Indočína

Francouzsky vypravny velkofilm, ktery me nijak neoslovil. Mam rad herecku Deneuve, mam slabost pro Vietnam a ocenuji i Doyleovu hudbu a zajima me i doba, ve ktere se film odehrava. Pro kvalitni romanci se ale podle me nemusi tocit trihodinove filmy s takovou vypravou. Film je to hezky, me vsak strasne nudil a vim, ze uz se na nej nepodivam... (05.01.2013)

Indočína, 30.léta 20.století. Francouzská kolonistka Eliane vlastní jednu z největších kaučukových plantáží v zemi. Žije se svým otcem a Camille, dcerou královských rodičů, kterou po jejich tragické smrti Eliane adoptovala. Na aukci uměleckých předmětů se Eliane seznámí s mladým francouzským důstojníkem Jean-Baptistem. Ten patří k vojákům, kteří na ostrovech hlídají a trestají pašování opia. Oba jsou stejně hrdí a nepřístupní, proto mezi nimi dojde ke sporu. Později se znovu setkají na Elianině plantáži a Jean jí projeví svou náklonnost. Dostane se mu však odmítnutí, muži v jejím životě procházeli vždy beze stop. Jean se však nevzdá, znovu Eliane navštíví a dojde mezi nimi ke krátkému románku. Elianin otec ze strachu, že dceru ztratí, nabídne Jeanovi peníze za to, že ji opustí. Jean si stanoví cenu. Rozhovor však slyší sluha a Elaine zprávu sdělí. Elaine však Jeana miluje příliš a naléhá na něj, aby s ní zůstal. Ten však trvá na své svobodě. Proto se s ním Elaine více nesetká. V Evropě stoupá vlna protikoloniálního odporu a z Francie je za účast na demonstracích vyhoštěn Tanh, přítel mladé Camille a její budoucí manžel, jak nařizují rodové tradice. Odpor proti porobě se však začíná rozmáhat i v Indonésii. Někdo zapálí Elaininy zásoby kaučuku. Lidé odmítají pracovat na plantážích. Doba je nejistá, proto pošle Elaine svou dceru do bezpečnějšího internátu. Při pouliční přestřelce je však Camille zraněna a ten, kdo ji zachrání a postará se o ni, je Jean-Baptiste. Aniž tuší vzájemné vazby, Camille se do Jeana zamiluje, odmítne provdat se za Tanha a své matce řekne o své velké lásce. Elaine se, po vyslovení Jeanova jména, rozhodne vzít osud do svých rukou. Nechá Jeana přeložit na vzdálené místo a varuje ho před vztahem s Camille. Dojde mezi nimi při tom k ostré výměně názorů a Jean je za trest přeložen až na Dračí ostrov. Je to zapomenuté a odlehlé místo, kde se však čile obchoduje s otroky a kam se sjíždějí uprchlíci z celé země. Svatba Camille s Tanhem se musí co nejvíce urychlit, aby dívka zapomněla na svou nesmyslnou lásku. Večer po zásnubách, se však Camille dohodne s pokrokově smýšlejícím Tanhem a odejde. Rozhodla se hledat Jeana, protože věří v jeho lásku. Projde třeba celou, cholerou a hladem zbídačenou zemí, kde kvete otrokářství a rodí se komunismus. Podstoupí jakékoli útrapy, protože věří, že spolu nakonec najdou místo, kde budou moci šťastně žít. (22.06.2010)

Jeden z nejemotivnějších filmů z francouzské kinematografie, které jsem měla možnost v poslední době vidět. Krásná Catherine Denevue v roli důstojné a dominantní Elaine na pozadí posledních, bouřlivých let francouzské nadvlády v Indočíně. Opravdu nádherná legenda o vášni, ale i o krutostech té doby bez příkras. Jediný, kdo mě po herecké stránce nesednul, byl asi Vincent Perez v roli francouzského důstojníka, který hrál chvílemi dost prkenně, ale to je jen minimální vada na kráse. A úžasné záběry na exteriéry jen umocnily můj celkový dojem a já si myslím, že je to jeden z těch filmů, které i přes delší stopáž stojí za zhlédnutí. (23.01.2014)

Klasická výpravná tragická romance, vyprávěná oblíbeným retrospektivním způsobem. Čekal jsem, že půjde o vztah mezi Deneuvovou a Pérezem a tak jsem byl první hodinu poměrně zklamán ( Jejich scény příliš nefungovaly a ani ty dialogy nic moc ). Pak příběh nabral jiný směr a tragický tón, do popředí se dostala neznámá čínská herečka a vše začalo fungovat, tak jak má. Další kvalita tohoto filmu spočívý ve spojení dramatického příběhu s historicko-politickou situací v Indočíně a můžete se kochat i pěknými scenériemi a hudbou Patricka Doyla. (17.02.2005)

Scénář: Erik Orsenna, Louis Gardel, Catherine Cohen, Régis Wargnier .. Nádherně výpravná nuda.. Bohužel! Je to rozvleklé, utahané a v podstatě o ničem. 50%. (28.02.2005)