... mamička najdrahšia

Zdobivá zlobívá, zásobami z domácího likérníku se hojívá, rodinná star, rodilá královna tyranie. Neuhneme z pohledu na tebe. Jménem se ovíváš. Kultem si stojíš hodně vysoko. City k nám však odbýváš, vřelými šetříš, nadobro. Srdce tvé, máš-li nějaké, je kamenným útvarem, mučícím nástrojem. Dostála jsi macešské pověsti. Podala nám otrávené jablko /do/ dětství. (28.09.2018)

Masakr. Z výkonu Faye se mi svíral žaludek... A nevím čím to, ale nemám problém uvěřit, že byla Joan hysterická tyranská mrcha, protože na četných archivních snímcích pózovala se svými nastrojenými dětmi do němoty a předváděla je jako cvičené pudlíky... Už jen to je na hlavu. Nedivím se dceři, že po té, co si u notáře s bratrem vyslechli, hodila vše na papír. Udělala bych to samé. Zlaté maliny.. Nevím za co. Že by se na legendární hollywoodskou star nesmělo ošklivě ukázat? Těžko říct. Faye byla v této roli moc dobrá! (27.03.2018)

Nemám ponětí, jaká byla opravdu Joan ve svém soukromí, známe přece bulvár, jak to chodí. Nicméně jsem Drahou maminku viděla asi třikrát a nikdy mě neomrzela. Výborné herecké výkony k tomu samozřejmě přispěly, jen jsem tiše doufala, že skutečná realita nebyla snad až tak drastická, to bych pak jako Christina reagovala možná podobně. (06.10.2015)

Příběh o ženě, která sice mohla oslnit celý Hollywood, ale v domácím prostředí své adoptované děti rozhodně neoslňovala. Výkon Faye Dunaway je excelentní a její podobnost a zapálenost do role Joan je prostě dokonalá. Film na mě působil jako dost silný thriller, který se každou chvíli mohl změnit i v noční můru - i když pro dceru Christinu se vlastně změnil. Ztvárnění prostředí Hollywoodu je dokonalé, obsazení precizní a téma? Záleží pouze na divákovi, zdali mladé dívce, která v terorizovaném prostředí musela žít, zdali jejím názorům uvěří či nikoliv. Příběh o psychicky nevyrovnané ženě, která svou "nemoc" nedokázala skrýt ani s ní nějakým způsobem bojovat, pouze rozhýřila při adopci dětí, od kterých pouze chtěla, aby jí milovaly. (08.12.2010)

Moc se mi to líbilo. Zejména proto, že je to opravdu podle skutečných zážitků adoptované dcery. Celý příběh je sám o sobě důkazem toho, že jestliže člověk prožije nedobře své vlastní dětství, nikdy už se mu nepovede prožít život vyrovnaně. Je jedno, kolik v něm sklidí úspěchů, kolik lidí mu zvyšuje sebevědomí, prostě ho už dodatečně nezíská a není cesta, jak to dohnat. Chová se nevyrovnaně a přenáší to na další generace. Je to deprimující, ale je to bohužel s většími či menšími odchylkami neměnný zákon. (18.04.2010)