Bathory

Nejlepší práce byla odvedená na mediální kampani, která mohutně podporovala film, kterej už vůbec kvůli tak vysokýmu očekávání nemohl tak docela uspět. Následuje seznam věcí, co mi vadily: dvojka Mádl-Polívka jako pitomoučkej "comic relief", chudě vypadající akční historický scény, Franco Nero, trapný halušky, vynález lyží, Jiří Korn, hodně kýčovitých "snových" sekvencí, Václav Upír Krejčí (WHAT?!!!), vynález bruslí a vyjící Mádl. Takže se jako většina přikláním k tomu, že nejlepší na filmu je výkon Anny Friel a Roden. (20.02.2011)

Rozepíšu se trochu o postavách, proto zhodnocení filmu jako takového bude na konci komentáře, takže se může stát, že tu budou SPOILERY! : Anna Friel/Elizabeth Bathory: Na této herečce všechno stojí a padá (pozor! Ne na té postavě, kterou hraje, protože tu si pan Jakubisko upravil). Díky bohu, že Anna není jen hezká tvářička a umí i hrát. V nejslabších momentech Bathor to hlavně ona vyzdvihuje. Doufám, že o ní budeme slýchat i nadále. Karel Roden/Juraj Thurzo: V některých momentech působí komicky, v některých to zachraňuje spolu s Annou. Jeho postava je více méně využita bezchybně. Hans Matheson/Caravaggio: Neutrální postava, kterou si přidal pan Jakubisko do filmu, zřejmě jako zpestření. Jeho smrt mě nějak nezasáhla, ani jsem jej nelitoval. Franco Nero/Král Mathias: Podle mě jedna z nejzbytečnějších postav. Má tam jen pár scén, a ty (dle mého názoru) nejsou pro film stěžejní. Zřejmě tam dali Franca jen proto, aby tam měli další slavné jméno. Bolek Polívka/Mnich Petr: Pokud by jeho postava zůstala v rovině vypravěč-mnich, tak by mi tam nevadil. Ale když se uchýlil k postavě vypravěč-mnich-MacGyver ve středověku, tak jsem se nejednou klepnul do čela. Ano, Jakubisko tam chtěl dát trochu nadhledu, ale podle mě to mu nevyšlo (viz. padák a fotoaparát!). Film jako samotný: Chladný jako led. Nedokázal ve mně vzbudit žádnou emoci, kromě nudy. Místy tam byla celkem dobrá atmosféra, ale vždy to zabilo to překrucování faktu, což je největší problém tohohle filmu. Ona byla oběť? Voda s bylinkami místo koupele v krvi? Takhle obhajovat vražedkyni? Co bude příště? Natočí snad někdo film, který bude obhajovat například Hitlera, že byl taky něčí loutkou a dělal ty zvěrstva na něčí rozkazy, takže byl vlastně príma chlap? Ne. Tohohle se nechci dožít. Konečný dojem z filmu: Kdo nezná knižní předlohu, nebo alespoň neví základní fakta, tak bude zřejmě nadšen. Pro nás ostatní je to tak, jak to je. 60 %. (17.08.2008)

V podstatě jsem dostal to co jsem čekal, Jakubisko nenavázal na svá mistrovská díla, zároveň ale ani nezklamal a vypráví zajímavý příběh, na kterém je vidět, že dějiny jsou pouze vzpomínky a dají se interpretovat různě a stačí pak trochu něco pozměnit a vše může vyznít úplně jinak...Co mi vadilo - že jsem film viděl celý nadabován do češtiny a směšné mi přišli vynálezy obou mnichů, které do filmu moc nezapadaly, vše ostatní bylo podle mě natočeno tak jak si režisér představoval a udělal film, za který se rozhodně nemusí stydět a který tu žánrově dost dlouho chyběl. Na konci pak byla vidět spojitost s Kladivem na čarodějnice (film se i odehráva ve stejné době). 7/10 (12.07.2008)

Rozpolcenost a nevyhraněnost... To je asi problém celého filmu. Pominu-li, mnišskou paralelu na Jméno růže od Umberta Eca (vizuelně: Connery, Slater versus Polívka, Mádl) a neuvěřitelně shazující vynálezy mnichů v tomto snímku (nechápu proč... fakt mně to palice nebere nebo bere, ale stydím se to sám sobě přiznat, že to je tak), pominu-li vleklost, pominu-li scénáristickou nedotaženost či vyhraněnost či zmnatenost chcete-li... musím sklonit hold vizuelní stránce filmu, musím přiznat, že Anna Friel je víc než zajímavá, musím přiznat, že bez těch pominutí je to pěkný film... Nicméně.... pořád jsem a asi budu z tohoto filmu rozpolcený... Zřejmě to nebude jen má chyba... a zřejmě s tímto pocitem, vůči jinak pěknému snímku, nebudu sám... Kdo ví... ???? A to už vůbec neluvím o ropočtu tohoto snímku, neboť dle mého názoru by to šlo prostředků asi využít jinak - například natáčet drahé a v koncovce několikavteřinové bitvy by šly vyjádřit jinými prostředky... ale to je zas jiná kapitola... (27.01.2009)

Jakubiskova Bathory je šachová partia dvoch postáv v troch dejstvách. Práve preto sú výrazné a plnokrvne zobrazené len postavy šachistov – Erzebeth Bathory a palatína Thurza. Ostatné postavy pôsobia podľa svojej úlohy na šachovnici ako viac či menej dôležité figúrky, nie postavy. Práve preto sa dej košatí nespočetnými príbehmi – ťahmi týchto figúrok tak, aby sa do popredia dostali postavy šachistov. S konceptom priebehu šachovej partie pracuje film i v neexistencii výraznejšieho dramatického oblúka – nepotrebuje ho šach a preto nemám dôvod vyčítať dramaturgii Bathory, že nemá klasickú dramatickú štruktúru príbehu s jadrami a satelitmi, ale je skôr mozaikou rovnocenných ťahov a tak môže pôsobiť „dramaturgicky roztrieštene“. Nanešťastie tento spôsob čítania najnovšieho Jakubiskovho filmu je zatlačený do úzadia snahou o návratnosť investícií v podobe divácky vďačného epického veľkofilmu a mnohých divákov minie, práve kvôli zameraniu sa na divácky „vďačné“ scény bojov s Turkami, ktoré sú kompozične, filmársky i režisérsky jednoznačne najslabšou a najzbytočnejšou časťou mozaiky. Z Bathory jednoducho dýcha snaha byť filmom umeleckým a zároveň diváckym a komerčne úspešným. Lenže na to prvé je jednoduchá a na to druhé (súdiac i podľa „trefných a vtipných“ reakcií novinárov, písačov a majiteľov media group) zjavne komplikovaná. Bathory je však napriek všetkým rečiam a predsudkom výborný film. Obrazovú kompozíciu a vizuál režisér zvládol s výnimkou masoviek na výbornú už od úvodných titulkov, kde „stavia“ scénu a Čachtický hrad. Kasting je veľmi príjemný, v niektorých momentoch dokonca veľmi prekvapivý (Moniku Hilmerovú som si teda ako takúto mrchu nedokázal ani predstaviť, všetka česť). Obsadeniu samozrejme kraľujú šachisti Anna Friel a Karel Roden. Erzebeth Bathory je jednak veľmi dobre napísanou postavou a jednak Annou Friel výborne zahranou postavou, o mojom súkromnom ocenení za najlepší ženský herecký výkon minimálne v našich luhoch a hájoch mám tento rok absolútne jasno. Rodenov Thurzo je postava o čosi zjednodušenejšia, avšak i tú prvoplánovú chamtivú a neopätovanou túžbou zmierajúcu sviňu Roden premenil na slušného protihráča hlavnej hrdinky. Bathory je film, ktorý má všetky „chyby“ o ktorých budete čítať v recenziách, otázka je, či všetky ako chyby vnímať. Pretože i keď si ich všetky budete viac či menej uvedomovať, možno vás podobne ako mňa film zhruba po desiatich minútach chytí a nepustí až do posledného ťahu krvavej panej, pred ktorým musí kapitulovať i Thurzo. A skutočnosť, že 140 minútový film mi ubehol tak, že som mal pocit pätnásťminútovej návštevy kina a na film určite pôjdem ešte (aspoň) raz vás snáď presvedčí, že Bathory za ten lístok do kina stojí napriek tomu, že po nevydarenom Post Coitum je veľmi módne si do Juraja a Deany kopnúť. 10/10 P.S. Vŕtať sa v tomto prípade v historických nezrovnalostiach je absolútnym zabitím toho čo vám táto z môjho pohľadu trpká polorozprávka chce povedať. (11.07.2008)