Návrat na vrchol

Mě by jen zajímalo, kdy někdo zfilmuje životní příběh těch pohledných roztleskávaček, které hopsají stejně nadšeně, ať se vyhrává anebo prohrává. Protože o fotbalistech už toho Američani natočili tolik, kolik tuzemáci o ruských okupantech. A tak je s každým další přírůstkem těžší a těžší zaujmout. Závěrem neopomenu tradiční rýpnutí do kanálu Nova Cinema. Vy jste vážně podivínský stát ve státě. Usekáváte filmům titulky tak precizně, jako bychom vám my, filmoví fanoušci, měli utínat ruce, přitom se ani tímto ostudným počínáním nedokážete vyhnout zpoždění ve vysílání. A pak zase najednou nejen, že filmu titulky milostivě necháte celé, ale následující pořad spustíte o dvě minuty dříve. Rozumíte si alespoň vy sami??? (28.12.2011)

Tak tolik pokusů o vyvolání slziček se hned tak nevidí. Jistě - tohle téma si o to vyloženě říká, ale čeho je moc, toho je příliš. Na city se tu útočí už na začátku filmu, kdy letadlo spadne, pak během doby, kdy se s tím celé město vyrovnává až po závěr, který nebudu prozrazovat, ale je jasné, jak to celé dopadne. Na druhou stranu se mi docela líbila sportovní stránka - ačkoliv americkému fotbalu vůbec nerozumim a je to pro mě zparchantělé rugby, tak tréninky, studium taktiky i samotné zápasy mě docela bavily. A nakonec jsem konečně trochu pronikl do toho, jak se tenhle sport počítá. Herecky jsem trochu na rozpacích. Matthew McConaughey nikdy nebyl mým oblíbencem a tenhle film na tom moc nezměnil - jeho projev alá poručík Columbo mě prostě nesedl. Připadal mi silně nepřirozený a přál jsem si, aby na začátku s tím letadlem spadnul on a ne Robert "T1000" Patrick. Nesedli mi ani afektovaný Anthony Mackie a Kate Mara, která neumí brečet. Naopak potěšil výkon Matthewa Foxe a Davida Strathaima, který sice nepředvedl kdoví co, ale já mám tohoto herce docela rád. 60% (07.06.2009)

Omnoho viac ako o športe, je tento snímok o odlišnom uhle pohľade na ľudskú tragédiu. Keď človek na správnom mieste s čistým srdcom, sformuluje slová tak, že dodá energiu no najmä vzbudí nádej na lepší zajtrajšok, má akýkoľvek kolektív napoli vyhraté. Nádej totiž skutočne “umiera” ako posledná. Milujem takéto filmy s hlbokou myšlienkou .. (27.01.2021)

Filmy ze sportovních prostředí mají jednu velkou nevýhodu – prostoduchý scénář, který je okamžitě odhalen a divák už pak jen čeká, jakými prostředky se režisér dobere ke kýženému konci…We Are Marshall bohužel není jiný, ale přeci jenom se v něčem od svých soků odlišuje. Jakoby si McG vzal od Charlieho andílků oddech, půjčil si maximálně tak agresivní kameru a svou klipovitou režii s vysokým počtem střihů nechal doma (samozřejmě zápasy jsou věc jiná). Příběh se ani neline pomalu, ani nijak ďábelsky nepřeskakuje z místa na místo, ale jen tak proplouvá mezi postavami a vytváří uvěřitelné prostředí, které, ač jsem zezačátku avizoval, nepobralo moc na originalitě (teatrální a nenápaditý scénář mluví za vše), zato chytne pevně a nepustí. K této fiktivní ideji dopomáhá i duo výborných herců – zažraného fotbalového trenéra McConaugheyho a zamlklého, vzpomínkami zranitelného Matta Foxe, který snad tímto filmem konečně utvrdil, že nejsou jen Lost a doktor Jack. Rozhodovat se mezi 3* a 4* nikdy není med a v tomto případě za velmi překvapující citlivou režii McG, výborně zahrané postavy a fakt, že se jedná o skutečný příběh rád přimhouřím oko. We Are? Marshall! [Přesná stopáž: 131 min] (15.08.2007)

14.november 1970 - deň, ktorý razom zmenil život v západovirginskom meste Huntington. Pád lietadla so 75 ľuďmi, vrátane takmer kompletného univerzitného futbalového teamu otriasol snáď každým. Americkému futbalu hrozil zánik, až do kým sa teamu neujal tajomný Jack Lengyel a pokúsil sa o zázrak. Poskladal nový team z nádejných hráčov bez väčších skúseností, dokonca lovil aj vo vodách basketbalu, baseballu a futbalu, len aby Huntington neskončil bez ich doterajšej pýchy. Pozoruhodný film podľa skutočnej udalosti, hlavne sa mi páčila tá spolupatričnosť všetkých ľudí nielen v meste, ale aj na iných univerzitách. A zaujímavé bolo sledovať aj ľudí, ktorí v troskách lietadla prišli o svojich najbližších a razom americký futbal nemohli ani len cítiť - pretože spomienky ich vždy zaplavili nanovo. Celkom dobré spracovanie, aj keď miestami trošku prehnané a trochu vzdialené od skutočnosti. Ale čo už by len nespravili pre väčšiu dramatizáciu? Matthew McConaughey ma dosť prekvapil, lebo som si ho v roli futbalového trénera nevedel ani za nič predstaviť, no postavu Jacka Lengyela zvládol skvelo. (12.07.2013)