Blood+

Mé první setkání s anime seriálem skončilo naprostým úspěchem. Kdo by si nezamiloval zmatenou Sayu, divoce se ohánějící katanou, nemluvného Hajiho, který sice bojuje pomocí futrálu na cello, ale to mu nebrání, aby kolem nešířil své nenápadné charisma, navztekaného Kaiho, který projde v seriálu největší proměnou a jak už tady někdo napsal - s ním se divák nejlépe ztotožní. Stejně tak si člověk oblíbí některé záporáky (i když já můžu zrovna ty, no, hodnější...) - Solomona, Karla a nakonec i tu potrhlou mršku Divu. Výjimkou byl Nathan - ten když jsem objevil, tak se m i otvírala kudla v kapse... Ehm, pokračuju dál - nádherná animace, krásně nakreslené postavy, skvělá hudba, děj dostatečně komplikovaný a zajímavý, i když místy až moc natahovaný, ale přesto podávaný v dostatečných dávkách. Konec - báječný happyend - nehappyend. (25.11.2007)

Vyhlídková jízda po celém světě - za upírům podobnými tvory, vzpomínkami a hříchy minulosti. Z těch několika animé seriálů, ke kterým jsem se dostal, je Blood+ jednoznačně nejucelenějším a nejsmysluplnějším. Na vysoké úrovni je jak animace, tak stavba a dramatizace děje (nějaké mušky, obzvláště logické povahy by se našli, ale o nic hrozného nejde)... Hodně mile je odůvodněna existence lidských postav, které, přestože v soubojích jsou pouze bezmocnými pozorovateli, svou dějovou funkci plní. V jistou chvíli jsem se začínal bát, že se mytologie chiropteranů, shifu, chevalierů a jejich královen přesáhne míru mého vkusu (podobně jako třeba v novějším a nesrovnatelně slabším Claymoru), ale nestalo se. Také souboje zůstali až do konce vkusné a nezvrhli se v hvězdné války (jako v jednom už zmíněném seriálu). Dramatické momenty a situace (např. osud Shifu) JSOU většinou opravdu dramatické (a dialogy se i v nich se topí v patosu pouze výjimečně), tvůrci velice pěkně hrajou i na civilní (idylka doma na Okinawě, či na anglickém venkově) a komediální strunu (Lewis, Lola). Co je ale nutno vypíchnout - vůbec nejjistější v kramflecích mi Blood přijde v rovině, do které bych ho původně netipoval vůbec - romantické. Zvlášť intenzivně tichý a zapíraný vztah Hadžiho (asi nejvýraznější postava příběhu) a Sajy, táhnoucí se napříč staletím je famózní a hned za ním bych zařadil morální dilema Solomonovo, následují epizodky Julie a Davida, Kaie a Mao atd. Musím se taky výrazně nesouhlasit s některými zde zmíněnými výhradami - rozhodně nesoushlasím s tím, že by série po 32. dílu ztrácela dech. Naopak, posledních pět dílů je vůbec tím nejlepším, co může nabídnout a úplné finále je pak grandiózní a přitom vkusné, jak jsem se ani neodvažoval doufat. K tomu všemu absolutorium za hudbu... mé svědomité doporučení, přátelé. P.S.: A má úcta tvůrcům českých titulků, kteří si s "projektem" krásně vyhráli. Jen tak dál, přátelé, díky za zážitek. 90% (09.12.2007)

Čekal jsem, že Blood+ bude hodně béčkový, což on sice furt v určité oblasti béčkový je a kupodivu mě i hodně bavil. Samotný příběh tohoto anime seriálu se ze začátku zdá být poměrně prostý, ale pomalu se rozvíjí. No, asi už ani nemám co víc říct, protože zkrátka jsem se příjemně bavil a relativně brzo jsem to měl sfouknuté. (01.04.2023)

Chiroptera...existují snad už od počátku lidské existence. Ale nyní v jednadvacátém století je lidé dokáží "vyrobit." Zde přichází na řadu SLAYER v našem případě nosí jméno Saya...krásná, křehká dívka, která chce být přebornicí v desetiboji....ale jakmile si jí najde její "Chevalier" => její život se změní....nebo pouze vrátí do "normálu" ? :) (27.01.2006)

Žádné nadšení, spíše taková decentní spokojenost. Zpočátku jsem si říkal, jak je pozvolné tempo úžasné a skvěle slouží k vykreslení charakterů a vztahů mezi postavami, jenže ono to trvalo vlastně až do konce: neustálé přesvědčování se o rodinné a přátelské pospolitosti, vyrovnávání se s minulostí a obavy z budoucnosti. Hlavní hrdinka Saja sice byla velmi sympatická, ale do poloviny seriálu nic neuměla, na nic si nepamatovala a vůbec netušila, co dělat, každý ji porazil, a to přitom měla být ultimátní zabijácký stroj. Nepřátelé supersilní, neměla by jedinou šanci, naštěstí se vždy zjevil někdo, kdo ji zachránil (nebo si záporák poslední úder rozmyslel). Samotné souboje také nic moc, krátké, nenápadité. Ale nějak to všechno do sebe zapadalo a díky výbornému vizuálu a hudbě, zajímavému ději a charizmatickým postavám bavil seriál až do povedeného závěru. (04.09.2012)