... pamatuju si to jako by to bylo včera... jak jsem seděla u televize, ruce před pusou aby nikdo neviděl do mý otevřený pusy, když mi klesla čelist údivem nad stále se opakujícím videem, kde letadla narážejí do budov dvojčat.. je hrozné, že zrovna tenhle dobrý film musel kdy vzniknout... plně jsem se vžila do mezmoci těch lidí v letadle a sama jsem se ptala, co bych udělala já v jejich situaci... každý by chtěl přežít... ale v tomhle případě to bylo nereálné... snažila bych se o to co oni... šance na přežití byla nulová... ale když už musím umřít, tak ať aspoň zavařím těm teroristům... po shlédnutí mě opět dlouho mrazelo.. ()
Když jsem se podíval na hodnocení a komentáře svých oblíbených uživatelů, činily na mě dojem účasrníků 18. sjezdu KSSS, kteří vzdávají hold Stalinovi. Let číslo 93 má pověst špičkového snímku a poměrně často se setkávám s komentáři, kde je snímek považován za jakýsi vzor, kterým je poměřována (ne)dokonalost jiných snímků. Minimálně se můžete setkat s tvrzením, že se jedná o dosavadní absolutní vrchol Greengrassovy tvorby, na který mohou ostatní kousky z jeho dílny hledět jen z velké vzdálenosti. Mám obavu, že pětihvězdičkovou nadílku tady dostávají historické události, nikoliv jejich umělecká reflexe. Když se v televizi objevily záběry hořících dvojčat, znamenalo to šok pro celý svět a hovořilo se o 3. světové válce. Události úplně vybočovaly z rámce známého světa. Představa, že někdo unese letadlo plné cestujících a úmyslně s ním v sebevražedné misi narazí do mrakodrapu, se všem zdála šílená. A šílená byla i situace a pocity cestujících posledního letadla, jehož pasažéři už věděli své. Reálný život přinesl dramatičtější situaci, než by vymyslel ten nejpošahanější scénárista akčních filmů. Greengrass zvolil metodu dokumentární rekonstrukce, jenže tradiční znaky jeho tvorby, především ruční kamera a chaotický střih, tady narazily na meze svých možností. V klíčových momentech sklouzávají do naprosto nepřehledné změti těl, trhavých pohybů a výkřiků, o jednotlivých postavách se dovíte minimum, film se vlastně jen veze na známých událostech, aniž by dokázal náležitě využít obrovský dramatický potenciál, který se přímo nabízí. Podceňovaná Zelená zóna si v mých očích stojí z filmového hlediska výrazně výš. Záběry z navigačních stanovišť jsou sice opodstatněné, ale ne v takovém měřítku a s tím obsahem, který nám Greengrass podává. Je to tak na tři a půl hvězdičky a tentokrát se oproti svým zvyklostem přikloním k vyššímu hodnocení jenom z piety k obětem tragédie. Celkový dojem: 70 %. ()
Úspěšný recept z Bloody Sunday uplatňuje Greengrass i zde (obvzláště to jeho trademarkové vtažení do dění tím jak z vás udělá jednoho z pasažérů) - a opět nadmíru skvěle. Snad vše je zde dle stejného mustru a přitom tak jiné. 75 minut nejprve rekonstruktuje chaos kolem prvních spadlých letadel a pak vás během závěrečné čtvrthodinky zcela emočně vyždíme na palubě United 93. Opět kde to jde používá reálné představitele "as himself", zase se vyžívá v nenápadné a o to více působivé hudbě, v maximálních detailech tváří rozklepanou kamerou a v totální apolitičnosti. Působivé, byť jako snímek to těžko hodnotit, ovšem zážitek to ve vás zanechá obrovský. ♫ Hodnocení OST: 4/5 ()
Galéria (29)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (34)
- Poslední věta na konci závěrečných titulků uvádí, že film nebyl nijak sponzorován ani natočen za pomoci letecké společnosti United Airlines. (Cheeker)
- Časti scenára odohrávajúce sa priamo v lietadle sa podarilo zostaviť pomocou nahrávok telefonických hovorov pasažierov s ich milovanými na zemi. (vander19)
- Nic nenasvědčuje tomu, že se německý pasažér Christian Adams ve skutečnosti zachoval tak, jak je popisováno ve filmu. Příběh Evropana, který se snaží zabránit ostatním v napadení teroristů, je fiktivní a není založen na žádných nahrávkách či telefonních rozhovorech z letadla. (washek)
Reklama