Réžia:
Milan VošmikScenár:
Ota HofmanKamera:
Jan NovákHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Jaroslav Vízner, Vladimír Hrubý, Karel Effa, Jiří Lír, Martin Růžek, Jan Kraus, Daniel Zázvorka, Tereza Holovská, Josef Paclt, Josef Vytasil (viac)Obsahy(1)
Dva nejvíce podezřelí místní kluci nejvíce pomohou k vypátrání skutečných zlodějů ve čtvrtém případu dr. Martina, který se odehrává v historických sklepech... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (19)
Milan Vosmík je v tvorbě pro děti a mládež nadčasový pojem a tento film to jen potvrzuje. Všednodennost direktivního socialismu byla šedě korektní alespoň na první pohled. Věci fungovaly i když často všelijak. Mládežnická kriminalita mohla být vnímána a i byla jako jev spíše okrajový. Dobře je zachycen i rozdíl mezi místní a ústřední Veřejnou bezpečností. Pohled na děti účastné na vyšetřování je brilantní. Ota Hofman i Milan Vošmík jsou dodneška jen obtížně srovnatelní svou nápaditostí a věcnou (faktovou) přesností. ()
Neuvěřitelný nesmysl, ve kterém si mrňata z jeslí v doprovodu starších capartů chodí hrát do nebezpečného podzemí. Dočkáme se krásné a dojemné socialistické propagace vánoc. Nazdobené stromečky kam se podíváš, i dole v podzemí! Návrat ke žvatlajícím dětem jako hlavním hrdinům se samozřejmě nepovedl. Dospělí herci jsou evidentně naštvaní, že se musí prodírat špinavými stokami. Jediný Effa to trochu maskuje. Na závěr se koná nechutná rvačka, kdy omladina vyválí Martina od hlavy až k patě v bahně a špinavé vodě. Idol ovšem rychle oschne a ke konci už opět v dobré náladě a čisté bundě rozdává dobrosrdečná moudra. ()
Škoda toho, že je to černobílé. Kdyby byl tento čtvrtý a zároveň poslední díl barevný jako MARTIN A ČERVENÉ SKLÍČKO, mohlo to být podobně koukatelné. Ačkoliv na tento dřívější díl i tak hodně ztrácí. Mě v tom černobílém provedení vadí hlavně to, že dost je toho natáčeno ve tmě, a tak toho moc není vidět. Zápletkou se to již podobá "červenému sklíčku" a rozuzlení je podobně překvapivé. [148. hodnocení, 15. komentář, 55%] ()
Je to samozřejmě příběh dost slabý , ale když vidím ty reálie dětského světa šedesátých let (let mého dětství), taji. K tomu to Znojmo, které mám rád, a které zde svou černobílou ošumělostí evokuje Stínadla... Aspoň je tu pěkná rolička přihlouplého vébáka pro Karla Effu, roztomilá rolička sígra pro Jana Krause (už tehdy mu seděla jak ulitá) a opravdu tajemné znojemské podzemí. Akční scény jsou po letech nechtěně směšné. Pro záchvat nostalgie v nevlídném pozdně podzimním odpoledni by to nebyl až tak špatný film. ()
Cernobily pribeh s kriminalni zapletkou se odehrava v dobe kdy jeste vsechno patrilo nam vsem.Osmdesat kilometru chodem pod Znojmem vyuziva parta vzrostlejsich vyrostku k vlastnimu obohacovani se.Na pripad je povolan detektiv martin z Prahy,ktery se momentalne nachazel na dovolene na horach.Niceho vsak nedba a ujima se pripadu,ktery v te dobe jeste nenabyl sve skutecne velikosti.V te dobe se totiz zatim jednalo pouze o to,ze nekdo nedovolene a nezakone nastrojil vanocni stromek a mistnim detem udelal fingovanou vanocni nadilku aby svedl kriminalisty ze stopy mnohem zavaznejsich tresnych cinu. Na stromecku by vpodstate nebylo nic divneho,kdyz by se stromek nemel nachazeti v chodbach pod mestem a zahadne po nadilce zmizet.Podezreni nejsou dva kluci ,ale hosi tri.Dochazi k vyslechu,ktery je veden jako se skutecnymi zlocinci,vrahy,kriminalniky (chybi pouze udery pesti ci mucici nastroje) coz pusobi velice komicky obzvlaste proto,ze lumpum zloradnym neni vice nezli deset let a pusobi spise roztomile nezli rabiatsky. Zejmena tato scena stoji za zhlednuti.Herecke vykony detskych predstavitelu jsou najednicku a kraluje jim Jan Kraus. Film se konci zaverecnou rvackou v podzemnich chodbach,ktere se ucastni i parta malych kluku v cele s Martinem proti jiz zminovanym opravdovym lumpum."Nech ji bejt, je to zenska!" ()
Galéria (2)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (1)
- Film je inspirován skutečnými událostmi, četnými krádežemi ve Znojmě 60tých let. Zloději domy a obchody vykrádali přes podzemní komplex. Spousta vchodů byla proto zazděna, ne však všechny. Krádeže proto pokračovaly dál, ale ne v tak velkém rozsahu. Klubovny, jako například ta, která se ukázala na konci filmu, pod městem opravdu byly, některé si přivlastnili narkomani, jiné děti. Natáčelo se na ulicích Dolní Česká, Velká Mikulášská, Klácelova, Staré Město, Dyjská, dále na Mikuláškém a Masarykově náměsí. Jako budova veřejné bezpečnosti posloužil současný Dům umění a domy vedle něj. V záběrech z podzemí je ještě většina prostor před rekonstrukcí, dnes jsou chodby více zúženy. (wirtr)
Reklama