Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dva mladí kubánští muzikanti Ruy a Tito sdílejí stejný sen: stát se slavnými a konečně vypadnout z Havany. Ruy žije s Caridad a dvěma dětmi. I když se stále ještě milují, jejich vztah, jak se zdá, směřuje ke konci. Tito je sám, bez partnerky, obývá byt společně se svou babičkou. V průběhu zkoušek a příprav na jejich první velký koncert, se dozvídají, že na Kubě jsou španělští producenti Marta a Lorenzo, kteří hledají mladé talenty. Tváří v tvář tomu, co se zdá být největší šancí jejich života stojí těžký úkol: musí dobýt „Španěly“. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (67)

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Film o dvoch mladych muzikantoch, ktori chceli slavu /hm, u mna najvacsia picoida aka le nmoze byt/ a chcu vypadnut z Havany, dost osarpanej a rozbitej. A to bola Havana 2005, jalk musi vyzerat teraz, roku 2019 ked uz aj El Cabalo umrel, tak to si ani nechcem predstavit. Kazdopadne hudna dobra, zaciatok je namakany, hned divaka zaujme, len skoda ze chyba vyraznejsi pribeh - je to skor hudobny film o kapele a dvoch muzikantoch, co chcu svetovu slavu. Jo a prilis vidno ze herecke vykony su slabe, herci, reziser aj strih boli evidentne hudobnici - a nemuseli si vybrat zaner z USA ako blues, mohli nejaky kubansky folklor, nechapem preco sa hned opicia po USA 71 % ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Na plný počet mi něco chybí, přece jenom, dokonale vedené to není a proč SPOILER Ruy nakonec nechce z Kuby pryč KONEC SPOILERU tam sice je vidět, ale i tak to z toho málo vyplývá. Jinak mě to ale příjemně překvapilo. Je to skvěle civilně zahrané, perfektně natočené, postavy mi tu byly symaptické, dost mi sedla i ta jejich hudba a navzdory svému tématu je to i vlastně celkem příjemný film. Navíc to i uvěřitelně zobrazuje reálie Kuby, s klady i zápory, v pár scénách dokonce i mírně poeticky, ta země má své nepopíratelné kouzlo, ale kvůli komunistickému režimu je tam bída a vlastně to i připomíná to, co jsme měli u nás v Československu. Ty dvě hodiny jsem si ale prostě užil, zaujal mě a něco málo i předal a rád si ten film někdy pustím s chutí znova. 4* ()

Reklama

emma53 

všetky recenzie používateľa

Moc dojemný příběh o přátelství, senza muzice, touhách, ale i o těžkých životních rozhodnutích. Život na Kubě přináší bezpochyby mnohá negativa a i s těmi nás náčrtkovitě Benito seznámil. Oba kluci Ruy a Tito byli bezvadní a přes trochu těžkopádný rozjezd jsem se nakonec zakousla do jejich obdivuhodných temperamentních životů i s jejich bábrlinkou a Caridad s dětmi, kteří hráli také velkou úlohu při tak obtížném rozhodnutí, který měli kluci před sebou. Konec byl vzhledem k okolnostem uvěřitelný a kdyby napsali, že je podle skutečné události, tak bych tomu do písmene věřila ()

kareen 

všetky recenzie používateľa

Jen škoda, že Ruy neprojevil stejnou sílu charakteru i v případě své manželky a dětí, pak to nemuselo dopadnout tak, jak to dopadlo. Ale jinak není co řešit - Kuba, prosluněná atmosféra jejích uliček i domků a co je hlavní, spousta, spousta tamní muziky, zkombinovaná s jazzem, rockem, hiphopem...to je zkrátka ta pravá voda na mlýn mého hudebního vkusu. Taky už si pár dní sjíždím ve sluchátkách soundtrack. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Havana blues je v první řadě hudební film plný písniček a melodií hudby, která mě zas tak dalece neoslovuje a která má podstatně modernější nebo odlišnější zvuk od toho, co považuju za klasickou kubánskou hudbu ve stylu Buena Vista Social Club. Jaký máte vztah k dané hudbě je přitom při posuzování hudebního filmu klíčové. Navíc mě ani nestrhnul příběh, i když mi ani nijak zvlášť nepřekážel. Jestli má u mě Havana blues poctivé 3*, je to kvůli celkem velmi hodnověrnému zachycení atmosféry drolící se staré Havany, kam se do údržby kdysi luxusních čtvrtí už půl století neinvestovalo ani peso, a autentickému přenesení chudoby a deziluze mladé kubánské generace do filmu. Ten film sice bezpochyby vznikal se svolením a s účastí kubánských úřadů, ale jde nepoměrně dál než šly perestrojkové filmy v Sovětském svazu pozdní éry nebo naše filmy 2. poloviny 80. let. Dohled nad kubánskou kulturou nikdy nebyl tak přísný jako v zemích východní a střední Evropy, ale i tak mě míra otevřenosti příjemně překvapila. Celkový dojem: 60 %. Hlavnímu hrdinovi jsem jeho gesto, kdy odmítl emigraci a zvolil příštipkaření na Kubě, tak úplně nevěřil, ale každý má na svou volbu právo... ()

Galéria (26)

Reklama

Reklama