Hellboy 2: Zlatá armáda

„Z Nemcov som nervózny.“ Na pomedzí 2* a 4*. Je tu toho proste veľa. Všetkého. Najmä trikov. Del Toro dostal po jednotke viac slobody (a peňazí) a je to poznať. V negatívnom zmysle slova. Kým mnohým režisérom vyšší rozpočet umožňuje zhmotniť skvelé vízie, del Toro vždy bol paradoxne najlepší, keď v Španielsku/Mexiku na kolene robil pecky Princ bez kráľovstva a Faunov labyrint. Akonáhle mu niekto dal v Hollywoode príliš veľa peňazí (aj keď "čo je príliš veľa peňazí?", ako by sa spýtal klasik), šlo to s ním dole vodou. Začal blbnúť, efety sa stávali prehnanými, vytratilo sa mu z toho srdce a zostala CGI prázdnota. Z Hellboya 2 som mal zmiešané pocity už v čase premiéry. Preč bola sviežosť, nevinnosť a pôvabnosť jednotky, herci mi pripadali trápne namachrovaní, stratilo to dušu. Dvojku pekne vystihuje spôsob, akým sa scenáristi vysporiadali s Hellboyovým „bodyguardom“ z prvej časti Johnom Myersom: pri prvej príležitosti, ako ho prestali potrebovať, sa naňho vybodli a bez jedinej výčitky svedomia ho šmarili cez zábradlie. Pritom podľa mňa je jednotka paradoxne skôr príbehom Johna, než Hellboya. Znechutil ma aj prehnaný počet CGI. Ústredný zlosyn je o ničom, jeho sestra zdržuje tempo (a smeruje dej k strašne nudnej romanci s Abeom) a scenár s elfskou zápletkou ma príšerne nebavil. Akcie je dosť, no je neživotná, ťažkopádna. A Hellboy, v jednotke úžasný, sa v dvojke správa ako debil. Napriek tomu všetkému sa občas nájde srdiečko (úvod s návratom Johna Hurta), Abe Sapien by si zaslúžil vlastnú sériu (v komiksoch ju má) a niektoré nápady sú hravé, chcelo by sa povedať typicky deltorovsky vynaliezavé (scéna s trhom, rastlinný elementál). Koniec v Írsku je fakt dobrý a scenár konečne začne byť pôsobivý, skvelý a dokonca fantastický; nebudem spoilerovať, tak len dodám, že je škoda, že del Torovi kvôli slabému komerčnému dvojky (ani jednotka nebol žiadny komerčný trhák, ale stála o 20 miliónov menej) nebolo umožnené trilógiu dokončiť do jej zrejme riadne tragického (myslím príbehového, nie kvalitatívneho) konca. (25.01.2009)

Tak jo, trvalo mi skoro deset let, než mi došlo, že to je vlastně komedie, ale tak aspoň konečně mi to došlo, že. Seth MacFarlane dělající německý přízvuk mi hází mnoho různých flashbacků na Family Guye, což filmu celkově asi může jenom přidat kredit. Bělovlasý princ je velký krasavec a Doug Jones je zřejmě bůh s mnoha očima. Kdyby nebyly všechny akční scény tak strašně dlouhé, tak bych byla snad ještě pozitivnější. (20.07.2017)

Del Toro natočil přesně to, co se od něj čekalo. Film vypadá, jako kdyby stál třikrát tolik než ve skutečnosti a přehlídka zábavných akčních scén, monster a originálních nápadů téměř nebere konce. Bohužel ve scénách, kdy se pracuje s emocemi, film povážlivě ztrácí na tempu. Přesto určitě stojí za to Hellboye a jeho partu, která zachraňuje svět před neporazitelnou armádou, v kině navštívit. Pořád je to totiž zatraceně dobrá podívaná. (11.08.2008)

Dopadlo to přesně, jak jsem čekal. Del Toro se dopustil stejné zásadní chyby jako v prvním díle. Hraje si. Blbne si se svými figurkami, dělá ze sebe vizionáře, cpe sem todle a támhleto a až příliš pozdě si uvědomí, že mu vlastně utíká čas. Finále tentokrát není až tak narychlo ušité jako v prvním díle, přesto působí navzdory vší té efektní nádheře až příliš chladně, odfláknutě a odtažitě. Jistě, je na co koukat, akci del Toro zvládá absolutně bez zaváhání, vtipné a sebeironické momenty taktéž pobaví a anděl smrti je v pravdě geniální, jako celek ale Hellboy absolutně nedrží pohromadě. Jsem velmi zvědavý, co na nás del Toro vymyslí ve třetím díle, doufám ale, že se bude držet na uzdě a natočí film, který bude oslavou Perlmanova suchého herectví a jeho drsného cápka v kabátu a s rohama. Ne pokusem o překonání světového rekordu v počtu obludek na jedno filmové políčko... (05.09.2008)

Hellboy pro mě vždy ukrýval svůj "tajem" v krátkých úderných povídkách. V dlouhých příbězích se jeho síla, atmosféričnost a provázanost na mýty i legendy zákonitě drobí. Musí tak být slepována vlastní rychlokvaškovou mytologií, která je nezajímavá až hanba. Del Torro se však, i podruhé, vydal právě touto cestou. Je vidět, že se piplal i s tím nejposlednějším detailem, ale jako by kvůli tomu zapomněl na to hlavní. Zábavu. Sice je tu akce i humoru přehršel, ale ani s tou koňskou dávkou nadsázky to dvakrát moc nefunguje. Nebýt ústředního tria a závěrečné irské anabáze (holt, legendy lépe pasují do mýty opředených oblastí Evropy než na neony osvícený Manhattan), tak se mu to i přes sympatický vizuál a několik sympatických dílčích nápadů (pěvecká vsuvka nad pivkem), rozsype jako obrana Spartičky na Nou Campu. Pěkně se na to kouká, rozhodně to nenudí, ale hned jak naběhnou titulky, tak bych nedal dohromady "vo co šlo". Jediné co mi film připomíná je tohle pozadí, které mi momentálně zdobí plochu. Trochu málo na tak ambiciózní popcorn. (16.08.2008)