Zdvíha sa vietor

Príbeh silný a veľavravný. Málokto si uvedomuje, že Briti boli vo svojej histórii rovnako krutí ak nie ešte krutejší ako nacisti. Veď koniec koncov napr. taký koncentračný tábor je ich výmysel. O tom by vedeli rozprávať nielen Íri ale aj Búri v Afrike - búrske vojny bol jeden neskutočne krvavý masaker. Z tohto pohľadu hodnotím snímok veľmi vysoko, navyše bol v mnohých scénach aj emotívne nabitý, avšak na mňa tam bolo až príliš veľa politiky a z toho dôvodu pre mňa veľa nudných pasáží. 70/100 (16.11.2016)

"Michael collins nás zapredal..." Podľa hodnotenia ide o trochu podhodnotený film, ktorý si určite zaslúži vyššie hodnotenie ako 66 %. Reakcie mladých Írov na útlak za strany Angličanov vedie k prvým krokom a založeniu IRA a ich boj za samostatnosť. Film má tú správnu atmosféru večne hmlistého a zamračeného Írska a mňa to chytilo, pretože táto téma ma vždy zaujímala, navyše film Michael Collins mám veľmi rád. Sme svedkami boja skupiny Írov i dvojice bratov za spoločnú vec. Trhanie nechtov na policajnej stanici mi nerobilo dobre a s pribúdajúcim napätím a mŕtvolami sa zvyšovalo i napätie medzi dvojicou bratov. Jedného z nich výborne hrá C. Murphy. Určite odporúčam pozrieť v tesnom závese i spomínaný film Michael Collins, ktorý má s týmto mnoho spoločného a vzájomne sa dopĺňajú. Potešila ma i pieseň , ktorú si mladí Íri spievali pri pochode, poznám ju prespievanú od Shinead O´Connor. S filmom celkovo, spracovaním i témou spokojnosť. 80%. (12.09.2015)

Když mluvíme o národní hrdosti, tak plno lidí poznamenává, kde že ta hrdost byla, když nás za války okupovali Němci. Nicméně podívejte se třeba zrovna na tento film, abyste si představili, jaké šrámy v sobě skrývá národní hrdost průměrného Ira. To, co tam ve dvacátých letech předváděli, je neméně tak drsné a vůbec se nedivím, že je právě tato hrdost a odtržení od Velké Británie drží až do dnešních let. U některých rodinných tragédií to zřejmě ani nikdy nebude jiné. Škoda jen, že tento film byl až tak moc strašně bez emocí. Byl natočen tak zvláštní kamerou, která se tvářila, jak kdyby u konkrétních hrůzných situací ani nebyla. Určitě to mělo světlé chvilky, ale mám pocit, že podobný námět by takových chvilek mohl mít klidně daleko víc (11.07.2016)

Povětšinou planě patetický film, který vyhrál letošní Zlatou palmu v Cannes (zřejmě pod vlivem vnucených asociací s nynější situací v Iráku). V mnoha okamžicích (mučení zajatých „vojáků“ rodící se IRA, nájezd britských vojáků na rodný dům obou bratrů,) je Vítr v ječmeni skoro agresivně brutálním a „tělesným“ filmem, v němž kamera v rozhodujícím okamžiku nerada uhýbá, protože divák musí všechno prožít společně s hrdiny. Pro domácí publikum bezesporu důležitému filmu dodává režisér Ken Loach, na apelativně humanistickém půdorysu, záměrně nadnárodní platnost. Když však v druhé polovině přejde k téměř komunistickým finesám, jeví se to už trochu přehnaně a hlavně křečovitě. Když se k tomu přidá únavně pozvolné tempo vyprávění a přemíra banálně nadnesených dialogů (které navíc většinou opakují to, co už stejně víme), najednou si uvědomíte, že vás tak naléhavé téma vlastně vůbec neoslovuje. Rádi už byste z vydýchaného kina vypadli někam na pivo. Natočit o téhle smutné kapitole irsko-britských dějin film, je určitě chvályhodné, ale Ken Loach o tom ten svůj měl natočit trochu jinak. Silné téma vás takhle může především silně odpuzovat. A to je škoda. (05.09.2006)

Film hodnotím poměrně vysoko, přestože filmu chybí loachovský "vdech a výdech" a ani v rámci jeho filmografie nepatří k těm nejlepším. Přnáší však řadu otázek, mnohdy zásadních - zde jen dvě. Kde je mez mezi partyzánskou válkou, kterou vnímáme pozitivně (válka za osvobození) a kterou vnímáme negativně (teroristická válka)? Kam patří IRA a další třípísmenkové zkratky (od UPA po RAF), které se kolem nás prohnaly v poslední době? Na základě jakých dokumentů je posuzujeéme (tyto dokumenty jsou často přehodnocovány a v různých částech světa se vnímají jinak) a nebo přihlížíme více k tomu, jak tato hnutí konvenují naší vlastní povaze? Druhým okruhem (a rozhodně ne posledním) je fratricida. Známe ji dobře nejen z bible nebo zakládání Říma, ale i z českých dějin. Vždy všakk přitom byla přítomna vášeň; zde jde o popravu bratra bratrem. V tomto případě nemám o hodnocení žádné pochyby. "Žádná věčná zásluha nenapraví jedno promarněné svítání", by řekl zpěvák Jim Morrison. Poznámka: S brutalitou Angličanů nemám problém. jednak se takhle chovali na celém světě a jednak to byli vojáci, z nich mnozí bojovali u Somy (oba aspekty jsou ve filmu diskutovány). (04.02.2021)