Zdvíha sa vietor

LFŠ .. Scénář: Paul Laverty .. Jestli tohle byl nejlepší film Cannes 2006, tak to musela být opravdu bída nebo ta banda kritiků nepozná dobrý film (viz zesměšnění Da Vinci Code..) nebo se oceňuje to, co zrovna asociuje politickou situaci. Vítr v ječmeni je totálně průměrný film o historii Irů, podaný zmateně, vykonstruovaně a nezáživně. Šeď průměru je viditelná ve všech myslitelných směrech tj. od scénáře, přes herecké výkony až po režii. (29.07.2006)

Kdo chce vidět velký barvitý a umělecky ambiciózní snímek o vzniku Irské republiky, historii boje za nezávislost a události kolem vzniku a nejslavnějších okamžiků v historii Irské republikánské armády, pustí si Michaela Collinse od Neila Jordana. Zvedá se vítr představuje typicky malou produkci s televizní vizáží a pokud ho bude chtít divák poměřovat s výpravnými velkofilmy, zákonitě bude zklamaný. Po pravdě řečeno, vítězství na prestižní filmové přehlídce příliš nerozumím, protože bráno z uměleckého hlediska, není možné považovat tenhle film za festivalovou špičku. Jeho hodnota spočívá v něčem jiném. Beru ho jako kvalitní historicky analytický film, který dnešnímu divákovi zprostředkovává události relativně dávné historie. Je to svým způsobem hraný dokument natočený z pozice hrdiny, který v historickém sporu o charakter nově vznikajícího irského státu stojí na levicově radikálních pozicích. Nic proti tomu, spousta tzv. historických filmů dává přednost efektnímu příběhu před střízlivou a věcně podanou historickou pravdou. V případě tohoto titulu nemá smysl posuzovat film z hlediska zábavnosti nebo umělecké katarze. Velmi výstižně ale popisuje mechanismus vzniku politické krize, gerilové války za nezávislost a následného konfliktu mezi radikálními stoupenci silového řešení a těmi, co jsou schopni pochopit realitu a sjednat kompromis. Za mě 3,5 hvězdičky, které po kratší úvaze povyšuji na čtvrtou. Celkový dojem: 70 %. (31.05.2015)

Celý čas bojujete za rovnakú vec. Kamarát s kamarátom, brat vedľa brata, a lusknutím prsta zrazu kamarát zradí kamaráta a brat zabije brata. Aj o tomto bol Loachov film, ktorý zrozumiteľne zobrazil významný historický fakt, ale mne osobne zaváňal TV produkciou a aj napriek silným scénam miestami strácal moju pozornosť. V neposlednom rade malým plusom bol Cillian a jeho modré oči. 3,5* (24.03.2017)

Zvedavost na film, kterej v Cannes tak nehorazne natrhnul Babel, je nepochybne prirozena. A musim rict, ze Irsko je v nem krasne zeleny, Cilian Murphy perfektni a ze tenhle snimek musej v jeho rodny zemi zboznovat. Pro me byl ale az prilis malo atraktivne zpracovanej, prilis urecnenej, hodne emocionalni, ale presto neuveritelne chladnej (snad kvuli navozeni dojmu dokumentarni nestrannosti), pribehove zvlastne zkratkovitej a uspechanej, rozrtristenej... a hlavne az prilis okate proirsky zaujatej. Nerikam, ze by se tam Britove chovali nejak v rukavickach, ale tohle mi prijde trochu prehnany. Proste prumer a slabsi Michael Collins. A to neni pro Cannes moc dobra vizitka - politicka objednavka by tam nemela mit misto. 3, 3 a 1/2 ale mozna jen vinou skrytyho ovlivneni uznavanym festivalem. (23.09.2007)

Trošku to idealizuje IRA-many, myslím. A vyhýbá se to ostřejšímu pohledu směrem, který pro Británii představoval největší problém. Britský Parlament si s otázkou Home Rule pro Irsko lámal hlavu dobrých padesát let ne proto, že by ji zásadně odmítal, nýbrž protože irská společnost samotná byla ve věci nepřekonatelně nejednotná a vyhovět prosté většině naráželo na odpor významné menšiny. Však film v závěru ukazuje, že jakmile se přijal jakýsi kompromis, Irové se začali prát mezi sebou. A pokračovalo to po celé 20. století. --- Tahle filmová historie realitu poněkud zjednodušuje, a proto ji nehodnotím příliš vysoko. Rovněž po umělecké stránce jsem nic zvláštního neviděl. (03.09.2015)