Let číslo 93

Pěkně syrově natočený film o 11. září, který snad nejvíce vystihují slova autentický a strhující. Nikde neplápolají americké vlaječky, žádná scéna není zbytečně vyumělkovaná a postavy vedou úplně obyčejné dialogy. A ač mají trochu málo prostoru na to, aby každý mohl rozehrát svou vlastní roli, nijak mi to nevadí a United 93 je asi prvním filmem, kde jsem naopak jen za hrubě načrtnuté postavy ráda. Pokud bych měla vyzvednout z tohoto dílka několik scén, je to především arabská motlitba hned v začátku snímku, skvělý pohled na padající dvojčata očima dispečerů na letišti, kdy vás pěkně zamrazí a úplně zapomenete, že jste tyhle záběry viděli už stokrát předtím, a hlavně posledních 10 minut, kdy se pasažéři rozhodnou ovládnout letadlo. Ale strhujících scén jsou desítky, ne desítky, strhující je celý film bez ohledu na to, co zrovna sledujete. Až do závěrečných titulků prostě jen sedíte na místě a neschopni slova sledujete děj. Tohle už je mnohem víc než film. (29.10.2006)

Film jsem dodívala před 10 minutama... Stále mám orošené čelo, motá se mi hlava a srdce mi nepřestává bušit. Tolik nervů mě nestál opravdu žádný film. Nad míru perfektně vystihnutá atmosféra v letadle i na zemi. Dostatek zmatkování, emocí i napětí. Jedno vím jistě..tenhle film je nepřekonatelný! Jako by mě ta situace zasáhla znovu. (25.06.2011)

Je pravda, že film se sleduje, jako by to byl dokument. Tvůrci měli skvělí nápad neobsadit žádného známého herce což budilo představu, že postavy ve filmu byli opravdoví lidé co letem číslo 93 letěli. Filmů, co vtáhnou přímo do pocitů postav hudbou je málo, a právě tady se to povedlo. Když letadla ve filmu narážela do Obchodního Centra, tak jsem cítil úzkost a hrůzu, co lidé ten den prožívali a závěr, je hodně emotivní a jsem velice rád, že jsem tak silný film viděl... (25.10.2006)

Cele pozadie tragédie letu United 93 (ako aj celého 11-teho septembra) sa minimálne pre mňa pod rúškom nejasných informácii o tom ako to "naozaj" bolo, stáva ťažko uchopiteľným materiálom. Ale nezabudnem na diskusnú reláciu, ktorú onoho tragického dňa odvysielala ČT2 podvečer (tesne po páde 4-teho lietadla). Zástupcovia rôznych spoločenských štruktúr (od armády, cez psychológov, politológov až k novinárom) diskutovali o MORÁLNOSTI a opodstatnenosti aktu letectva USA, ktoré (podľa posledných informácii) nad Pennsylvaniou zostrelilo podozrivé civilné lietadlo s pasažiermi na palube(!). Táto informácia sa už v žiadnom médiu nikdy neobjavila (čo s odstupom času nemôže nikoho prekvapiť). Diskutovať o tom do akej miery je story tohoto filmu pravdivá by bol nekonečný príbeh (na ktorý nech si odpovie každý sám). Každopádne od tejto odpovede a postoja potom bude závisieť aj výsledný dojem balancujúci na pomedzí geniality a najväčšieho odrbu v histórií propagandy vo filme. Resumé: Paul Greengrass je chytrý človek, ktorý natočil unikátnu poctu "statočným hrdinom", ktorých Amerika po tomto nepochybne tragickom K.O. (nech už sa na to človek pozerá z akejkoľvej strany) tak veľmi potrebuje. (14.09.2006)

Nikdy v životě jsem nezažil po projekci takové ticho. Kdyby to celé nebylo tak smutné a zdrcující, lidé by tleskali. Bylo to poprvé a naposledy, co jsem po skončení nějakého filmu lapal po dechu a neuvědomil si, že pláču. Byl jsem tam s nimi. Cítil všechen ten strach a bezmoc. A odevzdaně sledovat blížící se zemi. Jeden z nejdůležitějších a nejpůsobivějších filmových pomníků. (16.07.2006)