Hannibal: Zrodenie zla

Nemalé poškvrnenie filmového predchodcu - Mlčania jahniat. Uvedomujem si, že to posledné, čo by som mala robiť, je porovnávať toto irelevantné veľdielo s nepochopiteľne naväzujúcim Mlčaním, ale nemôžem sa zbaviť pocitu, že celý dejový rámec si pán scenárista zosnoval v hlave bez výraznejšieho lamentovania nad správaním sa hlavných postáv. Dôvod krvilačne vraždiť vďaka traume spôsobenej z detstva istými nacistickými Nemcami, pre mňa nie je dostatočný a navyše aspoň približná fyzická a duševná podoba medzi mladým a starým Hannibalom Lecterom, by tomuto fiasku neublížila. Anthony Hopkins je premúdrelý starec, avšak Gaspard Ulliel je nevýrazné herecké dieťa a jeho konanie bez hlbších a vysvetliteľných motívov. Krv, krv, krv. Kto sa má na to dve hodiny pozerať a nemyslieť pri tom na delikátne a spomínané Mlčanie jahniat? (28.08.2008)

„Nerešpektuješ ľudskú hierarchiu. Útočíš na najsilnejšieho.“ Po tom, čo urobil s Lecterom otrasný Ratner v afektovanom ČERVENOM DRAKOVI, som vlastne za "obyčajného" HANNIBALA: ZRODENIE ZLA svojím spôsobom vďačný. Peter Webber, režisér historickej drámy DIEVČA S PERLOU, nesklamal. Snímka sa podľa očakávaní nesie v civilnom duchu a mrazivo ho strieda s brutálnejšími výjavmi (hlava). Určite to ale sklamalo po stránke tak výpravy (vyzerá to ako televízny film, najvýpravnejšou časťou je vojnový úvod a aj ten pôsobí ako Tmavomodrý svet), ako scenára (celé je to značne neoriginálne). Taktiež chýbajú drastické, šokujúce výjavy patriace k tejto postave (sorry, ale jedna hlava nestačí). Miša nesklamala a Lecter je natoľko jedinečná postava, že zvládne i také kotrmelce, ako je samurajský revenge movie. Napriek tomu je to hrubo nepostačujúci film a zdá sa, že by bolo naozaj lepšie, ak by sa Thomas Harris nikdy nenechal na napísanie tohto slabého príbehu nahovoriť. Rečnícka otázka: ako zahráte človeka, ktorému práve v krvavom vreci doniesli mozog jeho dcéry? Naozaj je to hnev? Ako na filme, tak na knižnej predlohe (oboje, knihu aj filmový scenár, písal Harris), je hrozne vidieť, že Thomas Harris bol k napísaniu istým spôsobom prinútený. De Laurentiis vlastnil autorské práva a mohol si s Lecterom robiť čo len uznal za vhodné. Potreboval divákov zásobovať neustále novými príspevkami do lecterovskej ságy a tak mu prišiel na um nápad ponúknuť im prequel. Čo je niečo, čo každý chcel... a zároveň nechcel. Ono je totiž facsinujúce to tajomstvo, to, keď nevieme, čo je za Lecterovými očami, ako "vznikol", prečo je taký, aký je, kde s avzala jeho vášeň pre kanibalizmus. Jer to desivé, mjrazí z toho a môžete si vytvárať vlastné názory, teórie, pohľady na danú porblematiku. Akonáhle explicitn ukážete, že mu náckovia počas vojny zjedli sestru, všetko sa vám môže zrútiť, ako domček z karát. A povedal by som, že v tomto prípade sa aj zrútilo. Harris do toho pôvodne vôbec nechcel ísť, ale De Laurentiis to chcel a na napísanie si mohol najať hocikoho, ak by Harris nechcel do projektu ísť. Keďže ale Lectera vymyslel, nechcel nad ním stratiť kontrolu a tak dalo by sa povedať proti svojej vôli napísal prequel. A na výsledku je to ku*va poznať. (20.10.2007)

Využitie, miestami až zneužitie názvu by som možno až tak nekomentoval, nebyť toho snaženia sa o akúsi horrorovú poetickosť, ktorej podstatu pozná a dokáže napodobiť len pravý Hannibal Hopkins. Efektne pospájané a preorientované tak, aby sa to podobalo na mladého Hannibala, ale inak ide len o béčkový horrorový vyvražďovací scenár, ktorý mohol mať bez názvu oveľa lepšie ambície, pretože ani Gaspard Ulliel nebol herecky vôbec zlý. 65%. (30.09.2008)

Tak Hannibal se nám dal na dráhu krvelačné zrůdy kvůli morálce. Joj! Thomas Harris svého hrdinu vláčí dál a dál těmi nejnepravděpodobnějšími zápletkami (tady 2. světová válka) a už by si na tenhle kult mohl otevřít továrnu. Čekal jsem slušné béčko, odsýpající hlavně dějově, dostal jsem nudnou sračku, která byla po stránce charakteriky postav naprosto odfláknutá a snaha o jakousi serióznost hodně štvala. Všechno dorazil Marek Vašut v roli kapitána lodi. Připomínalo mi to toho novýho PřicházíSatana! (19.04.2007)

Když se v kinech objevilo Mlčení jehňátek, nebyl to první film o doktůrkovi se zvláštními chutěmi a nevypočitatelným chováním, ale právě on okamžitě znamenal obrovský úspěch u diváků a dokonce i u kritiky, protože byl natočen s nevšední elegancí, chytrým scénářem a zručnou režií. Typicky béčkové téma s problematickým etickým vyzněním dokázaly tyhle prvky povznést na oceňovanou klasiku nejen svého žánru. Žádný z filmů, který na Mlčení jehňátek navazoval, už z nejrůznějších důvodů nezabodoval, ale Hannibal - Zrození je ze všech těch pokusů nejslabší. Tenhle kousek je ve skutečnosti velký průšvih, protože se opírá o mizerný scénář a disponuje zjevně nedostatečným rozpočtem vzhledem k ambicím, které si dělal. Scénárista spoustu věcí neřešil, takže film vyznívá pro toho, kdo se nespokojí s krvavou akcí, hodně nelogicky a místy dokonce směšně. Jen drobný příklad: Hannibal si klidně v době, kdy vrcholí studená válka, překračuje hranice Sovětského svazu, volně cestuje po sovětském území a nota bene v Pobaltí, kde tehdy zuřila krvavá občanská válka a NKVD provádí masové etnické čistky, aby potlačila národně-osvobozenecké hnutí. Je to stejně pravděpodobné, jako kdybych si v dnešní době s křížkem na krku pochodoval po posvátných mešitách Mekky a Mediny v zablácených holínkách. Padouši mají jen letmo načrtnuté charaktery, a nejsou proto zajímaví jinak než jako potrava pro začínajícího kanibala. Film táhne až příliš mnoho náhod a řada motivů vyznívá kýčovitě (mladého Lectera ve Francii očekává krásná japonská tetička, jak jinak než se sbírkou samurajských mečů). Tlupa padouchů se, jak jinak, po válce přemístí do Francie, aby to Lecter při svém pomstychtivém tažení neměl daleko... Už úvodní část filmu vyznívá hluše, protože během 2. světové války docházelo právě v Pobaltí a Bělorusku k nejhorším masakrům, a z těch válečných hrůz film těží jen minimálně. Kanibalismus byl ve skutečnosti relativně běžný, už jen co se odehrávalo v obleženém Leningradě nebo v koncentračních táborech. Masakry civilistů a především Židů byly apokalyptické, zájemci o historii ví, jakým způsobem se zredukoval počet obyvatel Lvova během 48 hodin od ústupu sovětské armády z města. Z toho všeho scénárista a režisér nedokázali vytěžit vůbec nic a motiv pomsty mladého Lectera je v porovnání s tím, co prožívaly statisíce dětí ve východní Evropě, nedůvěryhodný jako vysvětlení jeho psychopatických činů a selhává jako ospravedlnění ve stylu malý zločinec trestá toho většího. Tam, kde si Mlčení jehňátek s divákem hrálo a napínalo ho, je Webberův film příliš konkrétní, takže zůstává jen několik brutálních vražd, které mají táhnout celý film. ..Celkový dojem: 40 %. (22.09.2008)