300

Ten zatraceně cool look se mi okoukal už po první bitvě a to je to nejhorší, co se vám může stát. Nic jiného totiž Třístovka nenabízí. Chápu, že v komiksu to taky komplikovaností příběhu zrovna nehýřilo, ale tohle už byla vyložená šablonovitost (pošlou týpky, sparťani je vymlátěj, kecací vložka ze sparty, pošlou jiný, sparťani je taky vymlátěj, další kecací vložka... a tak furt dokola dokud už je prostě nevymlátěj). Vizualně krásné, příběhově prázdné výjevy... to je pro mě na hit sezóny málo. (22.03.2007)

Už mě pomalu začínaly nudit filmy libující si ve vizuálních orgiích a myslící si, že tím, že nepoužijí nic než počítačové exteriéry, dvě až tři barvy, spoustu zpomalených nebo zrychlených záběrů a hodně krve už nepotřebují nic dalšího a lidi budou jásat. Bitva u Thermopyl dovedla tohle schéma do extrému a mě málem unudila k smrti. Na tuhle hru odmítám přistoupit. Dvě hodiny červeno-žluté (resp.v noci červeno-modré) slátaniny, která se ani nesnaží naznačit nějaký příběh, která vykrádá na co si jen z historických filmů vzpomenete (Gladiátora ale nejvíc - scéna v ječmenu bije do očí, včetně hudby), přetéká naturalistickými boji a litry krve, ale přitom nechává diváka chladným ke komukoliv, kdo zemře. Herci nedějlají nic, že velmi expresivně vydávají rozkazy a řvou rádobyhrdinské věty a ani hudba za moc nestojí - mně neznámý Tyler Bates se ani nepokouší být originální, to, co stvořil, nejsou citace, ale do uší bijící opisování. Už dlouho jsem nelitovala nějakých dvou hodin tak, jako po dokoukání "300". (26.08.2007)

Ups. Žiadny mega epos sa nekoná. 300 je skromný experiment podľa 10-stránkového scenáru a s peknými blue-screenovým pozadiami. Dialógy sa tvária natoľko vážne a cool, až sú na pousmiatie. Príbeh recykluje to, čo nám už povedali Statočné srdce a Gladiátor, akurát v skratke a sústrediac sa výhradne na vizuálnu stránku. Dobre sa na to pozerá, bojové scény sú premakané, ale všetko ostatné je voda. Nebyť spomalených záberov, trvalo by to sotva 60 minút. Pekná jednohubka, ale dúfam že nepredpovedá začiatky nového filmového subžánru. (13.03.2007)

Výtečný začátek i závěr a... A mezitím se nachází jen a pouze vata, která nenudí jen díky charismatickému Butlerovi a výtvarné složce, která se ovšem stihne přejíst. Vyčítat Třístovce nepřehlédnutelnou machovitou až fašistickou fasádu není zcela fér, ale nezáživnou akční složku již ano. Střední část je sice převážně jenom střet udatných Sparťanů a perských mas, jenže akci samotné schází nějaká šťáva. Což je u takovéhoto typu filmu značný problém. Paradoxně jsou největším kladem až stylizované závěrečné titulky. (30.03.2007)

Doufám, že Lakedaimonští označili studnu, do níž vhodili poselstvo, za hygienicky závadnou. Na to jsem myslel během filmu, což zhruba vypovídá o tom, jakou měrou jsem byl vtažen do příběhu. Nemohu si pomoci, stylizace a zjevná ateliérovost v mých očích filmu ubírají to hlavní, a to divácký zážitek. Někteří tu píší o živočišnosti, já se nemohl zbavit pocitu umělosti. Akce je ve filmu celkem požehnaně, žádná však není taková, aby se hlouběji vryla do paměti. Z trojice krev, pot a slzy je v nich přítomna jen krev - a přitom je to celé takové bezkrevné. Kupodivu si film dějově ubírá i tam, kde by mohl vypjatost rozdávat nejvíce, a to u samotného konce 300 statečných. Ve skutečnosti jejich boj končil těsným bojem na tělo, když se přelámala kopí, byly meče, když se zlámaly meče, bojovalo se rukama a zuby. I když jde o komixovou adaptaci, není to argument pro benevolentnost v některých věcech. Kupř. eforové nebyli kněží, ale sbor kontrolující moc králů, se Sparťany zůstali na bojišti Thespijci, spartský posel po vyřízení zprávy o bitvě spáchal sebevraždu atd. K ideovému vyznění. Za prvé spartská společnost se bez nadsázky dá přirovnat k fašismu. Počínalo se vyřazováním nevhodných již v kojeneckém věku. Každý plnoprávný Sparťan (Sparťané sami si říkali Lakedaimónští) dostal od státu přidělenou půdu a skupinu heilótů (otroků), která ji obdělávala a živila ho. Výcvik chlapce počínal v šesti letech tím, že si musel krádežemi opatřovat jídlo (když byl chycen, byl tvrdě potrestán, když ne, byla to známka jeho schopností). Armádní cvičení spočívalo v pravidelných pogromech na heilóty, kteří žili mimo Spartu ve vesnicích, které byly pravidelně napadány a vypalovány. Ve filmu Leonidas sice opakuje fráze o obraně svobody a o novém věku, skutečnost však byla taková, že příliv bohatství z kořisti do Sparty (která do té doby vůbec neužívala peníze) původní rovnou společnost plnoprávných Sparťanů rozdělil na bohaté a mocné (např. Leonidův spolukrál Pausániás, vítěz od Platají), kteří začali skupovat původně státní půdu, a ožebračené. To byl konec spartské moci, protože bohatí ztratili vůli a chudí motivaci bojovat. Prostřihy do Sparty sice trochu komplikují jinak velmi řídký děj, na druhou stranu přinášejí to, čeho jsem se bál nejméně, a sice politickou korektnost. Tvůrci se evidentně zalekli příběhu bez jediné významné ženy, to se muselo napravit. Vojáci sami jsou naolejovaní cucáci z módních katalogů v kožených spodkách, kteří by se hodili spíš na pánský striptýz. I když jsem původně dal milosrdné tři hvězdy, postupem času jsem došel k tomu, že vlastně nevím za co. (24.03.2007)