Bleach

Naruto vs Bleach? Nerozhodně, oba seriály mají své mušky..... No filery mi tak moc nevadí, ale díky nim se ztrácí originalita v některých soubojích, protože zúčastněné postavy už namají co nabídnout, např Abarai Renji, který používá jen pár technik, přičemž většina z nich má na napřítele nulový efekt.... prostě nudí. Dále musím pochválit rozmanitost postav, některé mi sice lezou na nervy (Renji), ale většina je cool četně hlavního hrdiny, ale Zaraki Kenpachi (správný satan) s Shihouin Yoruichi (nestyda jedna:) ) to owní :D (09.11.2008)

Pokusím se tu vyjádřit své dojmy ze tří sáhodlouhých seriálů (sice jsem ani jeden neviděla celý, ale shlédnuté díly můžu počítat v desítkách) – Inu Yashi, Naruta a Bleach – každý z nich je dobrý a každý v něčem jiném. Inu Yasha pro mě vyniká svým pestrým prostředím čerpajícím z pohádek a mýtů, je tam spousta nápadů (odkázané meče), skvěle nadesignovaných příšerek a výrazných postav. Arky jsou krátké, přítomno je hodně fillerů, ale tady to nějak neberu jako nevýhodu, seriálu to dodává na odpočinkovosti (můžete klidně zařadit sledovací pauzu) a stravitelnosti. A navíc tu není přetechnikováno, jako v následujících dvou seriálech. Nejlepších je cca prvních padesát dílů, v nichž jsou představeny hlavní charaktery a zápletky, a pak už je to slabší – základní témata jsou vyvářena a vyvářena bez nějakého pořádného výsledku, ale to už jste na seriál zvyklí a díváte se dál. Naruto má zase souvislý, kvalitně vystavěný příběh, avšak jeho vůbec největší devízou jsou sympatické postavy, které mají hodně propracovanou minulost, což v kombinaci se spletitými dějovými kotrmelci plnými osobních konfliktů a skrytých schopností dává dohromady labyrint, ve kterém se dá pohybovat téměř do nekonečna – někomu to možná může připadat unavující, někdo tuto úctyhodnou promakanost zase oceňuje. Bleach je sice propracovaný také, ale tak nějak kontraproduktivně - ne že by ty všelijaké techniky byly nezajímavé, ale jsou podávány jak z rychlíku (v Narutovi je jejich vysvětlování o dost přirozenější, byť ne vždy), a hlavně je jich strašně moc, protože i postav je nadbytečné množství. Kdyby bylo jednotek stráží třeba jen pět, značně by to zlepšilo přehlednost děje a postavy by nebyly tak schématické. Ovšem Bleach má jednu nezanedbatelnou výhodu – výborný drajv. Úvodní část seriálu do dílu 62 se ze začátku zaměřuje jen na pár charakterů, seznamování se s příběhem a prostředím je dobře zvládnuté, u soubojů napjatě čekáte, jak dopadnou – zkrátka tento ark je tak skvěle vygradován, až to bere dech. Ovšem už od cca 50. dílu je znát, jak Bleachi začíná ubližovat množství kapitánů - člověk čeká, jak dopadne hlavní zápletka, ale místo toho autoři v jednom kuse zařazují všelijaké podružné souboje, jen abychom se obeznámili se schopnostmi aktérů. Pozdější díly jsou mnohem slabší, ale i nadále sledovatelné. A ještě hudba – ta je vynikající ve všech třech seriálech. (04.05.2009)

Nesnáším tenhle typ anime. Rychlá navykovost zaručena. Dopadl jsem tady úplně stejně jako u Naruta. Jel jsem jeden díl za druhým, skvěle se bavil a teď musím na další díly čekat. EDIT: Hodnotím asi jenom do nějakého 200 dílu. Pak jsem přestal sledovat, protože úroveň šla rapidně dolů. Jen už asi z povinnosti čtu mangu. (04.02.2009)

Tak mám za sebou 5 sezón (čili 109 dílů ze současných 366) a končím, a jak tu čtu komentáře, je na čase. Souboje s Bounto byly sice zábavné, ale seriál se vůbec, ale vůbec nikam nevyvíjí, velmi se opakuje a spousta věcí mě začíná vysloveně štvát (sáhodlouhé proslovy uprostřed soubojů, stále silnější útoky, přestože jsou bojovníci již na pokraji sil, neustálé záchrany na poslední chvíli, obrovská pasivita některých postav, naprostá netýmovost všech a především zvyšující se nálož extrémně afektovaného a uječeného dětinského "humoru"). Také se mi zdá, že se podstatně zhoršuje kvalita animace. Ale jinak mě Bleach povětšinou bavil, svět shinigami a především postavy kapitánů a podkapitánů (jejich vzhled i charaktery) jsou vymyšlené perfektně (jen jich možná nemuselo být tolik). (08.03.2012)