5 centimetrů za sekundu

Chápu, že se to někomu líbí, chápu, že toho někoho dokáže oslovit a že si ten film dokáže naprosto zamilovat. Chápu to a těm lidem to přeju. Ale pokud patříte do jedné z těch skupin, radši můj komentář dál nečtěte, nechci vás naštvat. Všichni tu jsou uchvácení animací, avšak mě přišlo, že je jenom dobrá. Vadilo mi, jak je to místy strašně přebarvičkované a i když ji zde někteří uživatelé vynášejí do nebes, ani v tomhle mi nepřišlo, že by byla bůhvíjak propracovaná. Některé detaily ano, ale třeba to, že postavám někdy chybí nosy nebo že jenom trošku zdálky vypadají jak šablony, to mi nepřijde jako vypiplaná animace detailů... Dále příběh. Ten je zajímavý jenom v první kapitole, kde má o čem vyprávět a když pominu citové vydírání, je sám o sobě silný. Chybí mu jen to, že o hlavních postavách nám řekne jen to, že jsou do sebe zamilované. Nic víc. To je ale právě špatně, protože jestli mě to má dojmout, tak prostě chci o nich něco vědět, ne jen to, že existují. Tenhle nedostatek se to trapně snaží vynahradit skrze poetiku a dojemnou hudbu, ale evidentně to režisérovi zabralo, když to tu má 81%... Druhá část se zabývá jenom příběhem Akari, která se - bůhvíproč, co by mi to ten film vysvětloval, že? - vykašlala na Takakiho a už si spolu ani nepíšou, zato ona se zamilovala do někoho jiného. A ta část se jmenuje Kosmonaut, bezdůvodně. Třetí a závěrečná část je už jenom vata, zbytečná výplň, kdybych chtěl být fakt hodný, řeknu, že je to pokus o závěr. Dokonce zde i hraje písnička, žánrem úplně jiná než to, co zde zatím hrálo a je u ní lyrcis, abychom si taky mohli zazpívat. Proč to tam je jsem taky nepochopil, prostě Japonci, asi si u svých dojáků rádi zazpívají. Tak jako tak tomu chybí nějaká síla, chybí tomu (i když to má být hlavně pocitový film) aspoň drobná charakteristika postav, chybí tomu něco, co by z toho udělalo víc, než jen doják pro holky. Já holt holka nejsem, rozhodně nejsem fanda anime a tak to nedocením. Pardon. Chtěl jsem to vidět kvůli tomu, že jsem si nedokázal představit poetický animovaný film - no tak jsem to viděl. Aspoň že to mělo jen hodinu, po první kapitole už mě to stejně začalo nudit. 2* (23.09.2020)

Dneska byla typická gloomy sunday (ale v pohodě, jsem ok, dnešek zvládneme), tak kdy jindy si tohle pustit. Měla jsem tušení, že budu naměko, ale že budu až takhle dojatá, po vizuální stránce nadšená...to bylo moc fajn. Naprosto skvělé. A za ty slzičky stálo. Což je největší možná lichotka směrem k filmu  :) (08.10.2023)

Aby bolo jasno, unikla prva cast z tohto patdielneho filmu. Videl som len tu, zatial. (jun 2007) Japonske anime dobilo svet, ale maloktore je naozaj niecim zvlastne. Sem tam sa najdu vynimky. Makoto Shinkai je vynimka, kvoli silne melancholickemu podaniu a impresionistickemu vizualu, to nema fakt nik. (25.06.2007)

Přenádherný vizuál vs. velice plytký obsah. Těžko hodnotit. Ale většinu filmu jsem se nemohl zbavit dojmu, že mě to povídání nějak ruší od kochání se skvostnou animací. A to je pro mě špatně, takže lépe bohužel hodnotit nemohu. 70% (závěrečný song je skvělý a jako jediný ve mě vzbudil nějaké emoce). (06.12.2010)

Scénář: Makoto Shinkai .. Mám smíšené pocity. Na jednu stranu neuvěřitelně vizuálně i hudebně podmanivé povídání o odloučené lásce, na druhou kapku jednotvárné a utahané. K dokonalému pohlazení mi stačila úžasná závěrečná píseň, větší část předešlého děje tam byla už jaksi nadbytečná. Nebo jsem jen zrovna neměl tu správnou melancholickou náladu? 70%. (16.06.2008)