Krutá pravda

Trochu ma prekvapuje modrá farba u tohoto filmu. Vypovedá predsa o smrti, ktorej symbolom je krv, čiže červená farba, takže už len z princípu....Stanley sa dozvedá o smrti svojej manželky a tak sa vydáva na cestu, akúsi dovolenku so svojimi dcérami. Vyzerá to, že má plán, ako sa s nimi viac zblížiť a tak ich pripraviť na onú skutočnosť. Ale tento akt je skôr prejavom jeho bezradnosti, možno trochu zbabelosti a nemohúcnosti. Každopádne toto jeho inštinktívne rozhodnutie sa prejaví neprekvapivo ako správne. Grace is gone stojí skôr na princípoch nezávislého filmu, ako klasického dojáku, preto mi trochu vadil emócie navádzajúci klavírny motív v niekoľkých záverečných scénach. Musím ale uznať, že ma emocionálne dostala tá záverečná. A čo ak veci, ktoré nám hovoria oficiálne úrady, sú iba klamstvá? Tak potom nám boh pomáhaj. (08.01.2013)

Do určité míry se to dá vnímat jako útěk od tragédie či snaha připravit své děti na chvíli, kdy budou muset tragickou zprávu o smrti své matky přijmout. Ve finále je to vlastně obojím. Otec mi zpočátku lezl na nervy, ale jak Sucack postopně do své role nořil, dokázal jsem ho pochopit a v závěru jsem musel zatleskat. Možná to byl v jeho podání dosud nejlepší výkon. Sympatické byly i představitelky obou dcer. Závěrečný doják, který prostě musel přijít, na mě zapůsobil tak, jak měl. Na mě možná až příliš poetické, ale i tak se mi film líbil. 65% (12.03.2015)

John Cusack s přehledem dokazuje, že patří mezi nejvýraznější herecké osobnosti své generace. I zde vystupuje jako čistý člověk, jakoby se nehodící do současného světa, marně vzdorující tlakům společnosti, jehož zásadní slabinou je slušnost. I pro své dvě dcery je vzorovým příkladem poctivého chlapíka, co ctí pravidla, ale zároveň ví, kdy je správná chvíle nějaké z nich porušit. Grace is Gone je inteligentním vyrovnáváním se se ztrátou nejbližších, konkrétně s novodobou bolístkou onoho hrdého národa. Z válečného běsnění v Iráku totiž přichází zdrcující zpráva. Hlavní hrdina tak záhy ztrácí manželku a matku svých dětí, a momentálně nemá sílu jim to říct. Naštěstí se tvůrci nerozhodli příliš píchat do vosího hnízda a soustředí se na příjemně ubíhající komorní drama s komediálními záblesky. Road-movie (v televizním balení) za vysněným cílem "kouzelných zahrad", které vévodí dvojice dětských hereček a suverénní Cusack!! (10.06.2008)

Chtě nechtě mi přišlo na mysl, jak asi bylo těmhle otcům, matkám a dětem, co ztratili nejbližší ve válce v Iráku, když slyšeli z rádia o zbytečnosti Američanů na Středním východě, zpochybnění celé mise, o ekonomickém dobývání nových provicií pro impérium zvané USA. Málokdo dneska věří, že to byla osvobozující válka za spravedlnost. Jak je asi pozůstalým obětí této zbytečné války? Jinak samozřejmě velmi smutný příběh, holčičky hrály perfektně a stejně i Cusack s kamennou tváří zlomenou bolem, takže 70% (23.01.2013)

Smutný, dojemný příběh o tom, že některé věci nejsou tak samozřejmé jak se zdají, a jiné zase tak důležité jak se zdají. O tom jak těžké je přijmout ztrátu milované ženy a jak těžké je najít sílu říci vlastním dětem, že už nikdy neuvidí mámu. Civilně pojatý a přece neuvěřitelně působivý příběh s řadou velmi silných, přesto na první pohled nenápadných okamžiků, melancholickou hudbou Clinta Eastwooda, která v některých scénách způsobuje téměř závrať, a především skvělým hereckým výkonem Johna Cusacka. Věřím, že nejen otcové se stejně starými dětmi dokáží v jeho tváři a gestech nejen číst každý pocit, každou myšlenku, ale doslova je spolu s jeho postavou prožívat, a chápat jeho snahu dopřát dětem přes vlastní bolest ještě jeden, poslední bezstarostně šťastný okamžik. (10.07.2010)