Máj

Brabec asi předlohu ani nečetl, protože si jinak nedokážu vysvětlit jak je možné, že se s myšlenkami Máje tak moc míjí... Tahle onanie je fakt hrůza - aneb jak zploštit výborné dílo české poezie a udělat z něho totální sračku. Máj je přece temná báseň, ne takovéhle omalovánky. Nepřenesl do filmu ani ducha předlohy, ani se vůči němu nevymezil, pouze nepochopitelně vyfabuloval romantickou linii a osladil o nesnesitelně prvoplánovité scény... (28.12.2008)

Zklamání, utrpení, nuda a promrhaný čas. Toto vše se mi vybaví, když se řekne Máj a F. A. Brabec. Nejsem asi první a ani poslední, kdo čekal podobně zajímavý a atraktivní film, jakým byla Kytice, ale Máj prostě byl špatně uchopen a výsledkem je ohromná nuda. Přičemž to je ale samo o sobě ohromná škoda, protože nemalý potenciál zde rozhodně byl. Když už tvůrci dokázali vybrat nádherné lokace, které opravdu jako by vypadly ze stránek Máchova Máje, když už tvůrci dokázali sehnat vynikajícího herce Jana Třísku, jehož role kata zde byla tím nejcharizmatějším, s čím se měl divák možnost setkat, tak se nedá ve výsledku mluvit o ničem jiném než o prošvihnuté příležitosti nabídnout divácky atraktivní filmovou adaptaci notoricky známé klasiky. Zkrátka jako divák nemohu být s výsledkem spokojen a na rovinu říkám, že kdybych ze školy nevěděl, o čem vlastně báseň Máj je a co se v ní děje, tak bych se v ději tohoto filmu nebyl absolutně schopný orientovat, a v tom případě není pochyb o tom, že film je špatný. Nicméně za výše zmíněné klady filmu (charizmatický Jan Tříska, vynikající přírodní lokace) alespoň tu jednu hvězdičku tomuto filmu uděluji. (19.05.2012)

Máj se odehrává v nějakém podivném paralelním vesmíru, v němž se nacházejí těžko pochopitelné prvky a probíhají obtížně dešifrovatelné události: v okolí popraviště se vznáší klobouky, loďka pluje sama po řece, skupinky teenagerů ("strašný lesů pán" a jeho banda) přepadávají listonoše a hledají u něj jídlo nebo peníze, kat mlátí před popravou loukoťovým dřevěným kolem o popraviště za pokyvování okolostojících a tentýž kat v průběhu celého filmu recituje verše, ve kterých lze lehce rozpoznat slavnou lyricko-epickou báseň K. H. Máchy (Máj se jmenuje i celý film, takže jakási spřízněnost s Máchovými verši na symbolické rovině celého filmu je zřejmě autorským záměrem - jméno „strašného lesů pána“ Viléma a jméno Jarmily, společné milenky Viléma a jeho otce, se shodují s jmény postav Máje, rovněž syžet filmu má k Máchovu Máji určitou afinitu), když Vilém symbolicky naznačí popravu svého otce, vše kolem začne jakoby rudnout krví, pomiňme již celkem banální fakt, že hlavní hrdinka je němá nymfomanka, trpící zřejmě abulií.___________ Na rozdíl ku příkladu od "zóny" ve Stalkerovi, se mi však nahodilost konfigurace prvků a událostí v čase jeví nepříjemně vykonstruovaná a ne zcela soudržná. Už jeho nanicovatě pohlednicová materie působí poněkud zatěžujícím dojmem, takže divák se pak nesoustředí ani tak na uměle vyvolanou surrealistickou tvůrčí hru, jako spíš na "hezké barevné obrázky". Nejsem si úplně jistý, jestli jsem Máj správně uchopil - možná se jedná o jakousi podvratnou estetiku kýče a hnusu. Nějak se mi v tom celku ztrácí sjednocující prvek. Snad se skrývá v samotném názvu - ve spojitosti s verši K. H. Máchy, nejsem ovšem takový znalec tohoto našeho jediného romantického básníka, takže mi mohly některé spojitosti lehce uniknout...__________ Možná se klíč skrývá v dialogu, který zazní ke konci filmu pře popravou Viléma: "Už to brzy skončí, pán Bůh je milosrdný." - "Neskončí, milosrdný, to tedy není...". A bylo tomu skutečně tak - film trval ještě dlouhých deset minut. (01.07.2010)

Jaká předloha, taková adaptace (ano, vše co nesnáším na romantismu, představuje právě Máj). Lehnertová hrát neumí, naštěstí je většinu stopáže svlečená a mlčí. Stropnického strašný lesů pán je opravdu strašný. Dvaašedesátiletý Kukura nezvládá říci jedinou větu tak, aby to znělo aspoň trochu přirozeně, ví to a proto studem raději zabořuje hlavu do "písku" (pozn. písek je zde lůno dívky, která by mohla být jeho vnučkou). Třískův svěřepý výraz tomu také nepřidává, naštěstí u něj to zachraňuje hlasový projev. K přesdržkovému nápadu se Support Lesbiens, naprosté nenávaznosti po sobě jdoucích záběrů, snovým výjevům či "kameře" se odmítám vyjadřovat, nervy mám jen jedny. (13.04.2009)

Máj je velmi volné dílo a je možnho ho zpracovat mnoho způsoby. Osobité pojetí F. A. Brabce již určitě znáte. Já tohoto člověka jako režiséra neuznávám od té doby co to se svojí osobitostí o několik set stupňů přehnal a zprznil Krysaře. V případě tohto filmu to až takový průser nebyl. Osobité pojetí si zanechal, ale naštěstí zde zůstaly základní rysy příběhu Karla Hynka Máchy a sice s několika, někdy značnými odchylkami. Herecky slušné. Moderně zvolený hudební doprovod, který mi v tomhle případě ani nepřekážel. Zkrátka myslím, že základní myšlenka Karla Hynka Máchy byla zachována. A osobité pojetí do filmů prostě patří a dovolím si tvrdit, že tentokrát to filmu ještě prospělo. * * * (03.07.2011)