Dáždničky zo Cherbourgu

Zajímavý a hravý novovlnný pokus nabourat a zneužít konvence hollywoodských muzikálů dovedený často až do absurdních mezí. Oblečení nejen, že ladí barevně s kulisami, ale někdy má dokonce i stejný vzor :) Poslouchat postavy jak (často nerýmovaně) zpívají své nemuzikálové dialogy byl zajímavý, i když často ne úplně líbivý zážitek. Hudba pod zpěvem ale byla pěkná a některé melodie jsou opravdu nezapomenutelné. (07.06.2010)

Kdyby tak Demy věnoval banální zápletce (korunu všemu nasazují prostinké názvy kapitol) tolik péče jako barevné sladěnosti oblečení postav s prostředním. Neboť tanec žádný a zpěv zvláštní, barvičky jsou na filmu také tím nejmuzikálnějším. Ovšem v rámci francouzské nové vlny proběhly i škodlivější experimenty. 65% (29.12.2011)

Milé čsfd, modré hodnocení pro jeden z nejnádhernějších snímků, co se kdy objevil na plátnech kin? Opravdu? Zvláštní, protože já jsem přesvědčen, že pokud člověk odloží před vstupem do kina spolu s kabátem i cynickou masku, musí ho tento snímek zcela pohltit. Francouzský šarm, nádherný ústřední pár, vizuální pestrobarevná lahůdka a hudba, co tahá za srdce. Všechny repliky ve filmu včetně těch jako "Guyi, to ty jsi opravoval tomuto pánovi motor?" jsou výhradně zpívané, což vytváří originální atmosféru, která mi připadá až hypnotická. Po chvíli si na to člověk zvykne, ale přesto v každém okamžiku sledování cítí, že je něco jinak, než je běžné. Že i když jde o v podstatě banální příběh, forma, jakou je vyprávěn, z něj dělá cosi na způsob antické tragédie. Výsledek je odzbrojující. Ještě asi dvě hodiny po východu z kina jsem si jen pořád dokola zpíval ústřední téma a říkal si, jak krásný to byl film. (16.01.2016)

„Dáždničky zo Cherbourgu” sú mimochodom rozdelené na 3 časti, a to konkrétne: Odjazd, Neprítomnosť a Návrat, v rozmedzí rokov-novembra 57’ až po december 63’ , čiže počas tých, dlhých, šiestich liet, sa toho udeje oveľa viac, než si vôbec sami dokážeme predstaviť, pričom v centre diania (pozornosti) je najprv jedna žena a potom dvaja muži. Atraktívna, mladá blondínka Geneviève a jej mama Madame Émery vedú spoločný biznis, keď predávajú dáždniky. Guy Foucher je automechanikom, že pracuje takmer hneď vedľa, čo by si kameňom dohodil. Chodia spolu, teda aspoň zatiaľ, pokým nedostane povolávací rozkaz do armády, smer Alžír, že ju ešte stihol oplodniť, a tak už ostáva úplne sama a tehotná, extra naviac. Obchodník so šperkami, Roland Cassard, sa akosi častejšie hlási o slovo, kedy práve pokukuje po Geneviève. Matka chce, aby si ho vzala, ale čo v takom prípade, ak sa o tom dozvie odvedenec, ktorý je otcom nenarodeného dieťaťa, kedy sa reálne rysuje možnosť, že nebude vychovávať svoju dcérku Francoise ? Čo na to povie ? Doteraz som načrtol iba 1/3 príbehu, aby som zbytočne nevyzradil tie ostávajúce dve, inak by to už nebolo také zaujímavé... / Najzaujímavejší je tento francúzsky, hudobný (muzikálový) počin jednoznačne tým, že sa v ňom neustále S.P.I.E.V.A. , a to od začiatku až po koniec, t. j. Demyho pôvodný scenár je tomu i patrične prispôsobený, či Legrandova hudba náramne vhodne skomponovaná, aby sa pestrofarebná výprava perfektne dopĺňala s kostýmami postáv a naopak, a to ani nehovoriac o technicolorovej kamere Jeana Rabiera, ako sa tá náramne dobre vyníma ! Piesne spievajú sami herci a herečky i štatisti, keď minimálne "I Will Wait For You" , ktorú spoločne zaspievali Catherine Deneuve a Nino Castelnuovo, je hlavným leitmotívom celého počinu, sa zároveň stala mojou veľmi obľúbenou. https://www.youtube.com/watch?v=QOoqlhGXSt4 (12.07.2020)

Ty dvě hvězdičky, které dávám jsou za pěknou muziku. Že byl celý film zpívaný mi rozhodně nevadilo, poslouchalo se mi to příjemně.Co se týče příběhu, ten ovšem jako by autoři vylovili z nějakého sladkobolného románu pro ženy a dívky. Barevnost se mi v tlumenějších odstínech líbila, hlavně v některých venkovních scénách, kdy jsem měla dojem, že se dívám na nějaký známý obraz, který už jsem kdysi viděla. V záběrech z interiérů mě z často ostrých až jedovatých barev a násilných kompozic bolely oči. (12.10.2019)