Ergo Proxy

Po deseti dílech končím - fantastická noirově cyberpunkový vizuál a žánrové propriety nejsou všechno. Od cyberpunkového tématu se to vzdálí velice rychle, a ač příběh není úplně nezajímavý, tak je vyprávěný tak zoufale zmateně a nudně, že mě seriál vůbec nedokázal zachytit (i když není příliš komplikovaný, jen tak vypadá - forma vyprávění je tu jen zbytečný umělý konstrukt který ani atmosféře příliš neprospívá). Filosofie tam každopádně není příliš zajímavá, a o nějaké emoční působivosti si seriál může nechat jen zdát. 5/10 (12.08.2014)

Ergo Proxy je směsí toho nejlepšího i toho horšího, co může anime nabídnout. Největším kladem je velice efektní animace a sountrack, který k témné atmosféře seriálu perfektně pasuje. Velkou devízou seriálu jsou určitě i skvělé charaktery. Především Pinot (ze začátku jsem ji nesnášel, ale ke konci nejoblíbenější postava :) ), ale i k Lil a Vincentovi jsem cítil velké sympatie. Jedinné, co lze seriálu vytknout, je místy chaotický a příliž komplikovaný styl vyprávění. Totéž platí pro přesycenost tajemně, či moudře znějícími výroky postav, které mnohdy působí jako nepovedený pokus dát seriálu vyšší smysl. A nebo jsem je jen vždycky nepochopil... kdo ví, ale určitě nejsem sám. Ale dost hanění, jedná se o špičkovou záležitost, na kterou vzpomínám velice rád a často. Ergo proxy má prostě NĚCO, co šíleným způsobem funguje. Ani po dlouhém přemýšlení jsem nedokázal přijít na to, co přesně to je. Zřejmě to bude výtečná režie. Každopádně má to za následek to, že i když ději nerozumíte na 100 %, tak jste napjatí z každého následujícího okamžiku. Pamatuju si, že při posledním díle mi vzrušením skoro celou dobu splašeně bilo srdce. Takový adrenalin ve mě snad žádný seriál nevyvolal. Poslední díl jsem zkoukl asi tak 10x, než jsem se dostatečně nabažil dokonalosti každé jednotlivé scény. A proto po zralé úvaze dávám 5*. KDybych měl být objektivní, dám 4*... původně jsem je taky dal. Ale prostě už nemůžu přehlížet fakt, že mě pořád Ergo Proxy fascinuje a na jeho charaktery vzpomínám skoro nejradši ze všech anime. (08.10.2008)

Po prvním díle jsem si myslel, že půjde o velice složitou podívanou, ve které se budu často ztrácet...jak jsem se ale mýlil. Stačí vydržet a nevzdat to a máme tu fajnovou scifinu, která na první pohled vypadá strašně složitě, ale ve skutečnosti je to snadno pochopitelné a velice poutavé. Nejvíc mne oslovily charaktery Vincent a Pino, kteří cestují na "králíkovy" jako taková neodlučitelná dvojice.. Vincentovi hraje do karet jeho "rozpolcenost", která, ač se projevuje skoro v každém díle, tak není otravná (ne, opravdu se nejedná o žádné emo výlevy, ze kterých se člověku často zvedá kufr). Animace a kresba...no tady je to mírně složitější...po prvním díle nás tvůrci rozmazlí naprosto dokonale plynulou animací a až puntičkářskou kresbou, která se v ostatních dílech už vůbec neprojevuje (teda až na poslední asi 3 díly)...ale na to v tomto případě sere pes. Hlavní je příběh, který se neustále sune dopředu, charaktery, které se vyvíjí a naprosto skvěle padnoucí hudební podkres. Možná je mé vysoké hodnocení ovlivněno tím, že poslední 2 anime kousky, které jsem měl tu čest vidět byly opravdu hodně průměrné a "mozku nepotřebné"..."klasiky" jako Love Hina a Ah! My Goddess...ale u Ergo Proxy jsem hltal každou minutu, i když jsem na to koukal vždy až od půlnoci.. (25.01.2009)

Skončil jsem u 15. epizody, takže nevím, jestli se to ještě k něčemu dokope, ale protože mě to pak úplně přestalo zajímat, tak je mi to jedno. Začne to slibně, většina epizod má skvělou atmosféru a docela dlouho jsem i čekal na to, co z toho vyleze. Stejně tak jsem doufal, že to bude psychologické, když už je to tu tak zařazené a když se to celou dobu tváří filozoficky. Jenže už po třech epizodách se to začalo motat v kruzích, některé epizody působí úplně mimo celek a když už to má něco odhalit, trvá klidně i čtyři epizody, než se definitivně řekne, že to tak je. Dějově mi to vlastně přijde prosté a utahané, ale "ozvláštněné" tou (pro anime typickou) přehnanou překombinovaností, tady asi i pěkně samoúčelnou. Mělo to být divné, je to trochu divné, ale v tom špatném slova smyslu. Jde si to svojí cestou a nemá to problém do rozjetého děje jen tak strčit epizodu, ve které Vincent Law soutěží v japonském Chcete být milionářem? (která se mi ale líbila docela dost, jelikož konečně něco odhalovala), ale ta nahodilost je časem až repetitivní a dokázala mě pak odradit od dalšího sledování. To a ještě postava autorava Pinot, malé holčičky, která je s každým dílem čím dál tím víc otravná a její opodstatnění v seriálu vůbec nefunguje - má být vtipnou postavou, ale jakýkoli humor se do zde vybudované atmosféry vůbec nehod, takže to svojí přítomností jen zbytečně rozmělňuje. 3* (05.07.2023)

Koukám, že se tu všichni snaží zvítězit v délce komentáře. Otázkou je: Může za to děj seriálu? Otázky, na které naráží? Přirozená soutěživost uživatelů? Prostředí, ve kterém vyrůstáme? Zvrácenost našeho stvořitele, nebo stvořitele našeho stvořitele? Přesně takovéhle kvantum myšlenek se mi míhalo v hlavě jak na běžícím pásu. Neřekl bych, že by na nich bylo něco špatného. Určitě jsem si v hlavě urovnal pár tezí a několik novinek jsem se naučil, ale všeho moc škodí. Kór, když si začnu připadat víc jako ve škole, než jako v příběhu. Nicméně to je má chyba, protože myšlení se hold musí občas utlumit. Na druhou stranu, pokud nemáte rádi nějakého intelektuála, můžete mu tímhle uškvařit mozek. Jinak ta nevyváženost je příšerná... jednou je díl geniální a jindy bych se přestal dívat z dílu na díl. Na druhou variantu tu všichni nadávají, tak nemá smysl přidvat do kotle. Kdo neviděl, měl by vyzkoušet první díl, protože je perfektní reklamou na pokračování. Mě nadchnul už jen ten drobný nápad, že existuje vir Cogito, který u robotů jaksi... probouzí duši. Je to u biologických komponent možné? Jaký je pak rozdíl mezi člověkem a robotem? Má smysl, že mají lidé duši? Mají vůbec lidé duši, nebo jednají na základě jedniček a nul? Píšu tenhle komentář vůbec já? Welcome to my hell! (08.03.2009)