Rocky Balboa

Dostal ránu a zvedl se na nohy. Dostal další a zase se zvedl. A zase. A zase. Někomu se to může zdát jako jednoduchá myšlenka, a ona jednoduchá vlastně je, jenže je taky důležitá. Sylvester Stallone se s Rockym vracel na stará známá místa už v předchozím dílu, ve kterém měl také potíže se synem a také se znovu musel bít... Jenže s tím filmem nebyli spokojeni ani diváci, ani on sám, a tak po šestnácti letech vznikl reparát. Naštěstí. Je to totiž víc než důstojné završení celé ságy, které se neutápí v nostalgii, melancholii ani v slzách, ale je sice posmutnělé, ovšem zároveň plné naděje. Čtyři a půl. (10.01.2016)

Snad nejsmutnější, nejpomalejší a nejsentimentálnější z celé ságy, s naprosto banální zápletkou a tunou nehorázných klišé. Přesto je zde klíčové jedno jediné slovo, proti kterému nic nezmůže ani hollywoodská tuctovost a klasická snaha vyždímat z diváka nějaké ty peníze pokud je to alespoň trochu možné - tím slovem je nostalgie. Jakkoli je hlavní hrdina okoukaný, stejně se mu nedá nefandit. A Stallone si zaťaté pěsti rozhodně zaslouží nejen za strhující a dojemnou scénu v mastně, za kterou bych mu v pomyslné kategorii nejlépe zahraná momentka roku s chutí udělil plešouna. Jeho pěsti jsou pořád stále silné a i když je finále hodně stříhané a krkolomné, je vcelku na co koukat. Potěší příjemné vedlejší role, vadí typická přeslazenost a do očí bijící jednoduchost, ale tvůrci z toho vytřískali co se dalo a legenda přece jen zkončila se ctí. (15.08.2007)

Spoiler v závěru komentu! Rocky prochází napříč generacemi, stejně jako se třetí díl lišil svým přístup od těch předchozích, tak i ten šestý přichází s novým pohledem na již dávno vyčpělé téma. Sylvester vsadil na nostalgii a již od začátku žvatlá, vzpomíná a snaží se o přítáhnutí diváka, jenže to se mu příliš nedaří. Scénář je otřesný, tentokrát ani nevadí ani ta přímočarost, jako spíše otřesné dialogy, kde je většina vět až zbytečně poučná. Kde nepomouhou vzpomínky na místa či situace napomůžou záběry ze starších dílů a nám nezbývá než čekat, kdy se začne něco dít. Vrcholem snímku měl být finální zápas, který se ovšem minul s účinkem. Dixon vypadá jako bezbraný floutek, který by svou pěstí dokázal zkušeného - i když přestárlého - Balbou pouze polochtat. Rychlost mu sice slouží, ale díky hloupému úrazu předává celý zápas Italskému hřebci. Přestylizované finále je sice fajn, ale působí jakoby bylo z úplně jiného filmu. Škoda, chybí tomu ta stará jiskra, a teenegři se stejně na tohohle seschlého boxera podívat nebudou, takže jaký to má smysl? Rocky sice svůj poslední zápas nevyhrál, ale odcházet s hrdostí může... [TOP 19/7 74%] (21.05.2007)

Čo mohlo dopadnúť ako Slyova prehra s jasným K.O. na všetkých úrovniach, nakoniec skončilo minimálne remízou, ba dokonca pre mňa aj výhrou na body (záleži, ako dôverne si tykáte s obsahom pojmu "nostalgia"). Najnovší Rocky vás neosloví ničím, čo by jeho predchodcovia už viackrát nezdôraznili - dokonca aj spomínaná rozdielnosť svetov, názorov a prístupov tu vždy bola, či už charakterizujúca alebo poplatná dobe. Túto dualitu podtrhávajú spracovaním aj povinné dve videoklipové sekvencie - tréning a preklenutie jednotlivých kôl v záverečnom dueli -> na jednej strane ústredná Contiho melódia dokáže stále spoľahlivo napumpovať adrenalín i do oldschool tréningu ako i samotného aktéra, na strane druhej strihačská exhibícia v spojení s obľúbenou kolorizáciou obrazu v záverečnom zápase viac upozorňuje sama na seba ako vťahuje do zápasu (oproti perfektne vygradovanému záverečnému kolu). Vo výsledku, ktorý je na prvý pohľad na nerozoznanie od prvého dielu, sa však kruh krásne uzavrel. Jednička bola o potrebe mať svoj sen, resp. cieľ, za ktorým sa oplatí ísť. Šestka ukazuje, čo robiť po naplnení svojho sna, resp. čo z neho zostáva. Ukazuje, že cieľ nie je statickým bodom v diaľke, ale už samotná cesta k nemu je jeho naplňovaním. A keď ho dosiahneš, cesta nekončí, ale pokračuje ďalej, len je už navyše lemovaná poznaním. Rocky 6 je tu rovnako pre divákov ako aj pre samotného Slya, ktorý do nasledujúceho výroku "But it ain't about how hard you hit... it's about how hard you can get hit, and keep moving forward... how much you can take, and keep moving forward" vložil pravdepodobne väčší kus svojho srdca než ním vytvorená fiktívna filmová postava. A tak to má byť. (22.12.2006)

Sly to dokázal. Pokud měl další díl vzniknout, tak jedině takhle. Pěkně po staru, nostalgicky, ale přesto v moderním pojetím. Stejně jako vždy je film plný patosu, promlouvání do duše a hrdinských proslovů. Jistě, v jakémkoliv jiném filmu bych to nenáviděl, u Rockyho však ne. Proč? Protože se tím vyznačovaly všechny díly, proto je mají lidé rádi a nechtějí, aby se Balboa změnil. Je to pořád stejný chlap jako před lety. Plný snů a odhodlání dosáhnout toho, co chce. Aby ukázal, že má cenu bojovat. Sly svůj boj vyhrál a dojal mě přitom víc, než celá filmová produkce roku 2006. (04.01.2007)