Iron Man

V povzdálí sice lze sem tam zaslechnout dozvuk celorodinně vyhovující Zathury a infantilně imbecilního Vánočního skřítka, ten přerod v sebevědomého pana režiséra je přesto udivující. Iron Man má ve Favreauově (pochváleno budiž skloňování) režii všechny náležitosti letního blockbusteru a skvělé herce navíc. Downey Jr. srší šarmem i vtípky a přitom si za vydatné pomoci úžasně milé Gwyneth Paltrow předehřívá půdu pro roli Hugha Heffnera. Zákeřná lysina Jeffa Bridgese před jejich flirtováním trochu ztrácí na lesku, ale proč se zaobírat padouchem, jehož osud je stejně jasně daný. Ještě víc než u barevně spřízněného Hellboye je u Iron Mana sázeno na charisma hlavního hrdiny, který v pohodně nějaké to pokračování dvě utáhne. Nadstandardně vysokou úrovní oslňují speciální efekty. Stejně jako celý film, a na rozdíl od takového Speed Racera, nehledají nové horizonty, jenom dosahují dokonalosti v překračování těch starých. 80% Zajímavé komentáře: Douglas, Adrian, kiddo, tron, genetique, Vitason, Mertax, MegatroN, Macik (08.11.2008)

Hodnotit Iron Mana je pro mě stejně rozpačité, jako hodnocení prvních dvou Spider-Manů, protože ač naši oblíbení superhrdinové mají styl a kouká se na ně poměrně dobře, tak pod jejich maskami se neskrývá nic trvanlivějšího, na film si za pár dní ani nevzpomenu a o touze zhlédnout jej znovu ani nemluvě. Od Iron Mana jsem v prvé řadě čekal více akce, Transformers byl sice hloupější film, ale aspoň se nebál rozdávat eye-candy efekty všeho druhu plnými hrstmi. Je paradoxní, že u akčního filmu jsou přípravy na akci (ala Kutil Tim/Tony Stark) mnohdy zábavnější, než akce samotná. A co se týče postav, psychologie, vykreslení dvojího života atd., tak přestože se Robert Downey velmi posnažil a dal filmu opravdový šmrnc (+ je to de facto jen jeho zásluha, že jsem původně chtěl dát 4*), tak Batman Begins, popř. TDK v tomto Iron Mana neskutečně drtí... Sézóně jde o slušnou podívanou, ale myslím, že koloběh času tento film neúprosně semele. 7/10 (20.10.2008)

Podavajuc si ruku s nazvom, je z filmoveho Iron Mana industrialny nadych citit takmer v kazodm zabere. Vybornou volbou bolo aj obsadenie R. Downey Jr., ktory v interakcii tak s oraganickymi ako i anorganickymi spolupracovnikmi dodava postave podvratneho (anti)hrdinu potrebny humor a stylovost. Ovsem zvysok (vratane okateho striafania sa na sucasnu politicku klimu) je uz sedym priemerom. Hudba sa snazi permanente pumpovat grady, ovsem obraz strihovo voci audio zlozke trpi dychavicnou disharmoniou, navyse s nulovym kontom eye-candy zaberov (a to mal reziser za kamerou eso v podobe Aronofskeho vizualneho virtuoza - Matthew Libatique). Chapem, ze Iron Man ma byt akousi drzou a drsnou antitezou ku komiksovym hrdinom s rozdrasanou dusou (Downeyho Tony Stark tento fakt v zavere ironicky podtrhne a zaroven zhodi), ovsem osobne mi ta nablyskanost a snaha o efeknost (bez efektivnosti) drhla. PS: AK chcete vidiet naviazanie Iron Mana na dalsie komiksove univerzum od Marvela, pockajte si na sekvenciu po zaverecnych titulkoch. (29.04.2008)

Film, ktorý vám rozžiari srdce. Síce doňho nenapumpuje adrenalín, ale získa si vás tým, aký je sympatický, filmársky poctivý, hravý a výborne obsadený. Železňák má presne to, čo Transformerom chýbalo. A naopak. Ale dokonale fungujúca chémia medzi Robertom a Gwyneth, spolu s tým, že z plátna sála pohoda a zábava pri natáčaní, to sú veci, ktoré za Bayove perfekcionistické trikové orgie nevymením. Skutočne nie. Iron Man je síce nie celkom dokonalý, ale veľmi príjemný prológ k tohtoročnému popcornovému letu. Veľmi tomu želám úspech a veľmi chcem druhý diel. "Next time, honey." ;-) (01.05.2008)

To afghánské intro, společně s rýpavými poznámkami na americkou zahraniční politiku dneška, se sice trochu bije se zbytkem filmu, který je díky své vyblýskanosti hluboko ve vodách komiksové nadsázky, ale ač jsem tomu sám nechtěl moc věřit, ten film nakonec funguje parádně i bez toho, aniž by Favreu tasil okázalou akci či nekompromisně inovantní nápady. Stojí to na hercích (ano, Downeymu stačilo vzít si sklenku i do filmu) a rychlém spádu, který se žene skrze prosté dialogy, které je díky životním bonmotům a (opět) hercům radost poslouchat. Standardní žánrové archetypy hrdinů se nečekaně boří (kdo že to nakonec Starkovi podává srdce?) a ještě to zvládá být sympaticky vtíravé do kruhu rodinné podívané na jeden večer a přitom pomrkávat i na ty, kteří už skrze plátno a obrazovku něco prohnali. Mám takový pocit, že titul ‚nejsympatičtější překvapení roku‘ už tomuhle železňákovi nikdo nevezme. 4 a ½. (18.09.2008)