Hannibal: Zrodenie zla

Nic jsem od toho nečekal a taky to tak dopadlo. Nebýt vcelku podařeného vstupu a na oko válečného zavětření v Hannibalově životě nestálo by to prakticky za nic, jelikož po zbytek filmu už jenom kecá a chvílemi kuchá lidi. Zde už jenom fakt, že se autoři snaží zapůsobit co nejvíce krví na plátně, podobně jako v Hostelu nebo Saw, mi způsobil to, že tenhle film se chce spíš vnutit a dokázat si nemožné než objektivně alespoň překvapit. Gaspard Ulliel sice hraje vcelku dobře, ale na původní postavu rozhodně nemá. Fakt ale je, že stejnak na tenhle film časem každý zapomene, proč by také ne. Jediné co je na něm totiž hezkého tak asi ta Česká scenérie hradu Kost, Prahy a tak, ale to je nejspíš vše. Jo a ta asiatka Li Gong :) --- Hrubost se podobá epidemii (23.07.2007)

Využitie, miestami až zneužitie názvu by som možno až tak nekomentoval, nebyť toho snaženia sa o akúsi horrorovú poetickosť, ktorej podstatu pozná a dokáže napodobiť len pravý Hannibal Hopkins. Efektne pospájané a preorientované tak, aby sa to podobalo na mladého Hannibala, ale inak ide len o béčkový horrorový vyvražďovací scenár, ktorý mohol mať bez názvu oveľa lepšie ambície, pretože ani Gaspard Ulliel nebol herecky vôbec zlý. 65%. (30.09.2008)

Ne, že bych čekal, že tato série bude s přibývajícími díly lepší, ale nečekal jsem, že se z celé ságy stane taková slátanina. Ani čtvrtý díl v sobě nenese nic ze skvělé pochmurné a mrazivé atmosféry Mlčení jehňátek. Není v něm ani špetka napětí. Charisma, které postavě Haniballa dodával Hopkins vyšumělo. Mladý Hannibal je nezajímavý, nevěrohodný a ani trochu ne děsivý. Jeho úsměv je křečovitě nereálný, zkrátka bída. Herecky naprosto nezvládnuté. Ale i příběh je postavený na hlavu. To jak se Thomas Harris pokusil na svou ságu navléci samurajské motivy svědčí o tom, že jeho tvůrčí originalita je vyčerpána. (22.05.2007)

Ždímání peněz z profláknuté značky, které se děje obludně nefér způsobem levné televizní adaptace, postrádající eleganci a distingovanost, a místo toho ukazuje Hannibala jako dítě s traumatem, jemuž ve Francii učarovali samurajové a rád by si to rozdal s vlastní tetou. Thomas Harris na drogách, Marek Vašut s kudlou v krku a R.I.P pro Gasparda Ulliela, kterému psychopatický výraz v očích tolik slušel a přitom dobře věděl, že si uzavírá cestu dál, byť je to vynikající herec. (03.04.2008)

Za absenci jakéhokoliv napětí, klíčového to prvku Demmeho oscarového kousku, by měl být Webber servírován lehce podušen v páře se snítkem čatný v ústech.. Lecterovo krvavé řádění totiž chvílemi vypadá jako libovolný sudý díl Saw. Ulliel se snaží, napodobuje, ale je to celé nevýrazné a křečovité. Budiž mu ale polehčující okolností, že laťka psychiatra s vytříbeným apetitem byla v minulosti nasazena více než vysoko. (29.10.2008)