Rocky Balboa

Zmuchlaný a úsměvný Sly chodí po Philadelphii, radí všem kolem sebe a přitom si neví rady sám se sebou. To bych jako lehký prolog k sympaticky boxujícímu finiši bral s nadšením, jenže když se povídá, radí a smutně hledí dvě třetiny filmu, je to nuda. Sice ne nekoukatelná, ale přesto trochu zbytečná, protože jakmile se Rocky vrátí k tréninku, vyběhne si po schodech a přijde do arény, jde s ním i adrenalin, napětí a fandění. Zápas proti Dixonovi je úžasně natočený, ale strašně mi vadí, že šampionův představitel je vychrtlý a bez boxersky typických svalů a proto při řečech o "těžké váze" prostě vážnou tvář neudržím. Na druhou stranu dost věcí beze slova odpustím, protože jsem Stallonemu úspěch hrozně přál a děkoval mu za to, že si na stará kolena vydobyl důvod nenechat sérii v mizerných vodách. (18.10.2007)

Stejně jako postava ve filmu, ani Sly se nikdy nevzdal a přes kroucení hlavou řady oponentů ke vzniku dalšího pokračování natočil důstojné a upřímné rozloučení s legendárním outsiderem. Přímočaře a nostalgicky vypráví osudy stárnoucího Rockyho, který každé ráno za tónů sympatického soundtracku sype ptáčkům, krmí želvy a rozjímá u hrobu své milované Adriany. Vzpomíná, užívá si zaslouženého klidu, jeho nepřítelem nejsou upocení atleti v ringu, ale vlastní pocity a vzpomínky na doby minulé. Úvodní hodina příznivce série příjemně uspokojí; řada moudrých slov, které Rocky pronáší, pohladí. Stallone se ve „svých rolích“ chová naprosto suverénně a jednoznačně si pochybovačné diváky získává. Nikdo mu nevěřil, tady je odpověď. Nechybí mu nadhled (vzhledem k věku), hravost. Závěrečná půlhodina pak bohužel brnká na strunu modernějšímu (střihově bohatšímu) pojetí. Tréninková pasáž je vzhledem k předešlým dílům neuvěřitelně odbyta a během závěrečného zápasu se jen těžko slučují vizuálně ostré scény s předešlým poklidným, melancholickým dějem. Jedenašedesátiletý Sylvester Stallone to přesto dokázal a to se vztyčenou hlavou!! Nostalgie prostě dělá své!! (14.02.2007)

Sly to dokázal. Pokud měl další díl vzniknout, tak jedině takhle. Pěkně po staru, nostalgicky, ale přesto v moderním pojetím. Stejně jako vždy je film plný patosu, promlouvání do duše a hrdinských proslovů. Jistě, v jakémkoliv jiném filmu bych to nenáviděl, u Rockyho však ne. Proč? Protože se tím vyznačovaly všechny díly, proto je mají lidé rádi a nechtějí, aby se Balboa změnil. Je to pořád stejný chlap jako před lety. Plný snů a odhodlání dosáhnout toho, co chce. Aby ukázal, že má cenu bojovat. Sly svůj boj vyhrál a dojal mě přitom víc, než celá filmová produkce roku 2006. (04.01.2007)

Poslední (doufám) Rocky ničím nepřekvapí - příběh je opět jednoduchý a přímočarý, se špetkou zápasového adrenalinu a některá životní moudra snad vypadla z harlekýnek, některá zas naopak hladila po duši. Závěrečné Rockyho loučení s publikem v boxerské aréně (potažmo symbolicky i Slyovo s touto postavou, která ho zničehonic vyšvihla na filmový Olymp) mě sice nechalo překvapivě chladným, ale nedá se popřít, že je to rozloučení důstojné. Hlavně proto, že zde nechybí NADHLED, Stallone se přibývajícím létům postavil čelem a občas se v některých scénách i mile a vtipně shodí. Zkrátka a dobře - Sly mě potěšil. Film za 3*, tu čtvrtou přihazuje paní Nostalgie, kterou Sly oživil několika funkčními krátkými flashbacky. A proč to nepřiznat - mám pro tohodle snaživýho "italskýho hřebce" slabost. (09.01.2007)

Rocky nám zestárnul, ale žije si celkem spokojený život, až na to, že je po smrti své ženy osamělý a syn se s ním nestýká, protože má pocit, že mu otcova sláva překáží. Jenže Rocky je bojovník a nehodlá to nechat jen tak. A navíc se mu stýská po boxu. Moc pěkný příběh až do toho zápasu na konci. Trochu mi vadilo, jak byl podán, protože Rockyho vlastně pořád jen mátili, aniž by něco podnikl on sám a zraněná ruka? Kde? (11.04.2007)