Sunshine
Sunshine
Réžia:
Danny BoyleScenár:
Alex GarlandKamera:
Alwin H. KüchlerHrajú:
Cillian Murphy, Rose Byrne, Chris Evans, Michelle Yeoh, Hirojuki Sanada, Troy Garity, Cliff Curtis, Mark Strong, Benedict Wong, Paloma Baeza, Chipo ChungVOD (4)
Obsahy(3)
O päťdesiat rokov začne naše Slnko vyhasínať, čím ohrozí samotnú existenciu života na Zemi. Preto sa k našej hviezde vydáva kozmická loď Icarus 2 s osemčlennou posádkou a obrovskou jadrovou náložou, ktorá by sa mala pokúsiť Slnko znovu rozžiariť. V tesnej blízkosti Slnka však posádka zachytí núdzový signál lode Icarus 1, ktorá pred šiestimi rokmi bez stopy zmizla pri pokuse o dokončenie rovnakej misie... (TV JOJ)
(viac)Videá (3)
Recenzie (1 603)
„Osem astronautov sa vezie na bombe. Vitajte na palube Icarus 2.“ Fascinujúce, toto môžem vidieť trikrát do roka. Výnimočný psychologický sci-fi horor, ktorý posúva hranice žánrov tak, ako svojho času 2001: VESMÍRNA ODYSEA, VOTRELEC a OSVIETENIE. Boyle je zázračný režisér, akumuluje magickú, ťažko opísateľnú „vzdušne ľudskú“ atmosféru (vrátane skvelého, očisťujúceho konca) do prostredia, v akom by ste ju nečakali. S pomocou vyrovnaného hereckého obsadenia (ktorému dominuje krehký, uhrančivý Ír Cillian Murphy) sa mu darí budovať tiesnivú atmosféru, v ktorej nechýba inteligencia (v zlomovej chvíli jedna postava navrhne, aby hlasovali, ale druhou je zahriaknutá, že toto nie je demokracia a tak chladnokrvne určia jedinú najlogickejšiu možnosť a nikto rozhodne hlasovať v takej vážnej situácii nebude) a v ktorej je dôležité, čo kto komu povie a ako sa pri tom tvári. A keď sa krátko pred strašným (v dobrom) finále famózny Cillian Murphy od palubného počítača dozvie, koľko členov je na palube... fúha... Hitchcock by schudol. P.S. Na SUNSHINE som išiel do kina, prekonajúc šialenú letnú búrku, kedy blesky udierali pár desiatok metrov odo mňa. Možno som vtedy trocha ošedivel, keď som sa ale nakoniec prebojoval, do nitky mokrý, do nášho kina, nazbieralo sa tak málo divákov, že sa nepremietalo. Odvtedy som sa paradoxne stal na tomto filme závislým a musím ho vidieť aspoň raz ročne. ()
Centrum naší sluneční soustavy začíná povážlivě chřadnout (že by odpojení šťávy ČEZem za neplacení faktur?) a obyvatelé Země jsou nuceni na svou záchranu vyslat kosmickou loď - nepříliš optimisticky pojmenovanou po historicky první oběti leteckého neštěstí.. Tradiční zápletka, řeklo by se. Na filozofické sci-fi moc povrchní, na béčkový vesmírný survival příliš složité, ale to by Boyle nesměl šlapat ve vizuálních stopách, co po sobě zanechal krajan Ridley Scott (Blade Runner, Alien), přidat famózní zvukovou složku a navrch obsadit mé oblíbence - starého známého z Posledního samuraje H.Sanadu a novozélanďana C.Curtise. Je nad slunce jasné, že vzhledem k počtu proměnných záchranného plánu, bychom se v reálném světě mohli všichni leda tak chytnout za ruce a s pohledem k obloze si sborově střihnout:„Let the sunshine / Let the sunshine is / The sunshine is..“ ()
Brilantně natočená, efektně vykomponovaná vizuální orgie, která je nádherná na pohled i na "prožití". Danny Boyle u mě skutečně povýšil, zejména tím, jak působivou atmosféru velkoleposti a osudovosti dokázal vytvořit, Sunshine divák nevnímá jako další vymyšlené vesmírné sci-fičko, ale může se do něj skvěle ponořit, nechat se dokonale omámit a takřka mu uvěřit... Tedy až do doby, než se na obrazovce zjeví nadpřirozená bytost, která je asi tak jediná věc, která mi na filmu úplně nesedí (zvlášť když je vždy nepříjemně rozmazaná). Avšak jinak velice silný zážitek a úžasné finále. 9/10 ()
☼ S ☼ U ☼ N ☼ S ☼ H ☼ I ☼ N ☼ E ☼.... Nic nového pod Sluncem, ale něco nového v Slunci. Zdál se mi sen. Ocitla jsem se v neviditelné zóně uvnitř poslední naděje lidstva, Ikara 2. Do posádky jsem se zamilovala od prvního spatření. Kapovy modré oči, ve kterých zuří pozemské cyklony, aby se v nich vzápetí rozhostil vesmírný klid.Třesoucí se rty něžné, ale ocelově pevné Cassie, rozhodná brada a absolutní nekompromisní oddanost vojácky přímočarého Mace, pokorná odvaha v několika úsporných gestech Kanedy. Jeden za všechny, všichni za Cíl. Symbolický kontrast lidského oka- a božího oka, kterým je v téměř panteistické interpretaci naše nejbližší hvězda..............Skutečnou hvězdou filmu není Capa, Kaneda ani Mace, ale Slunce. Morální dilemata a náboženské motivy plují v meziprostoru mezi slovy a činu, ale bez patetické zátěže. Tím víc působí a rozdírají. Když Kapa hebce rozřízne ticho slovy Kill him, když se Mace mlčky omluví za výbuch adrenalinu, podléhám a obdivuji se Boylovu emocionálnímu minimalismu. Tragické lovestory prožívá celá posádka.Ale ne v těle Ikarově. Se Sluncem. A to celé podkresluje drsně medoví Underworld a božské symfonie Johna Murphyho. Sunshine mě střídavě zmrazoval až k ledovému skupenství a poté bez výstrahy házel do výhně. Smrtelnost a nesmrtelnost v zavíření hvězdného prachu. Filozofie beze slov. Totální zážitek. Našla jsem svou sluneční fontánu, hlubokou a žhavou, ze které jsem se hltavými doušky napila, do níž jsem se ponořila a kam se vrátím...Vrátila jsem se, a Boyleovu sluneční odyseou jsem prošla popáté. P.S. ad závěr: ani napoprvé jsem v tom žádný násilný přerod neviděla, nečekala jsem výrazovou a formální lineárnost. Ocenila jsem, že na konci poutě se proti nim postavilo stvoření stejného rodu, a přece za hranicí humanity, taková variace na sluneční, ale stále ještě rozmazanou lidskou skvrnu.Tell me, what do you see? ()
Galéria (57)
Zaujímavosti (46)
- Zlaté skafandry, které hrdinové navlékají při výstupu do kosmu, mají základ v realitě: návrháři s tímto nápadem přišli po konzultaci s odborníky z NASA, od nichž se dozvěděli, že právě zlatá fólie je nejlepší ochranou proti horku i kosmické radiaci. Zatímco ocel se roztaví, zlaté plátky teplotu rozptýlí a odrazí. (Siriuss)
- Výrazná zlatá barva měla skafandrům dodat zapamatovatelnost pro fanoušky sci-fi. Jako designový vzor pro trychtýřovitou helmu byla použita postava Kennyho ze seriálu Městečko South Park (od r. 1997). (Redswif)
- Aby se herci více ztotožnili se svými rolemi, režisér se rozhodl vytvořit jim dokonalou představu o tom, jaká ponorková nemoc vládne na palubě kosmické lodi po víc než rok trvajícím letu, a donutil je k několikatýdennímu soužití v jediném bytě. "Už když film začíná, tak umíráme nudou a depresí. Dannyho trénink nám tyhle pocity navodil...," uvedla Rose Byrne (Cassie). (Siriuss)
Súvisiace novinky
Britští záporáci ztratí jizvy
S poněkud zvláštní novinkou přišel minulý týden Britský filmový institut (BFI). Organizace stojící například za snímky Králova řeč, Sunshine nebo 28 dní poté oznámila, že přestane podporovat filmy,… (viac)
Natalie Portman čeká Anihilace
Alexe Garlanda vždycky zajímala nevyzpytatelná budoucnost. Jeho scenáristické portfolio zahrnuje 28 dní poté, Sunshine, Neopouštěj mě a Dredda, tři roky zpátky se pak odhodlal i k režii a nadělil nám… (viac)
Ostrovní tvůrci mají napilno
Hned několik slibných filmů od současných renomovaných britských tvůrců nabírá lákavé ohlasy ve festivalovém oběhu a další projekty se připravují. Udělejme si stručné shrnutí. Sean Ellis byl… (viac)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (viac)
Only dream I ever have ....is the surface of the Sun...everytime i shut my eyes... it´s always the same... Sunshine je v prvom rade doteraz najväčšie prekvapenie filmového roka 2007. S ohľadom na meno režiséra sme však mohli všetci čakať tak trochu neobvyklé sci-fi. Ale ruku na srdce nikdo z nás nečakal, že Sunshine bude práve taký aký je. To znamená recyklačný (2001: Space Odyssey, Alien atd) a pritom inovatívny a obrazovo skutočne vizionársky, i keď to vizionárstvo spočíva skôr v tom ako sa dá recyklovať už videné tak, aby to pôsobilo sviežo a ohromujúco. Po stránke formálnej filmu niet čo vytknúť, diváci zaťažení na obraz a zvuk, divoký a pritom premyslený strih si prídu na svoje. Každý obrázok vo filme je účelný, zaujímavý a presne zakomponovaný. Pokiaľ ste zaťažení na vizuál filmu, neprehlúpite ani keby sa vám všetko ostatné nepáčilo. Ódy na ozvučenie a OST sa tu spievajú dookola takže za mňa len toľko; potvrdzujem. Alex Garland napísal scenár, ktorý by sa mal vyučovať ako príklad pre gradovanie deja. Sunshine totiž po bleskovom oboznámení diváka s hlavnou premisou (ktorá je pre dej vlastne len rámcom), nestrácajúc čas s pozemskými výbermi posádok, patetickými lúčeniami a inými americkými sračkoidnými trademarkami predstavuje posádku priamo v akcii. Robí to tak, že ukazuje postavy v úplne bežných situáciách aké by asi nastávali na vesmírnej lodi. Všetky dialógy sú vecné - žiadne patetické kydy o rodine, vlastenectve a poslaní- Boylovi sa tým podarí urobiť z každého člena posádky postavu z mäsa a kostí, čím urobí príbeh akýmsi prístupnejším, obyčajnejším a dôveryhodnejším. Tiež všetko konanie postáv sa až hrozivo pragmaticky drží toho čo je potrebné urobiť, bez zbytočných rečí sa jednoducho sucho konštatuje aké je najlepšie riešenie práve vzniknutého problému, akokoľvek by bolo bolestivé či nehumánne. Výborným ťahom je i to, že za všetko kopenie sa problémov si vlastne hrdinovia môžu sami, zlyháva výhradne ľudský faktor. Potreba riešenia jednotlivých malérov, ktoré sa kopia vyvoláva situácie gradujúce tempo filmu. V záverečnej polhodine sa skutočne vyskytne jeden dosť nepotrebný element (onen zombík – ja by som ho nahradil švihlým Treyom); to je však len malý kaz na nablýskanom zlatom štíte Sunshine. Herci (áno, skutoční herci, nielen hviezdy) sú do jedného vybratí perfektne, rovnako perfektne hrajú svoje party. Ich pôsobenie v deji je veľmi citlivo vyvážené, nikto neprehráva a častokrát sú snáď v úplne opačných hereckých polohách všetkého v čom som ich doteraz videl (Rose Byrne je na míle od svojej Briseis i grófky de Polignac, pragmatická biologička Michelle Yeoh ochotná pre šetrenie kyslíkom podrezať snáď i vlastnú matku, pritom citovo angažovaná voči rastlinkám). Sunshine však vyžaduje od diváka mozog, preto nebude hitom majority návštevníkov kín. Ráta s tým, že ten kto prišiel do kina, prišiel sa síce zabávať, ale i rozmýšľať o tom, prečo ho film baví. Nekašle na diváka ako Kubrick vo Vesmírnej Odyssey, zároveň mu však dávkuje správne množstvo informácií tak, aby z neho prílišnými a triviálnymi okecávačkami nerobilo blbca. Fyzika (a iné –iky, -lógie) síce dostane na prdel, nie však príliš urážajúcim spôsobom. Tiež si treba uvedomiť že sci-fi neznamená len „science“ ale i „fiction“. Takže ja osobne príliš vedeckú argumentáciu proti tomuto filmu neberiem. I keď medzi kozmickými sci-fi posledných rokov pôsobí ako malý Einstein medzi bandou dementov, stale si je vedomý toho, že je „len“ inteligentným popcornom. Na nič iné sa však ani nesnaží hrať. Európa teda po druhý raz v tomto roku (Parfém) dáva Hollywoodu poriadnu facku v tom, ako urobiť chytrú komerciu. Je to len dobre a verme tomu, že sa to stane trendom. So if you wake up one morning and it's a particularly beautiful day, you'll know we made it. 10/10 P.S. Všimli ste si, že na palube Ikara II nie je jediný černoch, zato traja Aziati? Žeby odkaz hollywoodu aby si uvedomil smiešnosť svojich nepísaných pravidiel? Best of 2007 Nominee () (menej) (viac)