Horšie to už nebude

„Každý občas rozmýšľa o skoku zo strechy.“ – „Ja teda rozhodne o skoku zo strechy nerozmýšľam.“ 24 hodín som rozmýšľal, či dám zaslúženejších 80%, alebo „len“ 60. I za prehnanú dĺžku musím nakoniec dať šesťdesiatku. Nie, nie je to len o dĺžke. Je to aj o zápletke, ktorá je na môj vkus príliš odvážna. Mal som pocit, že mi ňou niekto robí dieru do hlavy. Čo s tým mali hodinky, ako je možné, že počul hlas a žil ako „reálny človek“ a zároveň bol literárnou postavou? Nie, vôbec som to nepochopil. Ku cti tvorcov slúži fakt, že tieto otázky SCHVÁLNE ignorujú, čo je vlastne milé a fajn. Každopádne, je to čertovsky originálne a hravé, väčšinu času ma to bavilo, Will Ferrell super, Maggie Gyllenhaal detto. Som v podstate príjemne zaskočený, „len“ neviem, čo si o tom mám myslieť. (28.05.2011)

Moc se mi to líbilo, ale zase si nemůžu pomoci a malinko bych to zkrátil. Ne nijak razantně, protože mě to bavilo po celou dobu, jen jsem konec čekal dříve. Jinak je Foster velmi zkušený režisér, který zde rozehrál vtipnou partii s výbornými herci. Půl hvězdy bych přihodil za výborný nápad (nevím, zda šlo o adaptaci, ale i tak...). (11.08.2008)

Úžasná záležitost, které nemohu nedat 5* a snad se ani po druhém shlédnutí můj názor nezmění. Will Ferrel je naprosto bezchybný a jeho Harold Crick je přesně dokonalý "génius" ponořený do svého světa plného čísel, hodinek a počítání násobků. Maggie Gyllenhaal mě okouzluje každým filmem víc a s jejím obličejem by mohla hrát 15nácti letou školačku stejně jako 40ceti letou maminku 3dětí a to je pro mě nepochopitelně kouzelné. Její obličej je roztomilý a v každé roli je velmi přesvědčivá. Dustin Hoffman si svého profesora Teorie literatury opravdu užil a působí velmi sebejistě a hlavně chladnokrevně. Pro něj je kniha víc než lidský život a to jeho postavu perfektně dotváří. Emma Thompson jako Karel Eiffel vypadá jako spisovatelka, která si pomáhá nejen cigaretami, ale i nějakými drogami, ale naštěstí tomu tak není a je velmi komická. Marc Forster si svojí komedie dokonale vypiplal do posledního detailu. V prvním okamžiku mě vyrazili dech všechny ty hračky v obraze, které počítají, měří, vysvětlují ... V prvním okamžiku jsem si vzpomněl na Fincherův Fight club, kde na začátku je pokoj hlavní postavy podobným způsobem vykreslován jako katalog z Ikei. takovéhle drobnosti jen dotváří celkový nádech komedie, která předčila moje očekávání a u které jsem se smál víc než jsem, kdy čekal. Marc Forster je režisér, co se nebojí zkoušet nové žánry a za to mu tleskám. Zatím ani jednou nepřestřelil a nebýt trochu vynuceného happyend, který maličko kazí vyznění filmu, byl by Stranger than fiction dokonalým filmem. PS: spoiler! : proč to neskončilo nárazem do autobusu? Každý by si mohl konec domyslet podle sebe a nemuselo by být žádné konstatování je živý nebo mrtvý... (15.07.2007)

Celočíselný Harold, rajcovní Ana, neurotická Karen, zkofeinovaný Jules. Originální příběh se smývatelnou hranicí mezi fikcí a skutečností, který do všech stran dýchá melancholii, ale zároveň svěžest, radost ze života a popostrčení k jeho opravdovému žití. Herecká sestava je neuvěřitelně komplexní a výkonnostně bravurní. Marc Forster stvořil pro diváka další zemi nezemi se spoustou podmanivých a (pro citlivou duši) živých filmových scén. Připadá mi, že jeho snímky nevnímám prostřednictvím aferentních drah reflexního oblouku, receptor - dráha - mozek, ale jaksi jinak. Mé oči nemusí vidět, protože film mnou prostupuje. Režisér vlastní klíč, kterým si odemkne mé podvědomí a naskládá do něj nezapomenutelné. Říkám tomu kouzlo strýčka Marca. 30 miliónů dolarů(rozpočet)/53,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (23.05.2008)

"Harolde, skutečně musíte zemřít, protože ta kniha je dokonalá a jiný konec by ji znehodnotil." Nejsem takovej pedant jako Harold Crick. Zuby zprava doleva si totiž čistím pouze 24x, zhora dolů jen 12x, čas si srovnávám dle atomovejch hodin pouze jednou za dvacet minut a na záchodě pokládám kabel denně od 6:32 h do 6:38 h. Více svobody si snad člověk ani nemůže dát, ale kdyby mi najednou neznámej ženskej hlas v hlavě začal komentovat to, co dělám, tak bych si ho z ní rychle vystřelil. Haroldovi se však zrovna nehodilo umřít a tak se vydal hledat majitelku hlasu. To je dobře, protože vtipný momenty se přitom dokonale mísily s těmi zajímavými a nálada snímku mně hrozně příjemně hladila po mý již dávno neexistující bujný kštici. Málokterej snímek ve mně dokázal vyvolat tolik emocí a musím varovat před tím, že každý další zhlédnutí, při kterým již nemusím sledovat děj, se mi zarývá do srdce ještě hlouběji. Takže, Harolde, dej si čerstvou sušenku, zabrnkej na kytaru a ukaž tý vzpurný pekařce v posteli, jak se ... správně vyplňuje daňový přiznání. (04.10.2013)