Temný rytier

To, že je Temný rytíř dobrý film, ještě neznamená, že je prostý vad. Nolanova snaha vytáhnout Batmana ze světa komixových zákonů do světa našeho, se mi vcelku líbí. Jenže tahle změna prostředí vyžaduje víc, než změnu toho, jak vypadá Gotham City, víc než změnu zevnějšku postav - postavy je třeba pro uvěření, že tohle se odehrává teď a tady, oprostit od komixového vnitřku. A to se povedlo jenom napůl a charaktery uvízly v jakémsi mrtvém prostoru "mezi", ve kterém nemohou (plně) bavit svou komixovou stylizací, ani (plně) nedokážou diváka pohltit svou autentičnosti. Občas se snižují k patetickým proslovům, jedna prodělá neuvěřitelnou proměnu, nemají žádné pozadí (s výjimkou postav, které byly v Batman Begins), krom napětí nedokážou zprostředkovat diváku skoro žádnou emoci. Vychvalovaný Joker je zábavný a výborně zahraný, ale vnitřně rozporný. Tvrdí, že neplánuje a přitom právě jeho plány jsou ty nejkomplikovanější. Označuje se za chaos, přitom jen tvoří jiný řád. Jeho kouzlo není v tom, co dělá, což jsou obyčejné padoušské záležitosti, ani proč to dělá, což pořádně nevíme, ale jak se u toho tváří a co při tom říká. To je ovšem na propracovanou postavu málo - a právě takovým by hlavní záporák měl být. Když ke všem výtkám připočtu hluchý prostředek filmu a vlastně skoro všechny neakční scény, ve kterých se neobjeví Joker, slabší **** jsou na světě. (29.09.2008)

V gothamské verzi slabikáře stojí, že Bruce Wayne má tajemství, Batman má pomalu víc imitátorů než nepřátel, Rachel má rozdělené srdce, Harvey Dent má Rachel a Gotham má nového bílého rytíře bez netopýří tváře. Ale tak jako jsou bílí rytíři ohroženi potemněním na každém kroku a nejen proto, že v heraldice rytířům tak blízké bílá rovná se stříbrná a černání stříbra je přirozený proces, tak je lidská duše v každém okamžiku své existence ohrožována pokušením, nad kterým se ne vždy dá po wildeovsku zvítězit podlehnutím, protože nejsvůdněji vonícím pokušením je často nejprovařenější, leč stále bezchybně fungující klišé - nebohá paní pomsta, a každá hra i po odkrytí všech karet ohrožována nevyzpytatelností těch, kteří drží karty v ruce; a jak to vypadá, přebývající žolík, karta proklatě divoká, drží v ruce logiku hry a postupně každého protihráče a přinejmenším z poloviny je věrný svému prohlášení, že není zrůda, je jen v předstihu... protože v předstihu je značném. A Batmanovi, unavenému partiemi zločineckými i soukromými, které už nejdou končit s klidem rutinním a karty z toho nevinit, že mezi ním a ní se propast stále hloubí, nezbývá než spojit síly se strůjcem svého štěstí a doufat, že Harveyho trumfové eso s tváří ukončí hru o lidskou duši Gothamu, a oběma nezbývá než zapomenout na pokusy být rytířem důstojným srdcové dámy - jenže zapomenout na dámu je nejen negalantní, ale někdy též osudově chybné. Stejně jako svět řádu, pravidel, příčin a následků nemá na vybranou a musí klopýtat ve stopách pevně řízené anarchie a nelidsky vychytralého šílenství, nemá na vybranou divák, vlečený jako soumar sourozeneckým duem Nolanových a nucený snášet další nálože hry bez pravidel, otázek bez odpovědí a tempa bez oddechu, další nástrahy vtipálka s jaksepatří prořízlou pusou a další pokusy obstát ve světě různě vybarvených rytířů, dam jejich srdce a komorníků střežících s klidem Angličana bílé i temnější lži, který tak skvěle funguje i po přesazení do našeho světa mafiánů, kmotrů, amerických gangsterů a nelítostných soubojů o psích odpoledních ve špinavých ulicích. A divák to snáší ochotně a rád, protože přinejmenším v mém případě věří tomu, že ve světě, kde jsou touha po spravedlnosti a šílenství často jen dvěma stranami stejné falešné mince, vzdor všem, kteří za místo, kde se nalézá současná kinematografie, označují tu část těla, která se nejdůvěrněji stýká se sedadlem, stále vznikají filmy, které inkriminovanou část těla zarážejí do sedačky ještě hlouběji. I když v mém případě se též lehce distancuje od mánie kolem nesporně oslnivého výkonu Heatha Ledgera a dvoj(troj?)jedinou hvězdou snímku je pro ně výkon Aarona Eckharta a osud státního návladního, který se přesvědčí o tom, že nastavení druhé tváře je pojem značně... dvojznačný a skutečnou hvězdu Heatha Ledgera vidí někde úplně jinde. I still believe in Harvey Dent, but it was nice to know you, Ennis Del Mar... (26.09.2008)

"Ty mě nezabiješ z nějakého pokřiveného smyslu pro spravedlnost a já tě nezabiju, protože na to je s tebou moc velká zábava." Nolan si svého Temného rytíře vymazlil do podoby, která uspokojí i přísně kritické oko. Já jsem netopýrovy eskapády nikdy moc neprožíval, ale tenhle příběh je příjemně promyšlený, skvěle zahraný a disponuje i dostatečným množstvím efektům, které musí uspokojit i diváka odmítajícího přemítat nad netriviálním dějem. Sice nevlastním řidičský průkaz na skupinu A, ale další projížďku na Batmanově nabušené motorce rozhodně nehodlám odmítnout. (24.07.2011)

Batman Begins a Dark Knight jsou jako panna a orel. Temný rytíř mě svým pojetím a neustálými narážkami na vrtkavost osudu, tíživost rozhodnutí, pocit odpovědnosti, krajní meze a náhodu strašně vyčerpal. Joker při svých smrtících hrách s Gothamem nedisponuje srdcovými, křížovými, listovými či pikovými kartami, on vykládá na stůl vějířovité postupky anarchie, šílenství, bezmoci a chaosu. Ad finta s tužkou: čekal jsem hbitou manipulaci, dostal jsem mnohem víc, tohle byl geniální prvek, který charakterizoval celého Jokera plus jeho působení ve filmu. Každá věta v jeho podání je hláškou nejenom s velkým Há, ale i s velkým eL, Á, eŠ, Ká a A. Heath Ledger zahrál fantasticky a když vezmu v potaz příčinu jeho tragické smrti, vypadá to, že jej Joker pohltil. Temný rytíř je parádně natočený, mnoho scén má takovou údernost, že jsem si hned říkal: tohle chci vidět znovu. Mostow otočil na záda jeřáb, Nolan rovnou kamión i s návěsem, naháněčka, která této lahůdce předcházela na mě zapůsobila skvěle, zvláště když se skrze křižující se trajektorie automobilů proplétala jednostopá turbobrutální mašina. Záběr na uhánějícího Batmana s vlajícím pláštěm považuju za megacool. Ad Batman: vesměs dobré, jenom by to Bale nemusel tolik přehánět s rádoby drsným hlasem a mobilní sonar už byl jaksi mimogothamský (chcete-li mimocomixový). Znovu: záběry plachtícího netopýřího muže v noční scenérii působí dokonale. A teď největší kámen úrazu: Maggie Gyllenhaal... jako cukrářka Ana jednoznačně ano, jako Rachel Dawes jednoznačně ne. Zpracování filmu parádní (scénář, hudba, atmosféra, efekty), ale na to, abych hodnotil pěti hvězdičkami mi to rušilo příliš mnoho prvků. Zatím cca 90%. 185 miliónů dolarů(rozpočet)/997 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/313,5 miliónů dolarů(zisk z kinoprojekcí) (12.08.2008)

Když jsem to poprvé viděl v kině, byl jsem dost ospalý a proto jsem to neocenil. Teď po čase po druhém zhlédnutí musím uznat, že je to film který utkví a který jsem rozhodně neviděl naposled. Precizně natočený a bravurně zahraný. Dostávalo mne, že i ty nejmenší role hrál nějaký prvotřídní herec (akorát ta Maggie Gylenhaal mě nijak neuchvátila a byl bych radši kdyby tam byla Katie Holmes). Scénář je vypilovaný a motivace postav perfektní. Pak je tu samozřejmě dnes již kultovní Ledgerův Joker, který nemá chybu a opět se to ocení na víc zhlédnutí. Furt vás totiž bude bavit. Two face proti němu neměl šanci vyznít, i když se Eckhart snažil. (12.08.2008)