Hellboy 2: Zlatá armáda

Tento rok pro mě ruďák porazil zeleňáka ve všech směrech a Guilermo del Toro překonal pro mě nezajímavou jedničku. Masky vypadají výborně, na akci se dost dobře dívá, příběh mě bavil, ale nejvíce mě vadila romantická linie mezi Hellboyem a Liz, která byla dost nezajímavá, ale naneštěstí ve filmu se jejich vztah až moc neřeší a jede se spíše na akci. Pro mě Hellboy docela překvapením, film vcelku rychle utekl a při té mase efektů jsem naštěstí nemusel vůbec přemýšlet, mé hodnocení 4 hvězdičky… (04.09.2008)

Velká spokojenost. Tam, kde Temný rytíř útočí vybroušeným scénářem a precizní režiií, vytahuje Hellboy propracovanou fantasy atmosféru, tunu emocí a spoustu sebeparodických scének. Z filmařského hlediska Del Toro Nolana sice netrumfnul, ale přinesl slíbeného hláškujícího hrdinu, který ve volných chvílích mezi řezáním elfů a jejich přisluhovačů řeší vztahové potíže, přičemž je jedno zábavnější než druhé. Navíc je tu fajn linie s Abem, ultimátní prostřední část, která u mě strčila do kapsy začátek i konec a takové množství nápaditých potvor, že by z toho Lucas brečel štěstím. Ač se nemůžu zbavit pocitu, že je dvojka jenom předehrou ke trojce (která přijde bůh ví kdy), bavil jsem se náramně a moje víra v Del Tora se opět posílila. 9/10 (11.08.2008)

a tak Zlatá armáda spočinula v klidu a byla uzavřena do nitra země. A čeká... Tichá, nehybná a nezničitelná …. Začíná to jako pohádka, pokračuje to jako pohádka a nakonec to jako pohádka i skončí. G.del Toro se vyřádil. Ukázal dobrodružnou duši a jeho osobité vidění světa (zde toho komiksového) je dle mého gusta. Příšerami se to hemží jako v MIB, spousta akce (např. skvělá pasáž s vílami Zubničkami) a hlavně dost vtipných hlášek. Pro mne je Hellboy 2 spolu s Wanted vítězem ve své kategorii pro rok 2008. Protože komiks – to by měla být především zábava. A já se bavím rád! PŘÍBĚH**** HUMOR**** AKCE***** NAPĚTÍ *** (13.01.2009)

„Z Nemcov som nervózny.“ Na pomedzí 2* a 4*. Je tu toho proste veľa. Všetkého. Najmä trikov. Del Toro dostal po jednotke viac slobody (a peňazí) a je to poznať. V negatívnom zmysle slova. Kým mnohým režisérom vyšší rozpočet umožňuje zhmotniť skvelé vízie, del Toro vždy bol paradoxne najlepší, keď v Španielsku/Mexiku na kolene robil pecky Princ bez kráľovstva a Faunov labyrint. Akonáhle mu niekto dal v Hollywoode príliš veľa peňazí (aj keď "čo je príliš veľa peňazí?", ako by sa spýtal klasik), šlo to s ním dole vodou. Začal blbnúť, efety sa stávali prehnanými, vytratilo sa mu z toho srdce a zostala CGI prázdnota. Z Hellboya 2 som mal zmiešané pocity už v čase premiéry. Preč bola sviežosť, nevinnosť a pôvabnosť jednotky, herci mi pripadali trápne namachrovaní, stratilo to dušu. Dvojku pekne vystihuje spôsob, akým sa scenáristi vysporiadali s Hellboyovým „bodyguardom“ z prvej časti Johnom Myersom: pri prvej príležitosti, ako ho prestali potrebovať, sa naňho vybodli a bez jedinej výčitky svedomia ho šmarili cez zábradlie. Pritom podľa mňa je jednotka paradoxne skôr príbehom Johna, než Hellboya. Znechutil ma aj prehnaný počet CGI. Ústredný zlosyn je o ničom, jeho sestra zdržuje tempo (a smeruje dej k strašne nudnej romanci s Abeom) a scenár s elfskou zápletkou ma príšerne nebavil. Akcie je dosť, no je neživotná, ťažkopádna. A Hellboy, v jednotke úžasný, sa v dvojke správa ako debil. Napriek tomu všetkému sa občas nájde srdiečko (úvod s návratom Johna Hurta), Abe Sapien by si zaslúžil vlastnú sériu (v komiksoch ju má) a niektoré nápady sú hravé, chcelo by sa povedať typicky deltorovsky vynaliezavé (scéna s trhom, rastlinný elementál). Koniec v Írsku je fakt dobrý a scenár konečne začne byť pôsobivý, skvelý a dokonca fantastický; nebudem spoilerovať, tak len dodám, že je škoda, že del Torovi kvôli slabému komerčnému dvojky (ani jednotka nebol žiadny komerčný trhák, ale stála o 20 miliónov menej) nebolo umožnené trilógiu dokončiť do jej zrejme riadne tragického (myslím príbehového, nie kvalitatívneho) konca. (25.01.2009)

Del Toro sa po Bladovi 2 potreboval opäť raz vyjašiť a ja mu to žeriem. Primitívnu plnku digitálneho koláča som vychutával (rovnako ako pri Transformeroch) a ani vedomie, že by sa dalo chytrejšie mi nedovolí nezdielať jeho bujaré nadšenie, byť ako konzument obrázkov. Jednoduché, úderné a zábavné (glasshole). 90% (11.09.2008)