Faunov labyrint

Innocence Has A Power Evil Cannot Imagine....Faunův labyrint, to jsou drastické přesýpací hodiny made in Mexico. Pár zrnek nevinnosti a rozlehlá poušť zla. Když poslední zrnko magického písku světa dvanáctileté Ofelie s vážnýma očima, která objevuje uvnitř čarovného stromu podzemí groteskních bytostí, masek, předmětů a pravidel, přepadne dolů, ocitáme se krvavýma nohama ve frankistickém režimu poloviny čtyřicátých let. Partyzánská válka proti kníratému establismentu, jemuž na malé usedlosti kdesi v lesích vévodí Francův nelítostný El Capitano Vidal, otčím hlavní hrdinky. Smyčky kolem její rodiny se začnou utahovat stejně jako vojenský kruh proti povstalcům v lesích. Zrada, láska, čest. ALE... v tom difúzním střídání reality a fantasy, dětské hravosti a vojenské krutosti, neuhýbavé kamery, náboženských motivů a morálních přešlapů, jsem se v Labyrintu úplně ztratila. Film, který pro mnohé kvality respektuji, ale už od půlnoční projekce na Febiu mě mrzí, že přes působivý výkon Ivany Baquero a Sergi Lopéze, Del Torovu fascinující režii, oslnivé zkamenělé obrazy a sugestivní hudbu, vnitřně minul o několik světelných let. Desgraciadamente. (31.07.2007)

Faunův labyrint mě dokázal nadchnout snad v každé minutě. Už dlouho mě nic natolik nepřekvapilo a nejde jenom o nadšení z čehosi vymykajícího se z běžné hollywoodské šedi. Labyrint není jenom jiný, on je i skvělý. Nenapadá mě film, ke kterému bych jej přirovnal. Nenapadá mě totiž žádný film, který by tak mistrně skloubil fantasy pohádku se syrovým válečným dramatem. Guillermo del Toro dokázal, že oplývá opulentní imaginací, a dokáže s ní zacházet mnohem obratněji než takový Tim Burton. Nadreálné výjevy jsou nám servírovány v menších dávkách a nikdy nepůsobí samoúčelně. Do poslední minuty není a ani nemá být jasné, který ze dvou světů je pro příběh důležitější. „Alenkovská“ návštěva říše divů je pojata s podstatně větší mírou invence než kdy dřív, pointu lze chápat přinejmenším dvěmi způsoby a teprve při zpětném pohledu plně doceníte všechny vrstvy tvořící ve finále příběh, jenž dokáže zasáhnout na těch nejcitlivějších místech. Zpočátku vám asi mnoho věcí nebude dávat smysl, ale nechtějte odpovědi logické a nechtějte je hned. Nechte se postupně vtáhnout do fascinujícího světa na pomezí snu a reality, dobře sledujte a pečlivě naslouchejte. Ale proč vám to vlastně říkám, Labyrint nepotřebuje příručku k použití. Prostě naberte odvahu a vstupte do něj. Je těžké vyjít nepoznamenán. 95% Zajímavé komentáře: Superpero, mm, Desperado, stration, Amadeo (03.03.2007)

Faunův labyrint splňuje všechny předpoklady pro vznik kvalitního filmu - silný příběh, přiměřený rozpočet, zkušený režisér a solidní herecké obsazení. Je to přesně ten druh fantasy, který mám rád, protože neždímá tím nejlacinějším způsobem tisíckrát vykradené motivy z Tolkiena, ale jde vlastní cestou a kombinuje klasický pohádkový příběh s realisticky pojatým válečným dramatem. Je to originální,emotivní, napínané, výtvarně propracované s výbornou kamerou a režisér se nebojí ani naturalistických krvavých scén a zabrousí i na půdu čistokrevného hororu. Celkový dojem: 90 %. Dosavadní vrchol tvorby Guillerma del Tora, který bude režisér jen těžko překonávat... (01.04.2009)

Opravdu naturalisticky pojaté drama ze soumraku španělské občanské války, které svým půdorysem sousedících světů reality a fantazie (nadreálna) připomene režisérův počin "Devil". "Panův labyrint" se díky rozdílnosti obou světů štěpí do dvou odlišných rovin – do roviny bestiálního dramatu a do roviny goyovsky pitoreskního pohádko-hororu o světě za zrcadlem. Co mi na filmu opravdu chybí, je soudržnost a ucelenost obou fikčních prostorů, z jejich svazku jsem měl s výjimkou závěru dojem jakési nucenosti, nesvornosti, bezúčelnosti. Možná jsem až příliš uvykl burtonovské optice, ve které má všechno svůj řád. Guillermo Del Toro má řád především ve vizuálním a technickém pojetí, které je svělé a dělá z "Panova labyrintu" vysoce jakostní podívanou po stránce atmosféry, masek, výpravy a v neposlední řade hereckých výkonů. Nakonec i vyvrcholení filmu vneslo do celého schématu jasný moment motivace a trochu otupilo můj rozpačitý dojem z Del Torova scénáře. Pokud se tahle zvláštní žánrová míšenina v českých kinech neobjeví, měli by si distributoři vystavit papíry na hlavu, navzdory několika výtkám se totiž jedná o obrovsky atraktivní zážitek a bezesporu nejlepší počin Mexičanovy kariéry... řadím ho do poetického sousedství Tima Burtona a částečně i Terry Gilliama. (31.03.2007)

Fantazy v realitě španělské občanské války? Ano... pokud si malá holčička vysní svůj vlastní svět, aby unikla krutosti, pak ano. // Nádherná kamera, působivá atmosféra, fantaskní reálie. Faunův labyrint je takovou temnou pohádkou... nebo krásnou skutečností? Každopádně nejlepší dílo Guillerma del Toro. (04.04.2008)