O rodičoch a deťoch

Na snímek se dobře dívalo, chvílemi byl i úsměvný, ikdyž ve své podstatě hlavně hořký. Dialogy (nebo taky jeden dlouhý rozhovor) mezi otcem a synem na mě opravdu zapůsobil/y, hlavně svojí přirozeností, obyčejností a zároveň takovou laskavostí. Vedlejší dějová linie mezi přítelkyní a synem mi nevadila, přestože ve mně hlavně vyvolávava pocit očekávání, kdy "to" příjde. Film je ukončen (dle mého názoru) taky dobře a tak můžu jen konstatovat, že mě Michálek znovu nezklamal (ale vrchol jeho tvorby zůstává stále nepřekonán). (03.07.2010)

Kvalitně napsané, natočené i zahrané, ale poněkud odhadnutelné a neobjevné. Z toho mála, co znám od Hakla, tuším, že to bude zřejmě pramenit už z předlohy. Rozhodně ale dialogy nad úrovní 90 % tuzemských filmů a to žvatlání uplyne velmi příjemně i bez nějakých přesahů. Upřímně si přesto nejsem jistý filmovostí tohohle filmu - v podstatě by možná bylo stejně působivé, nebo působivější si to přečíst v textové podobě, což nikdy není u filmů dobré. Neberu to jako protiklad k řemeslné kvalitě, jen je ta kvalita tak jakože "navíc" k zážitku, který pramení odjinud. 3 a 1/2 (08.11.2014)

Mám nekriticky rád Honzu Beneše alias Emila Hakla a hltám cokoli, co napíše. Přestože tato kniha není pro mne úplně nejlepší, je to hodně autobiografický, psaný klasickým Haklovým úspornym, energickym, jadrnym a lapidárnim stylem. A přesně tak i točený Vladimírem Michálkem. Takhle nějak si představuji souhru mezi režisérem a spisovatelem. (06.02.2017)

Jeden dlouhý dialog mezi otcem a synem prokládaný retrospektivou a několika událostmi, které se mezitím dějou na jiném místě osobám, které oba znají a se kterými jsou nějak svázáni... Konverzačních, mile poetických filmů se v naší zemi natáčí víc než dost a obvykle dopadají jeden jako druhý. Vladimír Michálek ale vzal neokoukané herce a vytáhnul opravdu výborného pana Somra, skvělý scénář a natočil poetickou tak trochu komedii, která vlastně nemá žádný kdovíjak silný příběh, nemoralizuje a jde dopředu stále stejnou přímou cestou ze které jen výjimečně odbočí někam stranou. Žádné skládačky, žádná velká překvapení a vznikl zase jednou jeden, přes svou konvenčnost sým způsobem docela netradiční český film. (25.04.2008)

Na první pohled nevinná konverzačka na téma chlapi / ženský / fotři / matky / syni, v níž ovšem bije srdce pochroumaný chlapskoženský chemie vostošest. V různých myslitelných polohách, z nichž navzdory slovu "komedie" nikdo není moc šťastnej. Novotný se Somrem boží, "herečka jedný role" Kroftová jakbysmet. Ústřední hudební motiv Michala Lorence je pak skvělej dezert po obědě, kterej byl výživnej sám o sobě. (02.11.2019)