Číslo 23

Joel Schumacher oprávněně platí za jednoho z nejméně vyrovnaných hollywoodských režisérů!! Jeho žánrově nepředvídatelná režie tentokráte zabrousila do vod ďábelského prvočísla (význam čísla 23 není scenáristickým výmyslem, nýbrž skutečně existující teorií – slušný potenciál by tu tedy byl), které se hlavnímu hrdinovi „dostane“ do rukou prostřednictvím knihy, kterou jeho manželka zahlédne v knihkupectví, když čeká právě na nedochvilného Jima Carreyho, kterého mezitím pokousal pes, sám se později do knihy začte, v detektivovi poznává sám sebe, začíná bláznit, hledat souvislosti atp. atp. Ocitáme se tak na hranici dvou světů, toho reálného a toho knižního, Schumacher ani v jednom z nich ale trestuhodně neudrží napětí ani stylově kompaktní celek. Jen něco naznačí, přeskočí do snového oparu, tam nešetří stylizací a následně odběhne zase opodál. Jiné pasáže jsou zase nesmyslně doslovné. Režisérův tvůrčí úsudek a invence vložená do filmu jsou minimálně matné. Vedlejší postavy jsou motivačně nevýrazné, ústřední herecké duo Carrey a Virginia Madsen (Bokovka) si ostudu rozhodně neuřízli, ale s přibývajícími minutami už lezou solidně na nervy. Jejich chybou to ale zřejmě nebude. 40%. (01.08.2007)

Hodně zajímavý film. Chorobná posedlost číslem 23 z toho přímo čišela :). Já se moc dobře bavila a skutečně mě zajímalo, jak to dopadne - dopadlo to skoro až happy-endem, což mi film 23 trošičku znechutilo. Každopádně jsem se nenudila a Jim Carrey je pro mne čím dál zajímavějším hercem. Tady mu to opravdu slušelo a rozhodně se pro svou roli hodil. Občas byl děj malinko chaotický, jindy z něj však vyzařovala atmosféra podobná té v Sin City (to když si hlavní hrdina Walter představoval děj knihy, již četl). I rozuzlení ušlo a i když se možná dalo předvídat, rozhodně nebylo špatné... Zkrátka fajn thriller. (16.03.2008)

Narodil jsem se 26.4. - 2+6x4=32. Rok narození 1988, takže je mi právě teď kolik? 23! Táta se narodil 1.7., máma 4.3. a brácha 27.4 - 1+7+4+3+27+4=46, 46:2=23! Pomaturitní večírek jsme měli 8.6. 2007 - 8+6+2+7=23! Na ČSFD jsem se zaregistroval 27.4. 2008 (27+4:2+8=23,5; 5 je součet dvojky a trojky!) ve 21.54 (21+54=75, 75:23=3,2!), a v tuto chvíli mám 32 bodů. Z ulice do mého pokojíčku vede 23 schodů, v televizi naladím 23 programů, ve skříni mám 23 párů ponožek, v šuplíku mi zbývá 23 kondomů a v peněžence 23 korun. Sepíšu si epitaf a jdu na balkon; mám to na něj 23 kroků, poletím 23 metrů a venku je -23 stupňů... (13.02.2012)

Na plakátech by mělo stát tohle: "Film obsahuje cca 23 sekund zajímavé stopáže. Náhoda?" - nebo záměr tvůrců?! Věděli jste, že 19 a 4 je 23? A že když číslo 92 dělíte čtyřmi, dostanete opět to samé mystické numero? Neuvěřitelné, že? Je dost možné, že ono číslo tady vystupuje jako obecný symbol patologické obsese, ale i tak jsem si po dlouhé době pohrávám s myšlenkou dát filmu odpad... a tahle slátanina by si ho zasloužila možná víc než kdejaký Emmerichův blábol. Ale přece jenom - kamera a hudba byly na úrovni a oba hlavní představitele (jimž by to v jiném filmu určitě skvěle klapalo) mám na to příliš rád - takže přivřu obě oči. 10% (18.08.2007)

Tenhle film je zvláštní, hrozně zvláštní. Ze začátku jsem si totiž říkal, že vypadá dost zajímavě. Pak jsem se začal utvrzovat v tom, že číslo 23 je strašná sračka a ještě jsem neviděl zfilmovanou horší konspirační teorii o nějakým pitomým čísle, ale ve výsledku to zase až tak blbě nevyznělo. Divný. Do toho i Jim Carrey byl herec, který se do filmu vůbec nehodil, ale nakonec mně tam taky ani moc nevadil. Moc divnej film na to, aby si zasloužil lepší, i horší hodnocení. (13.01.2011)