Grindhouse: Planéta Teror

Scénář naprosto příšerný, herci přehrávají co to jde, fekální dialogy, nemožné efekty a nekvalitní obraz. Co víc si může člověk přát při sledování tohoto sebepochcávacího hororu, který obsahuje tolik nadsázky, že by se nevešla ani do nekonečných zásobníků hlavních představitelů. Člověk by řekl, že Rodriguez se při psaní scénáře musel zhulovat silnou marihuanou a při samotném režírování zase sjíždět kvalitní extází. Jinak si nedovedu představit, jak někdo střízlivý a normální může vymyslet takovéhle peklo. Při správné náladě se budete smát uplně všemu co vám děj naservíruje. Za vše mluví vystřelení mozku dítěte, minimotorka a výpadek jedny z nejdůležitější části filmu. Snímek je parodie sama na sebe a zároveň je originál, dokonalé dílo v kterém chybí jen mexičan, jehož nasrat, znamená zemřít - MAČETA. (21.07.2008)

I když jsem fanda spíš Tarantina, tentokrát přiznávám, že Rodriguez ho v Grindhouse projektu předčil minimálně v zábavnosti a tempu. Zkrátka ta nejpokleslejší zábava v ryzím smyslu. Už jen z úvodu, kde se Rose vlní kolem tyče, může leckomu vyschnout v puse. Logika je tu cizí pojem. Rodriguez vám naservíruje skok přes zeď jako z Final Fantasy a pokud je třeba rychle se přemístit z místa na místo, použije se střihu nebo dětský motorky. Vředy na zombících jako by někdo uklohnil z pudingu a marmelády. No nádhera! A hudba z Rodriguezovy dílny se mi vždycky líbila. U Planet Terror se nudit nebudete. Buď budete nevěřícně pozvedat obočí nebo se budete smát. (28.12.2007)

5 hvězdiček se může leckomu zdát trochu moc, i já jsem dlouho dumal, zda-li by 4 nebyly vhodnější, ale prostě to nešlo jinak... Geniální originalita pánů Tarantina a Rodrigueze, která je vedla k vymyšlení a natočení těchto filmů, si opravdu zaslouží jen ten největší respekt. Pocta béčkovým hororům o zombících se v Rodriguezově podání nese ve velkém akčním stylu, kdy divák nemá ani chvilku oddychu -> bod. Dobře zvolení herci (nádherná Rose, stálice jako Bruce nebo QT) -> další bod. Perfektně přehnaný naturalismus, výborné natočení s oldschool-lookem, samé fuckovací či vtipné scénky, ... -> body, body, body... A konečně zařazení trailerů na fiktivní filmy - dokonalý tah, vytahující mé hodnocení na finálních 5. "The Women-Werewolf of the SS" a "Don't" jsou opravdu k popukání!:) EDIT: Po pěti letech znovu viděno a musím jít s hodnocením hned o dvě hvězdy níž. Ty mé chvalozpěvy byly přehnané. Zábavné to sice je, ale jako celek film moc nefunguje, příběh je vyloženě pitomý, ale u Rodrigueze to nemusí být na škodu:). Přesto je to ovšem velmi zábavné pokoukání - ale jak skončí, tak si na tenhle film ani nevzpomenete... (07.05.2007)

Oproti slabému odvárku z Tarantinova Auta zabiják, je Planeta Teror mnohem hustější konzistence. Brutální, krvavé, odporné, nápadité a velmi efektní. Vše je podpořeno patřičným množstvím hlášek. Originální zrnité zpracování, které navozuje dojem "retro" stylu, a s notnou dávkou podobně laděné atmosféry. Valící se mlha, která se míchá s jakýmsi zeleným plynem, unikajícím z nedaleké továrny. Fergie, kterak se snaží spravit uprostřed noci na opuštěné silnici auto. Rose McGowan s naprosto originální, funkční protézou v podobě zbraně. Rolička Quentina Tarantina, který je zde mimořádně odpudivý a "hnisající." Tento film jednoznačně dostál svému názvu. (25.11.2011)

„Pre mňa budeš navždy Palomita." Gratulujem Robertovi Rodriguezovi k tomu, že sa definitívne stal doživotným hračkárom, neschopným rozprávať príbeh. On by možno aj chcel (hoci, ktovie...), no zrazu zbadá nový počítačový efekt a ten má naplno jheo pozornosť a na čosi ako scenár sa v tej chvíli okamžite prestane myslieť, lebo malý Robert sa musí hrajkať, Na rozdiel od talentovaného kamaráta Tarantina (AUTO ZABIJAK) skopíroval štýl, starý desiatky rokov a bez vlastného vkladu (ak teda nerátame to, že si robil hudbu, strih a nosil kávu režisérovi, teda sám sebe). Kým Tarantino dokáže diváka na zadnom sedadle posexovať tak rýchlo, že sa ani necíti byť zneužitý, Rodriguez je na to, aké zábavné kraviny nakrúca (DESPERADO, OD SÚMRAKU DO ÚSVITU), smrteľne vážny. A nie, nerešpektujem tvrdenie, že rozpráva vtip s vážnou tvárou. Občas sa zasmejete (skôr nad „chýbajúcim dielom“ a nad "receptom", než nad stereotypným zrážaním zombies). Občas znechutene odhliadnete od plátna (penis), občas si vypočujete ťažkotonážnu hlášku, uvidíte peknú akčnú scénu (Freddy Rodriguez a nemocničná chodba) a znalcov potešia Michael Biehne a Tom Savini. Rozkošné (ale aj dosť nudné) cvičenie v žánri. Cinematik PN 2007 (08.09.2007)