Rocky Balboa

Sylvester Stallone vede svého životního hrdinu do posledního velkého sportovního, ale i osobního boje a uzavírá tak způsobem více než důstojným pouť započatou před třiceti lety. Podzim života a bilanční promluvy, silný moment se švagrem Pauliem v místech znamenajících pro každého z nich něco úplně jiného, pak smiřovačka s odcizeným synem, pak trénink, pak box, a pak konec. Takhle ve vší stručnosti to zní dost špatně a místy to také celkem slabé je, protože snaha uzavřít všechny jednotlivé linie Rockyho života tak, aby nebyl happy-endu chtivý divák ochuzen ani o to nejmenší, je místy příliš očividná až naivní. Jenže takhle jednoduché to není. Nemůžete si pomoct a tomu starému bijci fandíte. Aby taky ne, ono totiž nejde nechtít, aby to probohaživýho neskončilo takovým provarem jako byl pátý díl;) Rocky zkrátka vždycky měl sympatie publika, které chce vítěznou hymnou zakončené příběhy outsidera s velkým srdcem a Stallone se rozhodl, že svým/Rockyho věrným příznivcům nezůstane nic dlužen. A taky možná zatoužil nakopat řiť nějakému tomu gengsta niga borečkovi s deseti luxusními fáry a barákem, který zasahuje do dvou časových pásem. Nějaká ta nostalgie tu sice je, ale kromě pár míst nejde říct, že by to, co se děje nebo povídá, nemělo opodstatnění. A když pak dojde k tomu zlomu a začne klasická druhá půle, jedete v tom stejně jako Hřebec z Philadelphie za časů mladé síly a největší slávy. Tleskám a děkuju za všechny ty roky, Rocky:) 80% za kvalitní řemeslo a ještě něco navíc. (17.08.2008)

Co naplat, že oko tygra už trápí šedý zákal a hlavu strčil do včelího úlu. Sentimentálně se prochází po Philly, pronáší plamenné proslovy plné životních pravd a za sklonkem kariéry unaveně bilancuje. Než se Rockyho okoralé srdce začalo vracet ke kořenům, přišla mi první půlka hodně nezáživná, nicméně tklivá hudba Billa Contiho, hodící se k posezení u krbu se sklenkou brandy při vzpomínání na staré časy a konečně i závěrečný boj v ringu nakonec orámovaly důstojnou rozlučku jedné boxerské legendy. Sice filmové, ale o to větší.. (07.12.2009)

Dostal ránu a zvedl se na nohy. Dostal další a zase se zvedl. A zase. A zase. Někomu se to může zdát jako jednoduchá myšlenka, a ona jednoduchá vlastně je, jenže je taky důležitá. Sylvester Stallone se s Rockym vracel na stará známá místa už v předchozím dílu, ve kterém měl také potíže se synem a také se znovu musel bít... Jenže s tím filmem nebyli spokojeni ani diváci, ani on sám, a tak po šestnácti letech vznikl reparát. Naštěstí. Je to totiž víc než důstojné završení celé ságy, které se neutápí v nostalgii, melancholii ani v slzách, ale je sice posmutnělé, ovšem zároveň plné naděje. Čtyři a půl. (10.01.2016)

Stallone navázal neuvěřitelně přirozeně a předvedl nejlepší rozlučku se svou životní rolí, jakou snad mohl. Uvěřitelné chování a motivace hrdinů (hlavně Rockyho) a zajímavý děj. Po tom, co jsme už s Rockym prožili v předchozích dílech (více či méně vydařených), mu nemůžeme než fandit. Balboa se povedl a předvedl důstojné zakončení ságy. 70%/80% (13.12.2009)

Slye hodně uznávám za opětovné nastartování akčního žánru čtvrtým Rambem. Hodně lidí v souvislosti s tím zmiňuje i tohle šesté pokračování Rockyho, ale na mě to holt nefunguje. Tak jako platí, že mi kromě čtyřky nijak extra nesedla celá stará série, tak se dá to samé říct i o tomhle novým pokračování. I když zde se evidentně jedná o zakončení série. I když kdo ví třeba budeme v roce 2026 sledovat sedmičku ve který se 80 letý Sly vrací ještě jednou... Ne já to prostě nežeru chápu tu nostalgii fanoušků k tomu, ale celá premisa filmu je nereálná pohádka. Nedal by žádnej vyrovnanej zápas dostal by hrozně na držku i když to tady nechce nikdo slyšet.35% (14.07.2015)