Babo

Jedná se o opravdu dojemné drama, smutné, ale přitom milé, tak, jak to umí jen v Jižní Koreji. Film pojednává o bláznovi jménem Sung-ryong, který se po deseti letech čekání setká s bývalou spolužačkou Ji-ho, jež se do něj zamiluje. Dozvídáme se o jeho minulosti, jeho vztahu k mladší sestře, které vadí jeho neustálá péče. Je to jeden z mála filmů, které mne rozbrečely. Pokud máte tu možnost, určitě film zhlédněte, stojí to za to. Nejhezčí byly stejně poslední minuty, které se odehrávaly v Praze :). (24.04.2009)

Asi před měsícem jsem narazil na jihokorejskou filmografii. Byl jsem nadšený. Asie mě uchvátila. Ale zdá se, že jsem se vůčihledně přežral. Ta jedna hvězda není tomuto filmu, je udělená korejské filmografii. Už mě to opravdu nebaví. Návštěva Národního divadla v Praze paní "umělkyní" mě vážně nedojala. Spíše naopak. (26.07.2009)

Nepamatuju se, že bych viděl nespravedlivější film... Zcela zvolna plynoucí příběh jehož rozuzlení mně vyloženě nasralo... Vynikající výkon hlavního hrdiny a emoce podané opravdově, nikoli však vtíravě či vyděračsky... A jako doprovod krásné piano a na úplný závěr i Praha... Zkurveně smutnej film... (23.02.2012)

Procítěné romantické drama, ve kterém Tae-hyeon Cha konečně ukázal co v něm je. Nádherný srdce rvoucí dojemný příběh doprovázený klavírní hudbou a náhledy do Sung-ryongova mládí, u kterého jsem nabrečel málem kýbl slz. Ani nevím proč mě to tak vzalo, ale hrozně se mi to líbilo a Národní divadlo v Praze jsem ke konci opravdu nečekal. Někdy si uvědomíme příliš pozdě, jak hodně jsme vlastně vlasně milovali a jak hodně mám naplňovala život láskou osoba, která odešla navždy do hvězd. 95% (18.01.2010)

Krásný film o jednom hlupákovi, který má však větší srdce než by o sobě mohla říct většina ostatních lidí. Láska k rodině, přátelství a sebeobětování... o tom všem film "Pabo" je. A i když je to podívaná smutná, je především plná čistoty a krásy, od které jsem nemohla odtrhnout oči. ~(4,7★)~ (10.12.2009)